SpolečnostLilia Litkovska: Přitahují mě ti, kteří o módě vůbec nepřemýšlejí, ale jejichž hodnoty jsou odrazem toho, co nosí
Cindy Kerberová24. 4. 2025
Nejhlasitější, nejviditelnější a momentálně nejúspěšnější módní návrhářka z Ukrajiny dělá víc než jen sezonní oblečení. Buduje nadčasový šatník a každou kolekcí vysílá další, palčivý vzkaz, ať už se týká její rodné země, nebo životního prostředí na planetě. Lilia Litkovska, hvězda, která se objeví na pražském fashion weeku v rámci přehlídky MBPFW x Vogue Czechoslovakia Runway, mluví o proměnách, trvalých hodnotách a síle jít dál, ať se děje, co se děje.
Lilio, když jsme spolu mluvily v roce 2022, bylo to jen chvilku poté, co na celém území Ukrajiny vypukla válka a váš osobní i profesní život byl najednou vzhůru nohama. Jak jste se za tu dobu změnila jako žena, matka a designérka?
Uplynulé tři roky byly obdobím hluboké proměny. Válka vám zostří smysl pro prioritizaci, stala jsem odolnější a zároveň empatičtější. Naučila jsem se vážit si těch nejjednodušších věcí: klidného rána, společného jídla, objetí. Profesně mě válka utvrdila v mém poslání – značce
Litkovska nejde jen o oblečení, ale o vytrvalost, o uchovávání identity v čase.
V životě jsou momenty, které nás redefinují. Byl mezi rokem 2022 a současností nějaký konkrétní okamžik, který změnil váš pohled na to, co je skutečně důležité?
Moje matka, která zůstala v Buči (v březnu 2022 tam armáda Ruské federace zmasakrovala více než čtyři sta civilistů – pozn. red.), musela utíkat přes okupované území, aby si zachránila život. Když se můj manžel hned na začátku přidal k obráncům. A můj vlastní návrat na Ukrajinu ve třetím týdnu plnohodnotné invaze. Tyto momenty změnily všechno – moje vnímání, moje rozhodnutí, moje pochopení toho, co je skutečně důležité. Můj osobní příběh, příběhy lidí kolem mě i příběhy těch, které jsem sotva znala, ale jejichž odolnost ve mně zanechala stopu – to vše utváří mou vizi.
Musela jste učinit mnoho obtížných rozhodnutí. Byla někdy chvíle, kdy jste přemýšlela o tom, že byste od módy, byť jen dočasně, odstoupila?
Byly chvíle vyčerpání, pochybností, ale móda je můj jazyk, můj způsob komunikace se světem. Zůstává mým základem, mým pevným bodem.
Foto: Litkovska
Kolekce podzim - zima 2025/2026, LITKOVSKA
Vést módní dům během války je něco, co si málokdo dokáže vůbec představit. Co se pro vás stalo největší lekcí?
Že nic není trvalé – ani mír, ani boj. Naučíte se existovat v nejistotě. Jako designérka jsem díky tomu začala ještě více oceňovat řemeslnou práci a věci, které jsou vytvořené tak, aby vydržely. Jako člověk jsem se naučila vážit si každého dne.
Skloubit mateřství a vedení módního domu v tak překotných časech musí být neuvěřitelně náročné. Kde nacházíte sílu pokračovat dál?
Největším zdrojem síly je moje dcera. Každý den mi připomíná, proč musíme jít dál. Skloubit mateřství s vedením módního domu během války není jen otázkou dobrého time managementu, ale také zvládání emocí, předávání poselství, výchovy a dávání dobrého příkladu. Ale vyrůstá obklopená týmem lidí, kteří se odmítají vzdát, kteří dokážou tvořit krásu i v těch nejtemnějších chvílích. To je lekce, kterou si, doufám, ponese po celý život.
Kdybyste se mohla vrátit zpět a dát sama sobě z roku 2022 jednu radu, jaká by to byla?
S tím, co vím dneska, bych se vrátila do roku 2014 a řekla si: otevři oči dokořán, jednej rozhodněji, pochop, že to, co přijde v roce 2022, bude nevyhnutelné.
Módní průmysl je posedlý rychlostí, a přesto vaše kolekce působí jako odraz času – osobní i kolektivní paměti. Vnímáte svou práci jako formu vyprávění příběhů i mimo rámec oděvu?
