Světový Čech Antonín Dvořák

Skladby Antonína Dvořáka jsou součástí repertoáru významných orchestrů po celém světě. Proslavil se nejen symfoniemi, nástrojovými koncerty a vokálně-instrumentálními skladbami, ale také komorní hudbou a operami. Spolu s Bedřichem Smetanou patří mezi světoznámé české hudební skladatele. 

Antonín Dvořák se proslavil už za života, uctíval ho celý svět a jeho šedesáté narozeniny se v roce 1901 staly národní událostí. V muzeu Antonína Dvořáka v Praze, které je součástí Českého muzea hudby a společně náleží do celku Národního muzea, kromě stálé expozice aktuálně probíhá výstava Antonín Dvořák: Inspirace přírodou a začátkem listopadu se můžete zúčastnit workshopu Dvořák a opera. Jméno Antonína Dvořáka nese také jedno z divadel Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Skladatel miloval Vysoké u Příbrami, kde složil dvě ze svých deseti oper – Rusalku a Armidu. Tam je také umístěn jeho památník a stálá expozice o jeho životě a díle. Mezi další jeho známá díla patří Slovanské tance, Biblické písně nebo Smyčcový kvartet F dur, zvaný Americký. Nečekaně zemřel v Praze na prvního máje roku 1904. 

Antonín Dvořák byl díky slávě v podstatě veřejnou osobou, dával si proto záležet také na svém vzhledu. Údajně si potrpěl na módní vázanky výrazných barev a v New Yorku, kde prožil několik let, patřil k osobnostem udávajícím styl. Dobové fotografie ho zachycují ve fraku při dirigování v Chicagu, ale také v domácí vestě nebo kožichu. Zatímco dříve byly kabáty a kalhoty obvykle z odlišných látek, okolo roku 1870 se v pánské módě začaly prosazovat obleky a v tomto tehdy moderním duchu ho na fotografiích vidíme nejčastěji. 

Symfonií zkomponoval devět, ta poslední známá pod názvy Z nového světa nebo Novosvětská (symfonie č. 9 e moll, op. 95) vznikla v době skladatelova pobytu ve Spojených státech amerických. Zachytil v ní atmosféru bouřlivě se rozvíjející země i nostalgický stesk po domově. Jde nejen o nejvýznamnější dílo autora, ale také jedno z nejdůležitějších děl hudebního romantismu a světové symfonické tvorby. Část skladby je hymnou Mezinárodního úřadu pro výstavnictví a celá nahrávka se dostala dokonce na Měsíc, v roce 1969 ji tam sebou vzal Neil Armstrong v kosmické lodi Apollo. 

Tím však výčet jeho vesmírných úspěchů nekončí, je po něm pojmenován kráter Dvořák na planetě Merkur a planetka 2055 Dvořák. Jako milovníka vlaků by ho určitě potěšilo, že jeho jméno nesl vůbec první vlak kategorie Eurocity, který přijel v roce 1991 do tehdejšího Československa. 

Dílo Antonína Dvořáka nedávno ožilo také v ojedinělém počinu, na kterém se společně podíleli agentura Wunderman, Komerční banka a orchestr PKF – Prague Philharmonia. V roce 2018 umělá inteligence AIVA na základě rozepsané skici z archivu Českého muzea hudby a analýzy motivů a vzorců ze 115 opusů Antonína Dvořáka zkomponovala novou skladbu. První ze třech vět nového díla nazvaného From The Future World interpretoval uznávaný klavírista Ivo Kahánek. 

Laureátem Ceny Antonína Dvořáka se v roce 2020 stal dirigent Jakub Hrůša, mimo jiné také hostující dirigent České filharmonie. Vyhlašovatelem ceny je od roku 2009 Akademie klasické hudby, která pořádá také hudební festival Dvořákova Praha (zahajovací koncert si můžete pustit také na stránkách České televize). Slavnostní koncert k letošnímu 180. výročí narození Antonína Dvořáka s názvem Dvořák Gala a mottem Dvořák Národnímu – Národní Dvořákovi pořádá také Národní divadlo.