Móda

Vogue Nominee: Duong Bao Long

Jeho rodiče se narodili ve Vietnamu, on vyrostl v Česku a naplno začal tvořit ve Francii. V tvorbě Duonga Bao Longa, absolventa pařížského Institut Français de la Mode, se prolíná vliv kultur všech tří míst, která jej doposud formovala.
Foto: Théophile Davy
Duong Bao Long

Vogue Nominee představuje nové talenty mezi českými a slovenskými návrháři 

Zručnost se v jeho rodině dědí, šít začal už na střední škole. Od prváku patřil mezi premianty – ve třídě byl vždy první nebo druhý nejlepší ve většině předmětů, a tak rodina předpokládala, že se dá na práva či medicínu. Chuť navrhovat proto Duong skrýval. Čím víc ji ale tajil, tím silnější byla. „Cítil jsem vliv své první návštěvy Francie. Bylo mi patnáct a já zblízka poznal kolorit francouzského života. Francouzského, ne pařížského! Bydlel jsem v rodině, která vlastnila spoustu pozemků, věnovali se totiž podnikání v zemědělství. Jezdili jsme na lov a objížděli pole. Pochopil jsem, jakým způsobem móda ovlivňuje jejich každodennost,“ vzpomíná Duong. Ačkoli tehdy ještě nevěděl, že ve Francii jednou sám skončí, začal se zdokonalovat jak ve francouzštině, tak i v krejčovském řemesle.
Když si před maturitou vybíral, na jakou vysokou školu bude pokračovat, inklinoval k oborům se zaměřením na módní tvorbu. Institut Français de la Mode tou dobou studenty do bakalářského studia nepřijímal, a tak se Duong vydal do Ústí nad Labem. „Dostal jsem se na všechny školy, na kterých by mě rodiče rádi viděli, ale já si nakonec vybral Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně,“ říká návrhář. Na severu Čech vydržel jen dva roky. Se vzpomínkami na středoškolský výlet se znovu vydal do Francie, tentokrát přímo do Paříže s přihláškou na nově otevřený obor IFM.

Sauce piquante

„V úvodním ročníku jsme se měli soustředit pouze na tvorbu oděvů, na jeho konci jsme ale prošli čtyřmi workshopy zaměřenými na tvorbu tašek a doplňků, pletenin a taky módní image. A s těmito pomyslnými specializacemi jsme postoupili do dalších ročníků. No, a já si během toho oblíbil kabelky, a tak, ač v absolventské kolekci stačilo prezentovat dvě až tři, vyrobil jsem všechny, které jsem si původně načrtl,“ přiznává Bao Long. „Myslím, že po dokončení bakaláře na IFM procházím obdobím, v němž bych se nerad zaměřoval na cokoli konkrétního. Chci si toho teď vyzkoušet co možná nejvíc. Je to sice paradox, ale podle mého názoru je v módě velmi důležité věnovat se i ostatním kreativním oborům, nejen módě samotné. Někdy se až zdá, že móda sama není o módě, ale spíš o souvislostech, které je třeba sledovat. Proto lze moji absolventskou kolekci vnímat jako sociologickou studii o mužích v jihovýchodní Asii,“ vysvětluje.
Zmíněná bakalářka nese název Sauce piquante a autor jejím prostřednictvím pátral po dědictví rodné země svých rodičů. V sérii podobenství lze hledat jak rolníka sbírajícího sklizeň na rýžovém poli, tak i řidiče z Hanoje, co si v parném odpoledni vyhrne okraj bavlněného trika až k hrudníku a chodí po měs­tě s odhaleným břichem, jak mají asijští muži při vysokých teplotách ve zvyku. „Rozhodl jsem se, že vytvořím pojednání o vietnam­ské společnosti a kráse obecně na křižovatce tradičních a moderních prvků. Čtvrtý model čerpá inspiraci z vietnamského rčení ‚Velký břich, silný král‘. Kromě etnických prvků jsem se tak snažil zahrnout i streetwear, mým cí­lem bylo vytvořit jisté napětí,“ popisuje svou doposud nejobsáhlejší sérii Bao Long. Na to, kým doopravdy je, se Duong začal ptát až v Paříži. Začal se učit vietnamsky a to jej postupně přivedlo i ke kultuře východo­asijských regionů. Její vnímání se však sna­žil doplnit i vlastními zkušenostmi z Česka a Francie.
Foto: Dzung Yoko
Duong Bao Long

Mozaika zkušeností

„Kdybych teď pokračoval ve studiu na magistra, obávám se, že bych se zasekl ve věčném studentovi. Takže chci teď radši někde nabírat zkušenosti, a až budu vědět, na co se chci zaměřit pořád­ně, můžu se vrátit na tu školu,“ plánuje Duong Bao Long. Zatím tedy nikam příliš nespěchá. V Paříži setrvává a aktuálně si vybírá, pro jaké módní studio bude pracovat. Když si voláme, má čerstvě po pohovoru u Hermès. V dalších kapitolách své kariéry by se chtěl Duong podle svých slov zaměřit na práci s tradičními viet­namskými výrobními postupy. „Chci vytvá­řet design, který má co nabídnout dnešnímu světu. Udržitelný, krásný i nadčasový. Svět se začíná rozhlížet po nových talentech a techni­kách a já věřím, že Vietnam a jeho lidé mají co nabídnout,“ upřesňuje.
Foto: Duong Bao Long
Duong Bao Long
Před rokem si zákonitosti módního byz­nysu vyzkoušel s vlastní značkou Duong, kte­rá má zatím na kontě jeden oděvní drop Fe­ver Dream, jehož lookbook vznikl v pražské tržnici Sapa. Nad vizuálním zpracováním své tvorby se Bao Long intenzivně zamýšlí. Ke kolekci Sauce piquante vytvořil dvě série fotografií ilustrující narativ celé série – jednu v Paříži pod kreativní supervizí Zdeňka Mar­ka a fotografa Théophila Davyho, druhou v Ho Či Minově Městě ve spolupráci s foto­grafem a vizuálním umělcem Dzung Yokem. „Je pro mě důležité vnímat tu kolekci i jako osobní manifest. Našel jsem v tom sám sebe, teď vím, kým jsem jako tvůrce i jako člověk. Vysokoškolské studium může být i o hledání sebe sama a já jsem rád, že jsem si ho dopřál,“ dodává Duong k výslednému dílu. „Miluju vlastní svobodu, pocit, že se můžu posouvat podle toho, co sám dokážu, v čem se zvládnu zdokonalit, co se naučím. Tohle nasazení mě s módní tvorbou spojuje od úplného začátku, ať už jsem se učil šít, nebo ovládnout všech­ny ty jazyky, abych pochopil, o čem, s kým a proč mluvím,“ uzavírá.