3 nejkrásnější renesanční české zámky, které se dají navštívit i na podzim

Zámek Kratochvíle stojí nedaleko Prachatic. A jeho příběh? Na místě dnešního zámku míval Vilém z Rožmberka hospodářský dvůr Leptáč. V roce 1569 ho však věnoval Jakubovi Krčínovi z Jelena, slavnému budovateli jihočeských rybníků, který si tu posléze vystavěl dvůr, jenž obehnal loveckou oborou. A Vilém z Rožmberka zbystřil! Krčínovi nabídl barterový obchod s myšlenkou, že svůj bývalý majetek vyhandluje zpátky za Sedlčany, ke kterým přihodí ještě deset vesnic. Krčín na velkorysou nabídku kývl a Vilém z Rožmberka nechal v sousedství Leptáče zbudovat lovecký zámek. Na stavbu povolal italského architekta a stavitele Baldassara Maggiho z Arogna a za šest let se nápad vybudovat zámek, který bude vypadat jako italské sídlo, zrealizoval.

Zámek je včleněný do zahrady. Netrůní ale přímo v jejím středu, vyjímá se více v přední části zahrady. Celý areál má přitom tvar obřího obdélníku se zdí, kterou prostupují na třech stranách domky. Složitý terén byl ale původně plný bažin, takže základy stavitelé zpevnili piloty z dubového a olšového dřeva. To v bahně časem ztvrdlo na kámen. A nesměl chybět ani vodní příkop. Po smrti Viléma z Rožmberka přešel zámek do majetku Petra Voka. Ten ho po třech letech prodal císaři Rudolfu II. Po něm patřil ještě Janu Oldřichu z Eggenbergu, kterého vystřídali v roce 1719 Schwarzenbergové. Ti zde v 19. století zřídili ústav pro sirotky. K zestátnění zámku došlo na základě pozemkové reformy roku 1922. Od roku 1981 do roku 2006 tu sídlilo muzeum animovaného filmu. Dnes je zámek zrekonstruovaný do podoby, jakou měl v období posledních Rožmberků.

Co si tu nejvíc užijete? Nádherné štukové výzdoby zámku i kostela Narození Panny Marie (všimněte si, že její věž se krapet odchyluje od svislé osy). Autorem je italský mistr Antonio Melana, který patřil v 16. století k družině umělců pracujících pro pány z Hradce a Rožmberka. Nakouknout můžete i do alchymistického koutku. Uchvátí vás honosný Zlatý sál, který sloužil k přijímaní hostů. Zdi zdobí malovaná tapeta brokátového vzoru, malované jsou i dveřní špalety či okenní výklenky. Kachlová podlaha prošla rekonstrukcí podle původního vzoru. Mrkněte vzhůru: uprostřed klenby, mezi erby, zahlédnete portréty čtyř žen Viléma z Rožmberka.

Na co dalšího se můžete těšit? Na půdě zámku v hojném počtu pobývají netopýři velcí. Kvůli nim byl zámek zařazen do mezinárodní soustavy chráněných území Natura 2000 coby evropsky významná lokalita. A protože na půdu umístili webkameru, můžete netopýry během své návštěvy zámku Kratochvíle sledovat live! Na podzim ale odlétají do svého zimoviště.  

Skvost, který si UNESCO zapsalo na prestižní seznam světového a kulturního dědictví, najdete na pomezí Čech a Moravy. Zámek Litomyšl je jednou z nejkrásnějších renesančních staveb ve střední Evropě — byl postaven mezi lety 1568 až 1581. Vratislav II. z Pernštejna, nejvyšší kancléř Království českého, tehdy pověřil výstavbou významné stavitele: Giovanni Battista Aostalli a Ulrico Aostallis zámek stvořili jako dar pro kancléřovu manželku Marii Manrique de Lara y Mendoza (s Vratislavem II. z Pernštejna měla 21 dětí a byla to právě ona, která přivezla do Čech voskovou sošku, později nazvanou Pražské jezulátko). Obdivovat tu budete nádherná psaníčková a figurální sgrafita na fasádách a štítech a dvě velké bitevní scény na hlavním nádvořím – to je jejich práce. Sgrafit se tu nachází více než 8 000, což je naprostý unikát!

