Inspirace plynoucí z šatníku Generace Z: „Neber se tak vážně a zapomeň na souvislosti.“

Mnozí z nich si sice myslí, že Kafka byl filmař studující FAMU, ale když je opravíte, ani jim to kdovíjak nevadí. Úzkosti s tím mít všechno správně nechávají v době přehlcené informacemi mileniálům. Jejich inspirativní volnost definuje nová módní pravidla, která ale mohou pozitivně ovlivnit i váš šatník.  

Tělo je svatyně, ne nástroj. Tohle je dvakrát tak těžké pro každého, kdo se narodil před rokem 1990. Společnost Pew Research Center nedávno odhalila, že až 69 % jedinců narozených po roce 2000 nechápe, proč by na svém těle měla něco radikálně měnit. Jejich pohnutky ohledně vnímání vlastní tělesnosti přitom vycházejí z toho, jak se cítí, proto se povětšinou vnímají reálně — a tak oblékají padnoucí oblečení. Ostatně, v našem kulturním prostředí obzvlášť, bylo vždy většině předkládán příklad českého muže jako toho, co si neumí vybrat správný střih obleku, možná mu ale v tom bránily jen mindráky. Pew Research Center totiž ve výsledku svého šetření uvedla, že upřímné vnímání vlastních tělesných proporcí vede mladší generace při výběru správného kusu k menšímu množství přešlapů.

Podle agentury Nasdaq je až pro 75 % spotřebitelů generace Z udržitelnost důležitější než názvy značek. Většina příslušníků generace je navíc ochotna utratit za udržitelné produkty o 10 % více. Mileniálové přitom doposud stavěli svůj šatník ve víře, že dražší a prémiové produkty rovná se jistější společenské postavení. Jenže teď se ukazuje, že krása spočívá v jednoduchosti. Takzvaní genzetkaři se nebojí nakupovat v second-handech, to víme, co ale možná ne, je fakt, že se nebojí doslovných inspirací. Průzkum stejné agentury totiž odhalil i to, že v šatníku se mladší fashion freaks nebojí zcela zjevných interpretací a své outfity mnohdy podmiňují fantazií kostýmů. Osobnost je v případě oblékání tak trochu mýtus, protože ji značky módu distribující sami trochu popírají. „Genzetkaři“ tohle pochopili, a tak se oblékají do rolí. Každý den do jiné.    

Značky pro dnešní dvacátníky nehrají takřka žádnou roli. Jsou vycvičení v tom rozeznat kvalitní textil, a proto se raději soustředí na vintage kousky. V interním šetření na to přišel Levi’s, který velmi citlivě vnímá jejich uvažování nad investicí do oblečení. Konkrétně se společnost vytasial s heslem: Good Future Vintage. Mít kus, který je kvalitní — na první pohled — a dokáže dobře stárnout, odkazuje ke generačnímu dědictví, které je největším fetišem generace Z.   

Tahle část dost souvisí s prvním odstavcem — když se v dobře padnoucím oblečení milujete, děláte si v něm rádi fotky. Když si v něm děláte fotky, postujete je na sítě. Když je postujete na sítě, získáváte srdíčka. Když získáváte srdíčka, cítíte se ve svém oblečení ještě lépe. Tak proč byste pak o něj měli chtít přijít? See? Logic!