Greenwashing, upcycling a další ekologické pojmy, které musíte znát

Pokud jste informovaným zákazníkem, můžete se vyhnout greenwashingu a ujistit se, že značky, které si vybíráte, skutečně přijímají opatření potřebná k ochraně planety a podporují ty, kteří vyrábějí naše oblečení. Naštěstí existuje spousta zdrojů, které vám pomohou, včetně slovníku udržitelné módy, který vytvořila společnost Condé Nast ve spolupráci s Centrem pro udržitelnou módu (CSF) při London College of Fashion. 

„Je nezbytné, abychom v jazyce módy měli jasno a abychom mohli mluvit o souvisejících environmentálních, kulturních a zdravotních krizích naší doby,“ říká profesorka Dilys Williams, ředitelka Centra pro udržitelnou módu. „To, co nosíme, by mělo odrážet to, za čím si stojíme, a tento slovníček vám může pomoci při rozhodování o tom, z čeho se skutečně skládá udržitelná móda.“

Módní průmysl potřebuje rychle snížit emise CO2, protože každoročně je zodpovědný za čtyři až deset procent celosvětových emisí skleníkových plynů. Proto stále více značek začíná s uhlíkovou kompenzací: investují do projektů zaměřených na snižování emisí, jako je například obnova lesů. Kompenzace uhlíku, která často probíhá v rozvojových zemích však v žádném případě není dokonalým řešením a neměla by odvádět pozornost od skutečné potřeby, což je hlavně to, aby se společnosti zabývaly přímo svou vlastní uhlíkovou stopou. 

Mikroplasty jsou drobné plastové částice, které stále více znečišťují naši planetu, přičemž hlavním viníkem je syntetické oblečení. Podle odhadů pochází až 20 až 35 % mikroplastů uvolňovaných do oceánů právě z textilu, což představuje obrovskou hrozbu pro mořské živočichy, kteří je požívají. Naštěstí existují způsoby, kterými můžeme přispět k řešení tohoto problému, včetně eliminovaní syntetických materiálů a používání filtru na mikroplasty při praní prádla, jako je například sáček Guppyfriend nebo Cora Ball.

Přírodní vlákna, pocházející z rostlin nebo zvířat, jsou obecně považována za udržitelnější než syntetická (která se získávají z fosilních paliv) a patří mezi ně bavlna, len a vlna. Přírodní vlákna však mají různý stupeň dopadu, například organická bavlna je pro životní prostředí méně škodlivá než běžná bavlna a kůže má větší uhlíkovou stopu ve srovnání s polyesterem. Zatímco přírodní vlákna jsou sama o sobě biologicky odbouratelná, chemické látky používané k jejich úpravě ve výrobním procesu odbouratelné být nemusí.

Pravděpodobně už jste se setkali s rostoucím počtem výrobků označených jako biologicky odbouratelné, ať už jde o samotné oděvy, nebo o obaly, v nichž jsou dodávány. A přestože se biologicky rozložitelné materiály přirozeně rozkládají prostřednictvím mikroorganismů, jako jsou bakterie a houby, neexistují žádné záruky, že tomu tak skutečně bude. Podmínky, jako je teplota a živiny, ovlivňují biologickou rozložitelnost, stejně jako barviva a prací prostředky použité k úpravě materiálů. Je také třeba zdůraznit, že biologicky rozložitelný materiál se liší od kompostovatelného, přičemž kompostování obvykle vyžaduje řízený proces. 

S rostoucím povědomím zákazníků o svých nákupech se rozmáhá také greenwashing, kdy značky uvádějí nepravdivá nebo zavádějící tvrzení o své ekologické politice. To zahrnuje popisování výrobků jako udržitelných jen proto, že obsahují malé množství recyklovaného materiálu. Chcete-li se vyhnout greenwashingu, hledejte fakta a čísla, která potvrzují deklamace značky, a neberte je za samozřejmost. Důvěřujte, ale prověřujte.

Vzhledem k tomu, že si značky stále více uvědomují dopad těžby surovin na životní prostředí, stává se upcycling trendem napříč celým odvětvím. Balenciaga, Miu Miu a Marni v posledních sezonách využívají již existující materiály. Upcycling znamená přeměnu vyřazených materiálů a výrobků na materiály, které mají vyšší hodnotu, zatímco recyklace obvykle znamená přeměnu vyřazeného výrobku na podobný. 

Biodiverzita je variabilita druhů na naší planetě a je nesmírně důležitá, především kvůli k tomu, jak jsou naše ekosystémy propojené. V současné době hrozí vyhynutí až milionu druhů, přičemž rychlost úbytku biologické rozmanitosti se odhaduje na tisícinásobek přirozené rychlosti. Vzhledem k tomu, že naprostá většina materiálů používaných v módě pochází z přírody, ať už jde o bavlnu pěstovanou na polích, nebo viskózu ze stromů, módní průmysl začíná svou roli v této oblasti přehodnocovat. Společnosti Kering i LVMH letos oznámily nové iniciativy zaměřené na obnovu biodiverzity. 

Vzhledem k tomu, že se ročně na celém světě vyrobí neuvěřitelných 100 miliard kusů oděvů, je nadměrná spotřeba skutečným problémem. Jednoduše řečeno, projde nám rukama více oděvů, než skutečně potřebujeme, a vyrábíme více oblečení, než naše planeta dokáže pojmout. Ve skutečnosti se odhaduje, že počet nošení každého jednotlivého oděvu se za posledních dvacet let snížil o 36 % a většina často končí na skládkách. Proto je mantra nakupuj méně a lépe důležitější než kdy jindy. 

Abychom věděli, zda značky dodržují své závazky v oblasti udržitelnosti, je zapotřebí větší transparentnosti. To znamená, že společnosti zveřejňují informace o celých dodavatelských řetězcích, včetně sociálních a environmentálních politik. Ačkoli skupina Fashion Revolution každoročně sestavuje Index transparentnosti módy, musíme si uvědomit, že značky, které jsou transparentnější, nemusí být nutně udržitelnější. 

Zatímco slova udržitelný a etický se někdy zaměňují, etický obchod se týká konkrétně způsobu, jakým se zachází s lidmi v celém dodavatelském řetězci módy. Od těch, kteří pěstují suroviny, až po ty, kteří pracují přímo pro módní společnost. Aby značka fungovala eticky, musí dodržovat práva zaměstnanců, jako je maximální délka pracovní doby, bezpečnost a ochrana zdraví, svoboda sdružování a spravedlivá mzda.