V roce 1739 je Elize Lucas šestnáct let. Navzdory tomu ji její otec pověří správou tří rodinných plantáží v Jižní Karolíně, zámořské kolonii britského krále Jiřího II. Poté odpluje bojovat za slávu britského impéria. Eliza je hozená do vody a musí plavat. Záhy čelí hrozbě, že Lucasovi přijdou o všechno, ale odmítne se vzdát. Když se dozví, kolik Francouzi platí za indigové barvivo, nabude přesvědčení, že právě jeho produkce je klíčem k záchraně rodinného majetku. Okolí ale jejímu snu nevěří. Modré přírodní barvivo se vyvažuje zlatem, ale v pěstování téhle rostliny se žádný běloch nevyzná. Eliza proto uzavře dohodu s černošským mladíkem – on ji naučí zpracovávat indigo a ona ho a jeho druhy naučí číst, ačkoli to dobové zákony zakazují. Eliza se nevzdává ani tehdy, když většina první úrody pomrzne a jí zůstane sotva stovka zdravých keřů. Když se jí začne dařit, její úsilí zmaří najatý odborník, který se obává konkurence. Román nám přiblíží poměry, které panovaly na tehdejším americkém Jihu a byly plné bezpráví vůči ženám i otrokům. Vypráví skutečný příběh odvážné ženy - Elizabeth Lucas Pinkley, která stála u zrodu Spojených států amerických tím, že rozjela podnikání s indigem, na čemž dřívější anglická kolonie zbohatla. To následně vedlo k získání nezávislosti na Anglii (podpis Elizina syna nechybí na Deklaraci nezávislosti). (
Prostor, 2024)