V této těžké době jsem se donutila vystoupit ze své komfortní zóny. Stejně jako jsem se naučila ve sportu, že tam, kde je nepřízeň osudu, je také příležitost učit se, růst a zlepšovat. Nečinná mysl je cesta do pekel, takže jsem se rozhodla věnovat svůj čas a úsilí svým vášním, kterých jsem se před karanténou obávala nebo byla příliš zaneprázdněná, a také se snažím překonávat své každodenní nejistoty a boje.
Dlouho mám tajnou vášeň pro pečení a experimentování se zdravými ingrediencemi. Tuto dobu jsem tedy využila k pečení, testování a zdokonalování vlastních receptů, o které se chci v budoucnu podělit.
Přestože jsem zažila i neúspěšné pokusy, užívám si to a dělám hlavně pro vlastní potěšení. Kromě pečení jsem čas využila k tomu, abych se naučila trpělivosti. Obvykle jsem typ člověka, který se do všeho vrhá po hlavě, ale teď se konečně učím, že pracovat chytře je lepší než pracovat tvrdě. Strávila jsem tolik času snahou vyhnout se svým vlastním pocitům i negativitě třeba tak, že jsem pomáhala ostatním. Nyní jsem se dozvěděla, že je normální cítit se určitým způsobem, že všichni máme dobré i špatné dny a že je stejně důležité přijmout jak to pozitivní, tak to negativní. Učím se čelit těmto těžkým dnům a negativním myšlenkám a nevyhýbat se věcem, které mě dříve děsily.