Za hraběte Jiřího Josefa Valdštejna-Vartemberka vzniklo zámecké divadlo. Jde tak o druhé nejstarší palácové divadlo v českých zemích (po Českém Krumlově). Slavnostně se otevřelo v roce 1798 a až do poloviny 19. století tu probíhal čilý divadelní život. Členové hraběcí rodiny i jejich přátelé hráli pro publikum oblíbené konverzační komedie.

Za poslední vlastníky zámku platila knížata z linie Thurn-Taxisů. Ti zámek zakoupili v nucené dražbě roku 1855 od Valdštejnů-Vartenberků. České statky spravovala i Helena Bavorská, někdejší snoubenka císaře Františka Josefa I. (císař si za manželku nakonec vybral její mladší sestru Alžbětu, přezdívanou Sisi, a Helena se provdala do rodiny Thurn-Taxisů).  

Co si tu nenechte ujít: Zeleň, která obklopuje zámek ze tří stran. Najdete zde francouzskou zahradu i anglický park. Krásu zdejších zahrad ocenil už v roce 1937 režisér Otakar Vávra, když tu natáčel Filosofskou historii, adaptaci románu Aloise Jiráska.  

V podhůří Orlických hor se už v roce 1068 rozkládalo hradiště Opočno, jak o tom svědčí písemné zprávy v Kosmově kronice. Hradiště plnilo obrannou funkci, byla to poslední výspa na cestě do Polska. Renesanční zámek v italském stylu tu vyrostl z původně gotického hradu. Přestavbu řídil v letech 1560 až 1567 Vilém Trčka z Lípy, tehdejší majitel panství. Podařilo se mu vybudovat nádherné a reprezentativní panství. Zámek se na krátký čas ocitl v držení císaře Ferdinanda, který ho v roce 1636 prodal rodu Colloredů. Zámek se může pochlubit i slavnými nocležníky. Mezi 16. a 23. červnem 1813 zde pobýval ruský car Alexandr, pruský král Bedřich Vilém III. a rakouský kancléř Metternich (jednali v rámci protinapoleonské koalice).

Poslední úpravy provedli Colloredo-Mansfeldové, kteří interiéry zařídili po vzoru evropských aristokratických sídel. Zámek obklopili parkem a nechali vysadit vzácné dřeviny. Horní renesanční část zámeckého parku začátkem 19. století doplnily skleníky a oranžérie. Dolní část doznala klasicistních úprav. Pod kostelem Panny Marie vyrostla hrobka rodu Colloredů. Rekonstrukce se dočkaly arkády, chrliče a vikýře...

Co musíte vidět? V etnografické hale se vyjímá část sbírky, kterou Josef II. Colloredo-Mansfeld nashromáždil na svých cestách po Africe a Severní Americe. V africké části objevíte lovecké trofeje či zbraně, americká část nabízí přehlídku šactva, obuvi, loveckých potřeb, keramiky, ale i hračky indiánských dětí. K vidění je ve dvou sálech sbírka zbraní, jedna z nejrozsáhlejších v Česku. V Loveckém sále můžete omrknout mincíř na vážení zvěře, past na medvědy, sítě, kopí kuše, lovecké tesáky. V Rytířském sále je vystavena sbírka zbroje, mečů, šavlí, kopí, halaparten, dřevců, pušek, pistolí a další exponáty. A nechybějí ani kuriozity jako pás cudnosti či ohřívadlo do kočárů.

Dnes zámek oplývá třemi křídly, mezi nimiž se nachází vnitřní nádvoří. Čtvrté křídlo je nahrazeno terasou s výhledem na anglický park a Orlické hory. Uchvátí vás francouzská knihovna, která byla na zámek převezena z Paříže a obsahuje kolem 12 000 svazků knih. Nenechte si ujít ani návštěvu obrazové galerie.

Tip: Pokud patříte mezi milovníky cykloturistiky, pak vás zaujme následující informace: Z Hradce Králové sem vede 25kilometrová cyklotrasa.