3 české zámky, kde si královsky užijete velikonoční volno

Zámek Mělník se vypíná nad soutokem Labe a Vltavy na svazích porostlým vinicemi. Původně tu stával románský hrad. Za Karla IV. se Mělník stal věnným městem českých královen, pobývalo jich tu rovných třiadvacet! Poslední z nich byla Johanka z Rožmitálu, manželka Jiřího z Poděbrad. 

V roce 1542 hrad získal Zdislav Berka z Dubé a Lipé a nechal ho přestavět na zámek v renesančním slohu. Když ho koncem 17. století koupili Černínové z Chudenic, přistoupili k barokním úpravám. Tak zámek získal podobu, kterou si uchoval do dnešních dní.

Vplujte do interiéru zámku a kochejte se nádhernými prostory. Čeká tu na vás velká jídelna svatého Václava, která je celá zdobená zlatem. Uvidíte také dětský pokoj vybavený hračkami a nábytkem z konce 19. století. Nechybí ložnice automobilového závodníka Jiřího Kristiána Lobkowicze či pracovna habsburského kancléře Augusta Longina Lobkowicze. Při své návštěvě neminete ani rytířský sál nebo schodiště zdobené loveckými trofejemi. A nezapomeňte se pokochat velkým sálem s jedinečnou sbírkou map evropských měst ze 17. století. Co dále stojí za vidění? Kaple zasvěcená svaté Ludmile, kterou nechala postavit Eliška Pomořanská, manželka českého krále Karla IV. Zaujmou vás obrazy slavných barokních mistrů: Karla Škréty, Petra Brandla nebo Václava Vavřince Reinera. 

Zdejší zámecké sklepy ze 14. století se rozkládají hned ve třech podlažích pod zemí. Minout nesmíte ani severní křídlo zámku v renesančním slohu s dvoupatrovou lodžií. Pokrývají ho sgrafita z roku 1553, jež patří k nejstarším v Čechách! 

Zasedněte přímo do Zámecké restaurace. Připravují se tu dobroty podle tradičních českých receptů, ale v moderním stylu. A nezapomeňte, že k lahodnému jídlu patří i vynikající víno. Mimochodem, v Mělníku se pěstovala vinná réva už v 10. století! Počet vinic rozšířili Lobkowiczové, kteří koncem 18. století přivezli z Francie 6000 kusů sazenic burgundské révy. Nejznámější zámecké víno? Ludmila. Stáčí se do originálních lahví, takzvaných kalamářů. Mají tu ale i vynikající mělnický sekt. Bonus? Z letní terasy si užijete nádherné výhledy na soutok Labe a Vltavy a vinice svaté Ludmily.  

V podhůří Brdské vrchoviny se ukrývá rokokový skvost – zámek Dobříš. První písemná zmínka o Dobříši pochází z roku 1252 a dokládá pobyt Václava I. na zdejším panství. V pozdějších dobách Dobříš vlastnili Rožmberkové a zpět do královského majetku je získal Jan Lucemburský. Ten zde nechal vystavět lovecký hrádek Vargač, na kterém příležitostně pobýval Karel IV. i Václav IV. Ve vlastnictví se posléze vystřídalo několik významných šlechtických rodů, až sídlo v roce 1569 získal císař Maxmilián II. Roku 1720 však původní hrad vyhořel a na jeho místě vyrostl dnešní zámek. Jeho současná podoba pochází z let 1745 – 1765. Za druhé světové války tu sídlil říšský protektor, po válce Svaz českých spisovatelů. V roce 1991 a na sklonku svého života tu dokonce našla útočiště slavná česká herečka Adina Mandlová, když se vrátila z emigrace.

