Když je vložka luxus. Menstruační chudobu by vyřešil konec růžové daně

Termín menstruační chudoba začíná v Česku rezonovat na sociálních sítích i v některých médiích, a je to jedině dobře. Přímo se týká poloviny populace, která každý měsíc krvácí, i když samozřejmě ne pro všechny jsou menstruační potřeby nedostupné. Výzkumy ale ukazují, že počet těch, pro koho nákup vložek či tamponů představuje velkou finanční zátěž, je vysoký. „Obecně chudoba se nevyhýbá ani naší zemi, navíc víme, že statisticky jsou jí více ohroženy ženy – mají menší zaměstnanost, častěji pracují na zkrácené úvazky nebo pracují v odvětvích, která jsou hůře placena. V domácnosti, kde jsou dcery, tak mohou měsíční náklady na menstruační potřeby tvořit významnou položku v rozpočtu,“ vysvětluje Marta Smolíková, předsedkyně České ženské lobby. Menstruační chudoba tak dopadá zejména na samoživitelky a rodiny, kde žijí studující dívky, které dnes začínají menstruovat dříve než v minulosti, takže se to týká už i žákyň základních škol. „Menstruační chudobou je u nás ohroženo na 38 tisíc dívek ve věku mezi 12 a 18 lety,“ doplňuje Smolíková.

Tématu se před časem začala věnovat sedmnáctiletá Marika Mlčková, která na vlastní pěst udělala průzkum mezi svými vrstevníky. Sama žije v domácnosti, kde jsou tři ženy. Z jejího výzkumu vyplývá, že 15 % respondentů považuje peníze na menstruační potřeby za značnou část domácího rozpočtu a 89 % menstruujících považuje menstruační potřeby za drahé. „Zároveň se ukázalo, že většina žen vybírá menstruační potřeby podle osobní zkušenosti se značkou. Ve většině obchodů u nás má největší sortiment Always, která je zároveň nejdražší. Když je ale žena zvyklá celý život kupovat právě Always, většinou ji ani nenapadne zkusit jiný brand,“ upřesňuje studentka. 

V rámci projektu nasbírala stovky individuálních příběhů popisujících nepříjemnou zkušenost spojenou s menstruací. „Pořád je to velké tabu napříč generacemi. Dívky o cyklu nejsou dostatečně informovány, první menstruace se obávají a považují ji za odpornou. Často si nevědí rady v krizových situacích a mnohdy kvůli tomu musí obětovat vlastní komfort nebo opustit školu, aby si vložku či tampon obstaraly,“ říká Mlčková s tím, že mladé ženy, které si menstruační potřeby nemohou dovolit, používají jednotlivé vložky a tampony déle, než by měly, případně volí alternativy jako například ponožky nebo toaletní papír, který ale funkci vložky neplní. Využívání nehygienických náhražek s sebou nese riziko zdravotních obtíží v podobě infekcí a zánětů. Zároveň pak dívky věnují větší pozornost obavám, aby neprotekly, což snižuje jejich soustředění ve škole, a to vede k horším studijním výsledkům. 

O tomto omezení mluví i Smolíková. „Dívky ovlivněné menstruační chudobou zůstávají doma, zameškávají školu, což je může v životě dále znevýhodňovat. Nejde navíc jen o školní docházku, neúčastní se ani dalších sportovních, kulturních či společenských aktivit, a to je projev skutečného sociálního vyloučení s negativními dopady na jejich dovednosti,“ vyjmenovává.

Další významnou skupinou ohroženou menstruační chudobou jsou sexuální pracovnice, které si velmi často nemohou ekonomicky dovolit dát si v době periody volno. Proto v minulosti jako menstruační potřebu používaly vatu, později houbičky na nádobí, které jsou pro tento účel ale zcela nevhodné. „Pokud houbičku nevyndáte ihned po odchodu zákazníka, může se začít rozvíjet zánět, který se dlouho nemusí projevit. Může to vést až k otravě krve,“ vysvětluje předsedkyně Spolku pro ochranu žen Zdeňka Pecharová. 

