Umění a byznys: Důležité je mít velkou kampaň, která vzbudí velká očekávání

Sára Voldánová19. 2. 2024

Jméno Daniely Sodomové je neoddělitelně spjato s Letní scénou Musea Kampa, kterou nejen celou produkuje, ale také pro ni píše populární hry. Na úspěchy představení Meda, Marta a Werich se letos pokusí navázat inscenací o legendárním českém režisérovi Miloši Formanovi.

Foto: Eva Dobrovodská

Daniela Sodomová

V rozhovorech často zmiňujete, že se při výběru osobností, o kterých budou pojednávat představení Letní scény Musea Kampa, naciťujete na aktuální náladu ve společnosti. Jak do toho zapadá nová inscenace Forman?

Když se nad tím zamyslím, tak vždycky hledám osobnost, která má životní příběh spojený s hledáním svobody v těžkých životních podmínkách a má také jakýsi sentimentální vztah k naší zemi. Odkaz režiséra Miloše Formana nám může zvednout sebevědomí, že máme na velké věci. A to je v dnešní době velmi důležité.

Co chce Forman divákům přinést?

Kromě sdílení jeho neuvěřitelného příběhu, který málokdo zná, se chceme zaměřit také na vizuální a pohybovou stránku představení. Půjde o činohru spojenou s profesionálními tanečníky a projekcemi na průhlednou LEDku. Také budeme mít na scéně poprvé točnu, takže diváci lépe uvidí.

Zajímá vás hledání nových poloh divadla?

Neřekla bych, že bychom se snažili být nějak vyloženě inovativní, a ani se k tomu necítím kompetentní. Nejsme Grotowského laboratoř. Ale snažím se, aby scénáře her, které píšu, byly moderní a zábavné. Velmi mě baví propojování divadla a filmu, dlouhou dobu jsem se živila také střihem, což se do nich tak nějak přirozeně promítá. Dialogy jsou takové sestříhané.

V rámci příprav jednotlivých představení jste se sešla buď přímo s osobnostmi, o kterých pojednávají, anebo s jejich příbuznými. Jak to probíhalo?

Byla to inspirující setkání. Třeba Meda se na nás dívala přímo z okna svého bytu, který měla hned vedle jeviště, a to bylo velmi silné. Herci se tam někdy během představení otočili a viděli ji, jak představení pozoruje. Jen si představte, že vám každý večer před ložnicí ztvárňují příběh vašeho života, a to ještě v místě, ve kterém se částečně odehrál i ve skutečnosti. Mělo to až konstelační, očistný rozměr. U Marty to bylo skvělé v tom, že paní Kubišová nechala plně na nás, abychom ji ztvárnili tak, jak ji vidíme. Na premiéře si zpívala všechny písně s herci a bylo to nádherné. Propojila jsem se i s vnučkou Jana Wericha a momentálně jsem v blízkém kontaktu s Martinou Formanovou, za kterou jsme letěli do New Yorku. Velmi doufám, že bude s premiérou spokojená.

Vy sama nejste jen tvůrkyní her, ale i producentkou agentury Mamon Art, společnosti, pod jejíž hlavičkou vznikla celá Letní scéna. Jak pohlížíte na spojení umění a byznysu?

Naše firma se jmenuje Mamon Art právě proto, že spojuje umění s byznysem, a já se v rámci ní snažím o rovnováhu těchto dvou světů. Nerada bych něco dělala jen pro peníze, a naopak bych nerada dělala umění bez diváků. Snažím se tvořit hry poctivě, napsat ten nejlepší scénář, který dovedu, a pak ho předat ostatním, a důvěřovat jim. Následně se musím oprostit od toho, že jsem autor, a začít představení vnímat jako produkt, který chci, aby vidělo co nejvíc lidí. Důležité je mít velkou kampaň, která vzbudí velká očekávání, a ty pak samozřejmě naplnit.

Foto: Eva Dobrovodská

Daniela Sodomová

O začátcích Letní scény říkáte, že jste chtěla založit pohodové divadlo, ale trochu jste bojovala s komunikací v týmu. Jak se vám povedlo ji nakonec nastavit?

Během prvních let přišlo pár dotazů, jestli to s tím pohodovým divadlem myslím vážně, a jelikož to byla skutečně moje priorita, udělala jsem všechny kroky proto, abychom měli skvělé vztahy. Nikdy jsem nechtěla být zaměstnaná v žádném zavedeném divadle, protože jsem měla pocit, i když to tak určitě není všude, že se tam lidi často hroutí pod tíhou eg, různých zátěží a zkostnatělých struktur. Tak jsem to vyřešila tak, že jsem si nastavila pravidla, jak chci, aby to chodilo u nás. A tak to taky chodí. Jsme takový letní tábor, na který každý rád jezdí.

Když se vrátím k vašim předchozím projektům — zaujalo mě podnikání ve společnosti Surrealis, kterou jste spoluzaložila a kde jste movitým klientům spolu s vaší kamarádkou plnily sny. Co jste si z této fáze profesního života odnesla?

Surrealis bylo moje první podnikání s kamarádkou Petrou Kovářovou, a také neuvěřitelná kapitola mého života. Sedm let jsme našim klientům přinášely nevšední zážitky, během nichž, se sehrál jejich oblíbený film naživo v reálných lokacích filmů, třeba v Mexiku nebo v Benátkách. Díky této masakrózní zkušenosti, kdy vlastně točíte hollywoodský biják na první dobrou, už mi asi v životě žádná práce nebude připadat složitá.

Podnikání v Surrealis jste opustila, když byla firma na vrcholu. Je podle vás důležité odejít v pravý čas?

Skončily jsme, protože jsem si právě ve chvíli, kdy jsme byly na vrcholu, uvědomila, že takhle obrovská produkce je jen záminkou pro to mít vlastní divadlo. A taky jsme si tehdy s kamarádkou upřímně řekly, že pokud budeme stále takto jezdit po světě, tak bohužel asi nikdy nezaložíme rodinu. To, že jsme si vše uvědomily včas, dnes vnímám jako klíčové.

Dnes jste úspěšnou umělkyní, podnikatelkou, spisovatelkou a taky mámou. Baví vás vaše životní multifunkčnost?

Já jsem v životě dělala spoustu různých povolání, protože mě bavilo hodně věcí. Psát, režírovat, dramaturgovat, stříhat, líčit svatby, podnikat... Ale teprve ve vlastním divadle jsem se konečně našla. Můj pracovní život se zjednodušil a mně se ulevilo. Kdybych měla dnes někomu radit, řekla bych, ať se zkusí netříštit na deseti místech, a najde si projekt, který dokáže spojit všechny jeho talenty. Za to, že zvládám s malým dítětem ještě pracovat, vděčím kromě striktnímu time managementu především svému muži. Někdy to samozřejmě není jednoduché, ale svoji současnou situaci vnímám jako krátkou etapu, kterou si chci užít na maximum.

Daniela Sodomová je česká divadelní producentka a scenáristka. Pod záštitou firmy Mamon Art provozuje Letní scénu Musea Kampa, která se zaměřuje převážně na životopisné divadelní hry o inspirativních osobnostech. Dříve pracovala jako dramaturgyně, scenáristka a střihačka pro Českou televizi a v roce 2012 založila spolu s Petrou Kovářovou firmu Surrealis, která se zabývala plněním překvapení pro náročnou klientelu. Obě jsou také autorky virálních videí s Niky Tučkovou.

Přidejte se k Vogue Leaders na Linkedin.

Vogue

Doporučuje

Společnost