Každá kolekce nese svůj příběh. Nespěchám, protože rychlost oslabuje smysl, detail a nakonec i samotný život. Moje příběhy se odvíjejí prostřednictvím formy, pohybu a textury. Každý z nich čerpá z různých zdrojů – filmu, tance, výtvarného umění, architektury, hudby. A samozřejmě i z kontextu, ve kterém žiji.
Vaše tvorba je známá svou hloubkou a emocemi, které do ní vkládáte. Máte pocit, že vaše osobní boje a vítězství vaši práci v tomto směru ještě zvýraznily a posílily?
Módu vnímám jako hledání smyslu. Ráda odkrývám a sdílím svá poznání s divákem, aby i on mohl něco cítit, ať už to, co já, nebo něco zcela vlastního. Chci inspirovat, vyvolávat otázky, vést lidi k jejich vlastní cestě objevování.
Když většina lidí přemýšlí o módě, dívá se na ni jako na únik z reality, na způsob, jak snít a žít si vysněný život. Vaše práce naopak z reality vychází. Jak se vám daří tyto dva přístupy vybalancovat?
Ono ale nejde o protiklady. Navrhuji nikoli pro útěk z reality, ale abych odrážela svět takový, jaký je, a zároveň nabídla víru v osobní pravdy a trvalé hodnoty.
Ve vašich kolekcích je vidět jasný a soustavný vývoj. Posouváte vlastní hranice, přesto zůstáváte věrná sama sobě. Změnila se od roku 2022 vaše tvůrčí vize?
Jsem ostřejší, soustředěnější. Zbavuji se zbytečností. Není to ale můj konečný cíl, spíš neustálý proces. Co bude dál? Míním nadále dodržovat vlastní závazek být autentická a věrná řemeslu. Chci dál dělat oblečení, které nebudete brát jen jako kus látky, ale které budete prožívat.
Jak si definujete autenticitu v oboru, který často maže hranice mezi skutečnými a smyšlenými příběhy?
Autenticita spočívá v tom, zůstat věrná svému hlasu. Jde o vytváření věcí, které mají význam, hloubku. V dnešním světě nekonečného hluku skutečné řemeslo promlouvá samo za sebe.
Hranice mezi pravdou a lží je v současné módě tenčí než kdy jindy, ať jde o design, branding, či identitu. Jak se s tím osobně vyrovnáváte?
Tím, že se soustředím na to, co je skutečné – na lidi, materiály, proces. Skutečné řemeslo má duši. Ten rozdíl mezi něčím, co vzniklo s jasným úmyslem, a něčím, co vzniklo jen pro efekt, je nakonec cítit.
Je to i důvod, proč jste se na posledním pařížském fashion weeku rozhodla upustit od tradiční formy velkolepé přehlídky a představila svou kolekci intimnějším způsobem?
Dnešní móda je hlučná a prchavá – až do té míry, že ztrácí samu sebe. Influenceři ji zcela přetvořili a nikdo neví, co přijde dál. Právě proto jsem pro svou nedávnou přehlídku zvolila tiché prostředí – místo (uličky vintage trhu Paul Bert Serpette – pozn. red.), kde lidé hledají věci, co vydrží. Ráda bych, aby i moje práce byla v průběhu času vnímána a objevována stejně.
Během ukrajinského týdne módy jste zase místo přehlídky oblečení vytvořila uměleckou instalaci z bílých stuh, na kterých byly vzkazy od celosvětové módní komunity. Co stálo za tímto rozhodnutím?
Ta instalace vyprávěla o propojení. Hosté pařížské přehlídky v předchozí sezoně na stuhy napsali svá přání. My je převezli do Kyjeva, sdíleli energii s návštěvníky tamního týdne módy a oni nám na oplátku napsali své vzkazy na pohlednice, které jsme přivezli do Paříže. Tímto způsobem se dialog Paříž–Kyjev–Paříž uzavřel. V době války musí být móda víc než jen oblečení – musí to být zpráva, konverzace. Scéna reagovala neuvěřitelným projevem podpory, což ukázalo, že móda může být platformou pro něco mnohem většího.
Tradiční ukrajinské umění a řemeslo tvoří nedílnou součást vaší značky, přesto vaše kolekce působí pokaždé moderně a relevantně. Jaký na to máte recept?
