Nejlepší investice je do vlastního sebevědomí

Nedostatek sebevědomí je téma, které se v českém prostředí skloňuje poměrně často. Kupříkladu zahraniční investoři poměrně pravidelně zmiňují, že naši podnikatelé mají expertízu i dobré nápady, ale chybí jim schopnost své ideje prodat. Podle psychologů je toto zatížení způsobeno hlavně výchovou. Podobnou zkušenost si z dětství  odnesla i ředitelka technologické společnosti Creative Dock Gabriela Teissing: „Můj tatínek je vyznavačem tradiční výchovy. Když se mi něco povedlo, s oblibou říkal, že to asi byla náhoda. Když jsem byla první ve sportovním turnaji, tak si zřejmě všichni zlomili nohu, ne? Nestalo se, že by mě pochválil.“ 

Nenechte se mýlit. Na výchově dětí k pokoře samozřejmě není nic špatného. Problémem je, že zdravé sebevědomí bývá v českém pojetí často zaměňováno za některé negativní vlastnosti, jako je domýšlivost nebo nafoukanost. To je podle psycholožky Heleny Kubavské naprosto chybné. Pojem sebevědomí totiž souvisí především s přijetím sebe samého. „Sebevědomý člověk si plně uvědomuje a také respektuje, kým je a není. Uvědomuje si své silné i stinné stránky. Dokáže je uchopit a přijímá za ně zodpovědnost,“ vysvětluje Kubavská. Při výchově dětí je proto nutné vystoupit ze zajetých vzorců, a nepředávat tak nízké sebevědomí z generace na generaci.

Když nás čeká složitá obchodní schůzka nebo zkouška na vysoké škole, tedy situace, ze které jsme nervózní, je přirozené snažit se pomocí různých berliček, jako je výrazné oblečení nebo odhodlaný postoj, působit jako jistější. Ale pozor. Nedostatek sebevědomí je něco, co nelze dost dobře zamaskovat a jeho umělé dodávání, pokud bude prohlídnuto, vám může dokonce ublížit. Pokud už si tedy podle psycholožky zvolíme zmíněné taktiky, neměli bychom u nich přestávat být autentičtí: „Postoj fyzický odráží náš postoj psychický. Tady bych nabídla pracovat právě na tom psychickém, tedy si uvědomit vlastní hodnotu a potenciál a zároveň se otevřít tomu, že vždy máme prostor se dále rozvinout tam, kam si skutečně sami přejeme,“ doplňuje Kubavská.

Sebevědomí souvisí především s respektem k sobě samému. Jak se ale něco takového jako víra v sebe dá vybudovat? Cest je hned několik a každému vyhovuje jiná. Řada lidí preferuje sebepoznávání během cestování, jiní nacházejí odpovědi spíš ve klidu a ztišení. Funkčním nástrojem bývají i různé assesment a developement programy a také vědomé rozhovory, ať už s mentorem, nebo s terapeutem. „Dlouhodobě chodím k psycholožce, což mi pomáhá si spoustu věcí včetně pracovních ujasňovat. Ve firmě pak máme takzvané business partnery, kteří pomáhají se zpětnou vazbou, nastavením cílů, vedením týmů a podobně,“ říká Gabriela Teissing.

Získání zdravého sebevědomí představuje proces a je normální, že víra ve vlastní schopnosti bude v různých životních fázích kolísat. Co je ale na cestě k sebevědomému já důležité vždy, je umění pracovat s vlastními chybami. Sebevědomí lidé vědí, že nejsou neomylní, a propady berou jako příležitost posunout se dál. „Konstruktivní zpětná vazba je poklad. Díky ní se učím a můžu se zlepšovat. V začátcích jsem si ji brala osobně, cítila se ukřivděně a věřila, že to určitě není moje chyba. Postupně jsem odhalila, že zpětná vazba je hotový zázrak, a to nejen pro mě, ale pro celou firmu, takže u nás se pravidelně ptáme klientů,“ doplňuje Teissing.

Takže co je při budování zdravého sebevědomí to nejdůležitější? Podle Heleny Kubovské je to jednoznačné: uvědomění si vlastní hodnoty. Pokud budeme znát svoji cenu, vědět, jaké jsou naše schopnosti i stinné stránky, nejenže ustojíme, když nás někdo upozorní na chybu, ale budeme schopni díky ní i růst. „Je dobré se ohlížet například za odvedenou prací a připomenout si, jakou má hodnotu, proč je dobré, že jsme tu a že jsme ji vykonali. Zásadní je také neustále rozšiřovat své pole možností. Rozvíjet se v tom, co je pro nás smysluplné. V neposlední řadě je důležité si uvědomovat, že nejsme hodnotní jen ve chvíli, kdy jsme například nějak funkčně k užitku. Jsme hodnotní i jen tím, že prostě jsme,“ uzavírá psycholožka.