Čtení je posilovna pro mozek, říká Matěj Schmalz, zakladatel aplikace, která vrací lidi k četbě

Ano – a ne malý. Čtení má pozitivní dopad na kognitivní schopnosti, zvyšuje kreativitu, rozšiřuje slovní zásobu a pomáhá se sebevědomím v komunikaci. Studie také ukazují, že čtení posiluje spojení mezi neurony, což přispívá k lepší paměti a celkové koncentraci. Čtení zároveň pomáhá snižovat stres, protože se při něm mozek soustředí jen na jeden podnět, a tak se dostává do podobného stavu jako třeba při meditaci. A co mi přijde úplně skvělé, je skutečnost, že podporuje i empatii. Když se totiž ponoříme do příběhu, aktivují se nám v mozku stejné oblasti jako při skutečném prožívání emocí. To z nás tím pádem dělá lepší posluchače a partnery v osobním i pracovním životě.

Tyto statistiky znějí děsivě, ale je potřeba se na ně podívat v kontextu doby. Lidé čtou stále, jen jinak než dřív. Stejně jako se změnila konzumace hudby nebo filmů, mění se i způsob, jakým lidé přistupují ke knihám. Digitální formáty, audioknihy a e-booky dávají čtení zcela nový rozměr. Ale abych to úplně nezlehčoval, je pravdou, že trend kratších formátů, který vidíme hlavně u mladé generace, může být i nebezpečný. Pokud si totiž zvykáme jen na rychlé informace, ztrácíme schopnost porozumět složitějším textům, což má negativní dopad na naše kritické myšlení. Čtení knih je jako posilovna pro mozek. Když ho nepoužíváme, slábne.

Dopad na naši schopnost přemýšlet a komunikovat by byl tragický. Už teď se v souvislosti s AI mluví o hloupnutí populace. A pokud lidé přestanou konzumovat delší souvislé texty, ztratí schopnost soustředění, jejich slovní zásoba se zmenší a bude pro ně těžší formulovat složitější myšlenky. To všechno může vést i k větší polarizaci společnosti. Pokud totiž nejsme schopni číst delší argumenty, neporozumíme kontextu a snadněji podlehneme dezinformacím. 

Může a musí. Sociální sítě nabízejí rychlé uspokojení, zatímco čtení jako takové vyžaduje soustředění a odložení okamžité odměny na později. Proto se v Elredo snažíme čtení udělat atraktivnější prostřednictvím gamifikace, personalizace a chytrých funkcí. Buď můžeme brečet nad tím, že mladí lidé nechtějí číst klasické knihy, anebo můžeme začít hledat způsoby, jak čtení nadesignovat pro jejich způsob života. Pořád existuje spousta mladých lidí, kteří chtějí číst, jenom nemají čas nebo trpělivost sednout si na dvě hodiny s knihou. Proto dáváme čtení flexibilitu: audioknihy při cestě do školy nebo do práce, personalizovaná doporučení, která eliminují rozhodovací paralýzu, a motivační funkce jako čtecí cíle a statistiky. Snažíme se zkrátka čtení posunout na úroveň zábavy. Naší vizí je udělat z knih běžnou součást digitálního světa a přiblížit je lidem, kteří by jinak nečetli. 

Čtení je bezpochyby návyk, který se dá budovat stejně jako jakákoli jiná pozitivní rutina. Nejde jen o to najít si čas na knihu, ale vytvořit si z čtení pevnou součást dne, která bude přirozená a příjemná. Největší překážkou bývá pocit, že nemáme dost času. Přitom každý den trávíme spoustu minut na telefonu. Ideální momenty pro čtení nebo poslech audioknih představuje například cesta do práce, čekání ve frontě, chvilka před spaním nebo třeba běžné domácí práce. Jakmile si na čtení zvyknete, začne se dít něco zajímavého. Přestanete čtení vnímat jako úkol a postupně zjistíte, jak vás kniha vtáhla, aniž byste si uvědomili, že jste četli o půl hodiny déle, než jste původně plánovali. Klíčem je ale začít s realistickým cílem – například přečíst jednu knihu měsíčně nebo si vyhradit alespoň deset minut na čtení denně.

Personalizace je určitě trend, který bude ovlivňovat i knihy. Už dnes vidíme tlak na autory i vydavatele, aby reagovali na změny v konzumaci obsahu. AI už teď pomáhá s překladem, korekturami nebo obálkami. Možná budeme mít knihy, které se přizpůsobí tempu a stylu čtení jednotlivce. Na druhou stranu si myslím, že právě to lidské, autentické vyprávění bude stále žádanější. Kniha napsaná člověkem bude mít svoji hodnotu, podobně jako dnes ručně psané dopisy.

Už roky se sám snažím přijít na to, jak číst víc. Mám dyslexii, a zatímco moje partnerka přečte tři knihy, já jsem sotva v půlce jedné. Ale zase mě to motivuje hledat různé způsoby, jak čtení přizpůsobit svým možnostem, dobře na mě funguje třeba kombinování audioknih s těmi papírovými. Nejpřekvapivější pro mě ale bylo zjištění, jak moc mě dokáže čtení uklidnit. Když mám vážně hektický týden a čtu méně, jsem podrážděnější. Čtení je taková moje forma meditace. 

Mám jich několik a podle reakcí našich uživatelů to vypadá, že fungují i obecně. Dobré je mít knihu vždy po ruce, ideálně třeba na nočním stolku. To vám pomůže i s lepším spánkem, protože nahradit modré světlo z obrazovky pár stránkami knihy je to nejlepší, co pro sebe můžete udělat. Cesty do práce nejčastěji trávím poslechem audioknih, přičemž rád experimentuju s novými kategoriemi. Každý měsíc projedu většinu nových titulů v naší aplikaci a vyberu si něco, co bych si normálně nevybral. Inspirativní myšlenky si zapisuju do poznámek a občas při čtení změním prostředí, sednu si s knihou do parku nebo kavárny. Kdybych měl ale dát jeden tip, který přidá knize úplně nový rozměr, bude to čtení s partnerem nebo s přáteli. Můžete si předčítat před spaním, poslouchat audioknihy na cestě autem, případně při společném vaření. A věřte mi, že se pak dostanete ke konverzacím, na které byste jinak nepřišli. 

Určitě může být fajn vytvořit si osobní čtecí challenge. Zkuste si stanovit, že za rok přečtete dvacet knih, ale můžete být ještě kreativnější. Co třeba zkusit přečíst knihu od autora z každého kontinentu? Dále můžete zkusit takzvané dvojité čtení: když budete konzumovat jednu knihu jak v papírové, tak audio formě, váš mozek si lépe zapamatuje obsah, takže z něj vytáhnete maximum. Pokud vám večerní čtení nevyhovuje, zkuste ranní scrollování nahradit deseti minutami s knihou. Krásně to nastartuje den. A hlavně pokud vás kniha nebaví, tak ji prostě vyměňte za jinou, bez výčitek.