„Snažili jsme se najít lepší řešení. Před několika lety probíhalo velké testování menstruačních potřeb přímo mezi sexuálními pracovnicemi a vyšlo z něj, že nejvíce vyhovující jsou menstruační mořské houby. Problém ale nastal zhruba před rokem, kdy tyto houby v Česku začaly mizet z kamenných prodejen,“ říká Pecharová. Sexuální pracovnice tak přišly o hygienickou a dostupnou menstruační potřebu. „Houby bylo nějaký čas možné objednávat jen přes e-shopy, což ale neřeší krizové situace, nebo je pořídit v lékárně za vyšší cenu než v drogeriích, což pro řadu sexuálních pracovnic představovalo příliš velký výdaj,“ udává. Spolek pro ochranu žen se proto v posledních měsících zasazoval o navrácení menstruačních hub na tuzemský trh, což se nakonec podařilo – od června jsou opět dostupné v drogeriích sítě Rossmann.

Jedna cesta je udělat standard z menstruačních potřeb zdarma ve školách. „Je tomu tak například ve Skotsku, Francii nebo Austrálii. Dnes na školách řada učitelek vypomáhá žákyním ze svého platu. Doufám, že se dočkáme doby, kdy menstruační potřeby na záchodcích budou samozřejmostí,“ říká Smolíková a doplňuje, že letos na jaře se takto rozhodli reagovat na menstruační chudobu v Ostravě. 

O totéž se snaží i Mlčková, která v návaznosti na svůj výzkum pod hlavičkou projektu AcceCycle a ve spolupráci s neziskovou organizací Sola Pomáhá nabízí menstruační potřeby zdarma různým školám. Zatím se zapojily čtyři. „Z dalších institucí se mi vůbec neozvali, přestože jsem řadu z nich oslovila na základě rozhovorů s jejich studentkami, které mi řekly, že by vložky a tampony na záchodech ocenily. Asi je budu muset začít obcházet osobně,“ upozorňuje dívka. 90 % respondentů z jejího projektu si myslí, že je správné dodávat menstruační potřeby do škol zdarma a podle 75 % z nich by to měla finančně zařídit škola, respektive stát.

Další variantou je osvěta a sbírání finanční podpory, jako to dělá designérka Anna Marešová, stojící za značkou Whoop·de·doo, která mimo jiné prodává designové a udržitelné menstruační kalíšky. V červenci Marešová spustí crowdfundingovou kampaň na platformě Donio s cílem podpořit samoživitelky ohrožené menstruační chudobou a zároveň podat zprávu o tom, jak na tom v oblasti této problematiky v České republice skutečně jsme. Pokud byste projekt chtěli podpořit, v nabídce bude možnost zakoupit dva kalíšky – jeden z nové edice Noir Cup, na kterém se podílel známý designér Lukáš Musil alias MUSA.

Ultimátní cestou k lepším zítřkům je ale především snížení sazby DPH, do níž menstruační potřeby spadají, a která v Česku aktuálně činí 21 % – patří tak k nejvyšším v rámci Evropské unie. Většina zemí využívá snížené daně: V Polsku je to 5 %, Německo má 7 %, Rakousko a Slovensko 10 %, Slovinsko 9,5 %, Itálie a Španělsko 4 %. Irsko DPH na menstruační potřeby dokonce zcela zrušilo. U nás se političky naposledy snažily prosadit změnu v roce 2023 v rámci úprav DPH v konsolidačním balíčku, ale vyjednat se ji nepodařilo. „Zdravotní a sociální důsledky menstruační chudoby by neměly být přehlíženy, myslím, že se státu ani finančně nevyplatí. Někdo by to měl spočítat, ale jak známo, zkoumají se spíše jevy, které se týkají mužů. V rozhodovacích pozicích je u nás významně více těch, kteří s každoměsíčním krvácením nemají zkušenost,“ uzavírá Smolíková.