První dáma Charlotta Garrigue Masaryková

Michaela Dombrovská20. 11. 2022

Stála po boku prvnímu a jednomu z našich nejvýznamnějších prezidentů. Byla to právě ona, kdo se významně zasadil, aby první československá ústava zakotvila rovnoprávné postavení mužů a žen. Od narození literátky, intelektuálky a feministky amerického původu Charlotty Garrigue Masarykové uplynulo 172 let.

Foto: Miroslav Vomáčka

Narodila se v roce 1850 v Brooklynu a mezi její předky patřili jedni z prvních evropských přistěhovalců do USA na lodi Mayflower. Svého budoucího manžela potkala v Lipsku, kam odjela studovat hudbu. Okouzlila ho její „nevšední jasnost myšlenek, prostota mravů, jemnost chování ve společnosti a praktičnost v každém oboru.“ Spojoval je zájem o filosofii, umění a také ideály.

Naučil jsem se od ní mnohem víc než ona ode mne. Dával jsem jí vědění, ale ona mě formovala. — TGM

Vzali se v roce 1878 a předzvěstí celoživotní úcty, kterou ke své ženě Tomáš Garrigue Masaryk choval, bylo i na tu dobu neobvyklé spojení obou příjmení. První roky manželství žili ve Vídni, kde se Charlotta nejen naučila česky, ale také pomáhala svému muži. Po celý zbytek jejich společného života mu byla nejen první čtenářkou a kritičkou, ale na jeho textech se také v různé míře podílela. Do Prahy se přestěhovali o tři roky později, kde se začala hned od počátku angažovat v ženském hnutí. Stala se jako první cizinka členkou Náprstkova amerického klubu dam, později působila také například v ženské sekci Sokola a finančně podporovala vzdělávání nemajetných žen. Neochvějně podporovala svého muže, mimo jiné v tom, aby se věnoval domácí politice, a její americké kořeny a uvažování měly vliv na budoucí podobu uspořádání samostatného státu, jak ji Tomáš Garrigue Masaryk představil ve Washingtonské deklaraci.

Bez ní bych si nebyl ujasnil smysl života a svůj politický úkol. — TGM

Oslavy samostatného Československa

Michaela Dombrovská

Během první světové války zůstala v Praze, zatímco manžel s dcerou Olgou žili v exilu a dcera Alice byla načas dokonce uvězněna ve Vídni. Z válečné fronty se vrátil pouze jeden z jejích dvou synů. Velmi náročné období, poznamenané nedostatkem v mnoha směrech, se neobešlo bez zdravotních následků. Po zvolení Tomáše Garrigua Masaryka prvním československým prezidentem se stala první dámou a významně se zasadila o to, že první ústava Československa z roku 1920 zaručuje zcela rovnoprávné postavení mužů a žen, včetně volebního práva.

Od téhož roku za ni protokolární povinnosti s ohledem na podlomené zdraví převzala dcera Alice, zatímco syn Jan zastával post chargé d’affaires ve Washingtonu. Byla to však stále Charlotta, s kým Tomáš Garrigue Masaryk až do úplného konce sdílel své naděje i obavy ohledně křehké demokracie v mladém Československu. Po její smrti se znovu neoženil. Odkaz Charlotty Garrigue Masarykové přetrval nejen v jejich dětech, které pokračovaly ve stopách rodičů, ale také v dalších generacích žen, které ovlivnila svými pevnými postoji, pronikavým intelektem a nezávislým duchem.

Osobnost historicky první dámy Československa přibližuje mimo jiné kniha Lenky Slívové Charlotta: Žena T.G.M. a dokument Josefa Císařovského Poslední Slovo Charlotty Masarykové.

Za ilustraci děkujeme VENDY ATELIER (grafik: Miroslav Vomáčka).