Zámek Dobříš je trojkřídlá stavba s téměř čtvercovým dvorem. Na nádvoří vstupte hlavní, severní branou. Ta je vyzdobena ve štítě mytologickými sousošími a knížecím znakem. Útulné komnaty se hemží obrazy a starožitným nábytkem. Stěny a stropy prostorných sálů zdobí fresky. Zdi pracovny knížete a kulečníkový sál zase pokrývají drahocenné gobelíny. K zámku přiléhá na jižní a východní straně rozsáhlý francouzský park. Zdobí ho nejen četné vázy a mytologické sochy, ale i nádherná fontána. Kde tvůrci čerpali inspiraci? Přece v barokních zahradách ve vídeňském Schönbrunnu! Jižní části parku, která je upravena v anglickém stylu, vévodí Huťský rybník. Rozloha zámeckého parku celkově činí 65 hektarů.

Na Velký pátek 29. března se v jižním křídle zámku otevře moderní multimediální expozice. Mapuje historii rodů Colloredo a Mannsfeld a užít si můžete muzejní historické exponáty, multimediální tabule i autentické fotografie či nahrávky. Na výstavy se můžete těšit i v oranžérii, v bývalém zámeckém skleníku ve francouzském parku. Ve svých útrobách skrývá největší nástěnnou iluzivní malbu ve střední Evropě!

V severním křídle zámecké budovy objevíte stylovou zámeckou restauraci. Smlsněte si tu třeba na konfitovaném kachním stehně, případně si objednejte wagyu steak. A jako dezert nesmíte vynechat hraběnčiny řezy, klasický zákusek v moderním provedení zdatných cukrářů. 

První zmínka o Loučni pochází z roku 1223, kdy tu ještě stávala středověká tvrz. Do roku 1612 se v jejím vlastnictví vystřídalo několik vladyků a zemanů, než se stala majetkem Václava Berky staršího z Dubé. Bohatý šlechtic stál v opozici proti císaři Ferdinandu II., ale po bitvě na Bílé hoře raději opustil zemi. Jeho tvrz byla zkonfiskována, koupil ji Adam z Valdštejna.   

Na začátku 18. století přestavěl Loučeň na barokní zámek Karel Arnošt z Valdštejna. K zámku nechal přistavět i kapli, kterážto byla později rozšířena na kostel Nanebevzetí Panny Marie. V roce 1809 se novým pánem zámku stal Maxmilián z rodu Thurn-Taxisů. A sláva místa je na vzestupu – o čtyři roky později tu vítají slavnou návštěvu: rakouského císaře Františka I. a ruského cara Alexandra I.

Hraběnka a mecenáška Marie Alžběta z Thurnu a Taxisu prožila na zámku léta 1876 – 1934. Milovnice múz sbírala umělecká díla a vedla vyhlášený společenský salon. Zavítal k ní například baletní mistr Vaslav Fomič Nižinskij, básník Rainer Maria Rilke nebo skladatel Bedřich Smetana. Při své cestě po Evropě zde roku 1899 nesměl chybět ani spisovatel Mark Twain. 

Během prohlídky zámku na vás dýchne atmosféra doby dávno minulé. Jednotlivými sály a komnatami vás provedou průvodci v kostýmech – těšit se můžete na komorníka, kastelána nebo paní kněžnu. Až dorazíte do oratoře, nezapomeňte, že z horního okna můžete nahlédnout do interiéru barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Zámek Loučeň láká návštěvníky hlavně rozlehlým romantickým parkem s labyrintáriem, unikátní kolekcí dvanácti labyrintů a bludišť. Dvanáctý královský labyrint má velikost, tvar i symboliku inspirovanou labyrintem katedrály v Chartres. V parku objevíte i jezírka a kašny, kuličkové hřiště, visuté lávky, lanové centrum, amfiteátr, zámeckou oranžérii, altánek nebo domeček knížete Alexandra. Chcete si zkusit ozdobit foukanou skleněnou nádobu? Spěchejte do tvůrčí dílny.

Doporučujeme Bar & Restaurant Maxmilian, kde určitě ochutnejte staročeské sladké čápy s mákem z bramborového těsta. Milujete romantiku? Od dubna do září tu na vás čekají piknikové koše. Stačí si jen vyhlédnout louku stíněnou korunami staletých stromů, rozprostřít deku, uvelebit se a dát se do jídla. Dobrou chuť.