Klíčem je rovnováha. Tradice nestaví na replikaci, jde o novou interpretaci. Mým cílem je ctít ukrajinské umění a zároveň dbát na to, že každý kousek bude patřit do dnešního světa.
Nedávno jste vystoupila s ukrajinskými vojáky, kteří se po devastujících zraněních znovu pokoušejí o nový život, na Kilimandžáro. Co vám tato cesta přinesla?
Výstup na Kilimandžáro s ukrajinskými vojáky byl lekcí v odolnosti. Tito muži, kteří toho tolik ztratili, stále pokračují vpřed. Změnilo to mé vnímání boje, vytrvalosti. Po horách nikdy nejdete sami, závisíte na lidech kolem sebe a zároveň tam jste pro ostatní, nabízíte pomoc a podporu. Stejný princip se uplatňuje v životě, kreativitě, byznysu. Věřím, že sdílení vzestupů a pádů s důvěryhodným týmem je něco, co vás dovede ke štěstí. Výprava mě změnila. Na základě této zkušenosti vznikla celá kolekce
podzim–zima 2025/2026, do které jsem dala vše, co jsem se naučila. Jde v ní o vytrvalost, o hledání síly navzdory nepříznivému osudu.
Vaše spolupráce s Nickem Knightem je dalším významným momentem – nejen pro vás, ale i pro módní scénu jako celek. Jak to celé vzniklo?
Seznámili jsme se prostřednictvím humanitární organizace Be an Angel. Naše setkání bylo přirozeným spojením podobně smýšlejících lidí – dialogem bez hranic, kde se móda stává jazykem vyprávění příběhů a vzájemného ovlivňování.
Vloni v prosinci jste v Kyjevě otevřela svůj první vlajkový obchod. Co pro vás tento prostor znamená? Zejména v současné situaci se to jeví jako velmi odvážný krok.
Litkovska Basecamp je víc než jen obchod, je to prohlášení. Domov pro naši komunitu, místo, kde naše práce a naše hodnoty existují ve fyzické podobě, v Kyjevě, navzdory všemu. V horách je již dosažení základního tábora úspěchem. Je to místo, kde se můžeme zastavit, nabrat síly, podělit se o teplo. Ale skutečná cesta začíná až za ním. To je i podstata tohoto místa.
Co jste prožívala, když jste se tam poprvé ocitla?
Hrdost. Vzdor. Naplnění. Je to prostor, který existuje navzdory všemu a odráží všechny mé sny, záměry a cíle.
V těchto dnech jste v Japonsku, rozšiřujete síť obchodů, kde vás mohou klienti najít, a pro Dover Street Market v Ginze jste vytvořila uměleckou instalaci. Čím to je, že vaše práce tak rezonuje i s japonským publikem?
Japonsko studuji už dlouho – jeho historii, tradice a vizuální jazyk. Na mých moodboardech má vždy vyhrazené místo. Miluji mísení kultur a nacházím hluboké spojení mezi našimi a jejich hodnotami. Linie, objemy – vzájemně rezonují.
Kyjev, Paříž, Tokio. Jste pořád na cestách. Toužíte někdy po klidu, nebo nacházíte energii právě v neustálém pohybu?
Často říkám, že žiji na místě, které neexistuje – Kyjev–Paříž. Kdysi jsem o tom snila, teď se to stalo realitou.
Oblékáte řadu vlivných světových osobností. Existuje ještě někdo, s kým byste ráda spolupracovala nejen jako módní návrhářka, ale také vypravěčka silných příběhů?
Přitahují mě lidé, kteří vidí oděv jako víc než jen oblečení. Možná ještě víc mě přitahují ti, kteří o módě vůbec nepřemýšlejí, ale jejichž hodnoty jsou odrazem toho, co nosí.
Pražský fashion week je ideálním místem pro představení vaší nejnovější kolekce, město totiž oceňuje odvážnou a inteligentní módu. Na co se nejvíc těšíte?
Praha je město, kterým kráčely dějiny, takže se těším na dialog, který vznikne.
Kdybyste měla poslat globální módní komunitě jednu zprávu o dnešní Ukrajině, co by to bylo?
To je jednoduché: neodvracejte se od nás. Ukrajina není jen země v krizi, je to národ kreativců, vizionářů. Jsme tady, pracujeme a formujeme budoucnost módy.
Kolekce podzim - zima 2025/2026, LITKOVSKA
Foto: LitkovskaRozhovor vyšel původně v květnovém vydání Vogue CS.