Magdalena Turzová a její výstava Medúzin komplex

Medúzin komplex je psychologický termín, který vychází z antické báje o Perseovi. Právě on totiž Medúzu, jednu ze tří strašných sester Gordon, která měla hady místo vlasů, usmrtil. Nešlo ovšem o snadný čin, protože kdo pohlédl Medúze do očí, zkameněl. A v tom to právě celé vězí. V souvislosti s mezilidskými vztahy tento pojem poprvé použil francouzský filozof a spisovatel Gaston Bachelard už v roce 1948. 

Malířka Magdalena Turzová, která momentálně vyučuje kresbu a malbu na pedagogické fakultě v Olomouci, kde v posledních letech také žije, ale Medúzin komplex vnímá trochu komplexněji, totiž jako pocit viny vypěstovaný v dětství, který si člověk nese z primární rodiny po celý život. Sama je mámou dorůstajících dětí, které je někdy možné vidět i na jejích plátnech. Dvojsečná pozice středního věku ale spočívá v tom, že ačkoli člověk sám děti vychovává, stále přitom nepřestává být dítětem svých stárnoucích rodičů. Prakticky každý den se tak může ocitnout hned v dvojí palbě. 

A právě tomuto třaskavému emotivnímu stavu věnuje Magdalena Turzová svoji vizuální pozornost. Přestože jsou její obrazy nasáklé realitou ukotvené hlavně v osobním životě, vztahují se ke zkušenosti, kterou má většina lidí, a proto má její malba schopnost zasáhnout téměř kohokoli. Tematicky uspořádaný výběr svých prací za několik posledních let představila ve sledované galerii Platforma 15 na pražské Flóře, kde před ní vystavovali například Jiří Černický, Vladimír 518 nebo Jiří Petrbok.

Magdalena Turzová sama přiznaně čerpá ze své minulosti i současnosti. I to je důvod, proč jsou její práce nejen autentické, ale i uvěřitelné, což na české výtvarné scéně není úplně samozřejmá dvojkombinace. Ve společném kontextu se tak objevuje portrét její dcery se zavřenýma očima, která si nasazenými sluchátky na uších demonstrativně zjednává osobní prostor, dětský „fakáč“ zpod peřiny s magickým kruhem plyšáků skýtajícím obranu proti celému světu, stejně jako detail odhaleného srdce Ježíšova – bolestný i smyslný zároveň, k němuž se jako dítě s celou rodinou modlila před každým jídlem.