Ženy za kamerou. Šest nových filmů od režisérek, které si zaslouží vaši pozornost

Když byly 23. ledna oznámeny nominace na Oscara, tuhle realitu ale vůbec neodrážely. Tři z deseti filmů nominovaných na nejlepší film – Anatomie pádu, Barbie a Minulé životy – byly režírovány ženami (což je nejvíce za bezmála stoletou historii ocenění), ale uznání za režii se dostalo jen jedné: Justine Triet. Když jsem se to dozvěděla, málem jsem vyskočila ze židle. Mé rozrušení se mírně rozplynulo, když jsem si uvědomila, kdo s ní soutěží: Christopher Nolan, Martin Scorsese, Yorgos Lanthimos a Jonathan Glazer – bezpochyby skvělí filmaři. Absence Gerwig a Song ale stejně bije do očí.

O sošku se bojuje už 10. března a tady je šest filmů od režisérek, které si můžete pustit už teď, včetně těch, které by si na udílení cen Academy Award zasloužily mnohem víc pozornosti!

Jemný a zamyšlený romantický film Celine Song v mnoha ohledech představuje opak nespoutaného žánru Grety Gerwig, ale při nominacích na Oscary se jejich osudy sešly: citlivý scénář byl oceněn spolu s nominací na nejlepší film, ale Song nedosáhla na nominaci za nejlepší režii a ani Greta Lee se nevešla do finálního výběru nejlepších hereček. Obě si zaslouží mnohem větší chválu za svou upřímnou práci v tomto příběhu o dětských láskách rozdělených okolnostmi. I když jim nakonec Oscary nevyjdou, je jisté, že navzdory výsledkům se bude na tento film vzpomínat jako na jeden z nejlepších filmů roku 2023.

Svým záludným a nekonečně překvapivým soudním dramatem si Justine Triet vysloužila nejen nominace za nejlepší režii a nejlepší film, ale také nominace za edit filmu. Snímek zobrazuje enigmatický výkon Sandry Hüller v roli spisovatelky obviněné z vraždy svého manžela. Na vícejazyčném originálním scénáři se autorka podílela spolu se svým partnerem Arthurem Hararim a mají nakročeno, aby si za scénář odnesli zlatou sošku. Jedná se o pečlivě vyprávěný příběh o profesní žárlivosti, osobních frustracích, srdcervoucích kompromisech a osudových selháních v rozhodnutích, které tvoří podstatu manželství.

Cukrově růžová feministická fantazie Grety Gerwig si získala osm nominací včetně nominace za nejlepší film a nejlepší adaptovaný scénář. Amerika Ferrera byla nominována na nejlepší herečku ve vedlejší roli a Ryan Gosling na nejlepšího herce ve vedlejší roli. Hlavní představitelka filmu Margot Robbie v kategorii nejlepší herečka výrazně chybí, stejně jako filmařka v kategorii nejlepší režisér. Je to škoda, vezmeme-li v úvahu, že tento popkulturní fenomén je přesně ten typ ambiciózních, velkoformátových filmů, které často režisérům proměňují jejich oscarové nominace (viz například Damien Chazelle a jeho snímek La La Land v roce 2017, film Joker Todda Phillipse a Tarantinův snímek Tenkrát v Hollywoodu v roce 2020; a samozřejmě i letošní filmy Nolana a Scorseseho). Přesto věříme, že den Grety Gerwig ještě přijde.

Ve svém nejnovějším, emocionálně drásavém eposu dokázala Ava DuVernay nemožné: vzala si jako výchozí materiál oceňovaný non-fiction bestseller Isabel Wilkersonové Kasta: Původ našich nespokojeností, tedy studii o indickém kastovním systému a o hierarchiích nacistického Německa ve vztahu k dlouhodobému zotročování Afroameričanů, a geniálně příběh přetvořila tak, aby do jeho středu umístila autorku oceněnou Pulitzerovou cenou (královsky ztvárněnou Aunjanue Ellis-Taylor). Pod jejím vedením vzniká hluboce dojemné a překvapivě vtipné zkoumání jak staletých dějin, tak osobních radostí a úzkostí ženy, která se skrze ně brodí hledáním odpovědí. A jako by to nestačilo, autorka vše zvládla mimo studiový systém. Natáčela na třech kontinentech pouhých 37 dní a svou cestu zakončila na Benátském filmovém festivalu, kde se stala k neuvěřitelnému překvapení první afroamerickou ženou, která zde po osmdesáti letech uvedla film v hlavní soutěži. Akademie ji sice z nominace ve všech kategoriích vyřadila, ale i tak jde o film, který musíte vidět a který vás zaručeně dojme k slzám.

Po premiéře na festivalu Sundance v roce 2023, kde sklidil nadšené recenze a získal Velkou cenu poroty, se objevila naděje, že něžný a dojemný celovečerní debut A. V. Rockwell, sledující svobodnou matku (Teyana Taylor), která se rozhodne unést svého syna zpět z pěstounské péče v Harlemu v 90. letech, by mohl zanechat stopu v oscarovém závodu. Nakonec to nevyšlo, ale jeho nádherné scény, vzrušující a velmi uvěřitelné výkony, realistický pohled na rychle se gentrifikující New York a soucitné zobrazení rodičovství tváří v tvář nepředstavitelným nepřízním, to vše z tohoto rodinného eposu dělá jedinečný film.

Film milovaný všemi, kdo ho viděli. I když se zdá, že tomu, komu uniknout neměl, bohužel unikl. Kelly Fremon Craig měla šanci na nominaci na nejlepší adaptovaný scénář a Rachel McAdams také na Oscara za vedlejší roli. To se nakonec nepovedlo, i tak ale stojí za to si film pustit hned z několika důvodů: veselý a dojemný scénář, dokonalá dobová móda a interiéry, a úžasný výkon Abby Ryder Fortson.