Velká výstava v Drážďanech upomíná na 250 let romantismu

Ohnisko romantismu ve výtvarném umění vzplálo koncem 18. století v Německu a dílo malíře Caspara Davida Friedricha je zřejmě nejtypičtějším příkladem vztahu romantických tvůrců ke krajině, duši a přírodě. Romantici, oproti našim dnešním zvyklostem, nevyhledávali svatého Valentýna či večeře při svíčkách. Mezi typické romantické motivy patřily například loď ztracená v ledovém rozbouřeném moři, osamělá postava balancující na hraně útesu či pobořený chrám ve vichřicí zmítaném lese. 

Caspar David Friedrich se narodil 5. září 1774 do protestantské rodiny v malém pomořanském přístavu Greifswald. Caspar byl šestým dítětem mydláře a výrobce svíček Adolfa Gottlieba Friedricha a jeho manželky Žofie Doroty, kteří své děti vedli k lásce k náboženství, poezii a hudbě. Kořeny Casparovy uzavřené, melancholické povahy zřejmě vzklíčily v době, kdy se ve věku necelých sedmi let musel vyrovnat s tragickou smrtí matky a později i bratra. Johann Christopher při této nešťastné události pomáhal Casparovi z vody, ale na zamrzlém Baltském moři se pod ním probořil led a sám při tomto hrdinském, obětavém skutku utonul. Caspar začal hledat útěchu v umění, v němž se zdokonaloval pod vedením univerzitního učitele kreslení Johanna Gottfrieda Quistorpa. Pod vlivem svého mistra rovněž odjel do Kodaně, aby na Královské akademii umění zdokonalil svou techniku u těch nejlepších v oboru. Po skončení studií se Caspar Friedrich na jaře roku 1798 vrátil do rodného městečka, ale už v říjnu téhož roku se odstěhoval do Drážďan, centra umění a raného romantismu, aby se zde zapsal na německou Akademii výtvarných umění.

Drážďany, hlavní město saské monarchie, se na dalších 40 let staly centrem Friedrichova života. Odtud, podobně jako další romantikové, podnikal pěší výpravy na sever Německa, kde ho na samém počátku 19. století uchvátil ostrov Rujána. Drážďany však byly blízko i českým hranicím, a tak malíř pronikal i do krajin labských pískovců, Českého Středohoří či Krkonoš. Za první cestu do Čech bývá považováno putování po severních Čechách v roce 1807, kdy si u něj hrabě F. A. Thun-Hohenstein objednal oltářní obraz pro zámeckou kapli v Děčíně. Kříž v horách se stal jeho prvním známým obrazem, a přestože na sebe nenechal úspěch dlouho čekat, Friedrichovo zdraví se začalo ke konci 20. let hroutit podobně jako ruiny, které tak rád maloval. Jiskru vyhořelého života krátce rozfoukala 19letá Caroline Bommer, se kterou se malíř ve svých 44 letech oženil. Friedrich maloval jako o život a v roce 1824 se stal profesorem drážďanské akademie. Rok nato se však jeho psychické problémy začaly závažně prohlubovat a vyústily v pozdější mozkovou mrtvici. Caspar David Friedrich zemřel téměř zapomenutý 7. května 1840 a byl pochován na drážďanském hřbitově St. Trinität. 

U příležitosti 250. výročí narození Caspara Davida Friedricha zvou Státní umělecké sbírky Drážďany na výstavu Kde to všechno začalo – Malíř v Albertinu (do 5. 1. 2025) a výstavu Kde to všechno začalo - Kreslíř v Kupferstich-Kabinett (do 17. 11. 2024).