Kafkův dopis otci ožívá na jevišti: Světová premiéra opery v Národním divadle v Praze s Timurem v hlavní roli

„Jiřího hudba je nádherně křehká, minimalistická a citlivá. Emoce buduje velmi silně, přesto jsou místy roztříštěné,” říká o díle inspirovaném slavným dopisem Franze Kafky jeho otci z roku 1919 hlavní představitel nové opery Timur Bekbosunov. „Emoce jsou spletitá a někdy chaotická záležitost. Jiří odvedl velmi pěknou práci v tom, že je podtrhl a zároveň odstranil jakoukoli umělost. Myslím, že to rozhodně pomůže zprostředkovat divákům stav Kafkovy mysli.”

Praha se stane svědkem světové premiéry opery Kafkův dopis otci v rámci festivalu Opera Nova Národního divadla. Festival se bude konat od 14. do 22. června a pro Timura je místo premiéry, tedy Praha, obzvláště důležité. Město ho vždy fascinovalo svou bohatou historií, úchvatným uměním a impozantní architekturou. „Můj úplně první oblek, který mi věnoval otec, byl ušitý v České republice a věřte nebo ne, stále ho mám ve skříni a čekám, až zase přijde do módy,” vypráví Timur a dodává, že na rozdíl od Kafky má se svým otcem krásný vztah. „Vím, že vztahy z raného dětství nás formují i v dospělosti a najít cestu z nejistoty a úzkosti zaseté sadistickým členem rodiny je nesmírně obtížný úkol. Jsem opravdu zvědavý na zkoumání své nové role, potřeby napravovat rozbité a hledání vůle nechat tyto nesnáze za sebou.”

Timurovi proudila hudba v žilách od narození. V kazašském Almaty ho do světa hudby uvedla babička, mezzosopranistka s božským hlasem. Matka, napůl Ruska a napůl Finka, ho zase zasvěcovala do tajů klavíru na hudební škole, kde vyučovala. I když v tomto nástroji, jak sám přiznává, „žalostně selhával", jeho osud byl s hudbou neodmyslitelně spjatý. První krůčky na jeviště mu zprostředkoval dětský sbor, se kterým projel kus světa. Zvrat nastal v pubertě, kdy mutace hlasu přinesla nejistotu a zdálo se, že sen o kariéře zpěváka se rozplývá. Nečekaná šance v Německu mu ale otevřela dveře k dalšímu objevování svého talentu, o kterém stále pochyboval.

„Hlásil jsem se na žurnalistiku, protože jsem rád psal o hudbě a navíc jsem si myslel, že na zpěv nemám talent,” svěřuje se Timur. Jeho otec ho pak poslal na krátký jazykový pobyt do Spojených států, který se ale náhle proměnil v intenzivní studium zpěvu. Tamní hostitelská rodina, okouzlená Timurovým hlasem, mu pomohla získat stipendium na místní univerzitě, kde objevil svůj pravý hlasový obor – tenor. Následovala pestrá cesta po prestižních hudebních školách, od konzervatoře v New Englandu přes USC až po experimentální uměleckou školu California Institute of the Arts, založenou Waltem Disneym.

„Zjistil jsem, že můj přirozený hlas je vlastně tenor, a to mi otevřelo oči! Vzpomínám si, že jsem poslouchal širokou škálu zpěváků a naprosto jsem se zamiloval do krásného hlasu a všestranné kariéry legendárního tenoristy Nicolaie Geddy, který mě značně ovlivnil,” vypráví o době, kdy se také začal vážně zajímat o operu.

Při přípravě na roli v nové opeře Jiřího Trtíka se Timur řídí jednoduchým, ale důsledně dodržovaným postupem. „Než zazpívám byť jen jedinou notu, pozoruji a studuji svou roli a poté zkoumám operu a její téma jako celek,” vysvětluje. „Následně analyzuji a hudebně a rytmicky prozpívám pěvecký part, ale beze slov. Teprve po vstřebání hudebního jazyka skladby si vytvořím plán s určitými konkrétními kroky, které si vypíšu. Až pak se vrhnu do práce.”

Premiéra komorní opery o dvou dějstvích se uskuteční již 15. června 2024. Dílo, které slibuje strhující vhled do Kafkova nitra a jeho složitého vztahu s otcem, si budete moci vychutnat znovu i 20. června. Kromě Kafkova dopisu otci bude festival Opera Nova nabitý i dalšími operními lahůdkami. Těšit se můžete na scénické oratorium Stvůry od Šimona Vosečka, koncert Ligeti Late Night nebo The Yellow Wallpaper od skladatelky Dani Howard. Kompletní program naleznete na stránkách www.operanova.cz.

„Už se nemohu dočkat, až se budu procházet Starým Městem a pocítím Kafkovu surrealistickou přítomnost,” dodává Timur na závěr. „Zbožňuji uměleckého ducha Prahy, kterým toto město proslulo po celém světě, a jako velký fanoušek českých animovaných filmů a Jana Švankmajera se samozřejmě těším také na inspiraci některými jeho díly.”