Cesta ke zdraví po indicku

Asi na každého přijde čas od času pocit, že mu upadl motor, vybila se baterka, zkrátka že potřebuje generálku těla, mysli a duše. Na mě to přišlo vloni. A pak jsem potkala kamarádku, která absolvovala měsíční ajurvédský pobyt v Indii. Z Nattika Ayurveda Resortu v Kerale přijela neuvěřitelně prozářená a uvěřitelně nadšená. Nechala jsem se nakazit. Vezmu to zkrátka: Bylo nebylo, někdy kolem roku 3000 BC… Ajurvéda je nejstarší léčebný systém a filozofie v jednom na světě. Samotný pojem pochází ze slov ajur (život) a véda (věda). Ajurvéda je tedy věda o životě. Jde o systém celostní medicíny, který zahrnuje nejen tělo, mysl a duši, ale celý vesmír. S ajurvédou je spojován velký léčitel Dhanvantari, jeden z avatarů boha Višny.

Když to poněkud neuctivě zjednoduším, ajurvéda je věda o kvalitě vylučování coby zásadním ukazateli zdraví, o střídmosti, teplé vodě a omastku. Samotný systém je založen na tzv. dóšách (vata, pitha, kapha). Jde o soubory vlastností a projevů, které jsou vlastní nejen živočichům, ale všemu v přírodě. My lidé máme svou dóšu vrozenou a je dobré ji držet v rovnováze. Když se dostane do nerovnováhy, vznikne v našem těle nemoc. Podle ajurvédy pak přijde ke slovu dieta a očista (ty na prvním místě), nějaké ty byliny, masáže, aromaterapie, jóga a meditace. Aby účinek ajurvédského léčení dlouhodobě přetrval, je vhodná zásadní změna životního stylu.

S jógou se přátelím už desítky let, s ajurvédou jsem se setkala před deseti lety a výsledky mě opakovaně přesvědčují, že tenhle systém dává velký smysl. Před pár měsíci jsem naléhavě potřebovala zastavení – nejlépe daleko od všední reality, teplo, odlehčení, zjednodušení. Tip na ajurvédský retreat se mi zjevil v pravou chvíli. V červnu jsem napsala do resortu a zajistila si poslední volné místo na prosinec. Ze štrozoku jsem vybrala úspory, dovolila se synka a investovala do vánočního pobytu. 

Nattika Ayurveda and Beach Resort leží v Kérale, v jednom z nejpokrokovějších států Indie. Pro zajímavost – Kérala je první stát na světě po Sovětském svazu, kde měli komuninistickou vládu. Ale nebojte, indický komunismus nemá s tím „naším“ nic moc společného. Zato je tu vysoká gramotnost, ženy se účastní veřejného života, nepotýkají se tu s populační explozí. Lidé jsou tu opravdu milí, radost s nimi pobývat. 

Nattika resort tvoří prvotřídní ajurvédská nemocnice a luxusní eko resort v opečovávaném palmovém háji, kombinovaném s botanickou zahradou. K moři to máte pár kroků, je tu bazén, zahradní pavilony, spousta míst ke spočinutí. Klientelu tvoří převážně německy a rusky hovořící lidé, kteří chtějí do Indie, ale tu opravdovou Indii (dusno, špína, zápach, hluk, barvy, spousty lidí…) zažít úplně nepotřebují. Přepraví vás klimatizovaně od letiště do resortu a zpět, máte tu uhrabané cestičky, dokonalou čistota a služby. Pokud tedy hledáte cestovatelské dobrodružství, tohle není destinace pro vás. Ledaže byste jako já vytáhli paty a na vlastní pěst se vydali potkávat lidi.

Spolupacienti v resortu moc srdeční nebyli, ale Kéralané ano. Sami vyhledávají oční kontakt a vždycky se usmějí. Volají na vás z balkonů a mávají. S dětmi se dá hrát ve zlatnickém obchodě na kukanou a schovávanou, s ženami na ulici pohovořit o životě. Tolik selfíček jsem si za celý život neudělala; připadala jsem si jako bollywoodská celebrita. Fotila jsem se s mladými muži – tomu nejmladšímu bylo asi tak 15 a na pláži měl fotoshoot s kamarádem – pózoval jako Elvis a nutně mě potřeboval jako dekoraci. Fotila jsem se i s dětmi na pláži (fotili rodiče). Ale to, že mě bude chtít vyfotit manželka se svým mužem, jsem fakt nečekala. Něco si u toho povídali a chichotali se, asi něco jako „teď můžeš, Radžíve, říkat, že máš novou ženu z Evropy, chichi!“ On samozřejmě coby moudrý manžel dělal jen „huhly, huhly“, ale protlačil mě na přední divácká místa na svatbě, abych dobře viděla a mohla fotit. Kdybych byla Indka, chtěla bych pracovat ve svatebním byznysu! Měla bych pořád co dělat, v popisu práce nosit krásné šaty a švitorkat!

Pobyt v Nattice představuje ajurvédskou obdobu lázeňského pobytu. Můžete přijet na týden i na měsíc. Na rozdíl od českých lázní je tu režim mnohem přísnější: Tady si nedáte první pivko po první proceduře v 8.30 ráno jako v Libverdě, tady si ho totiž nedáte vůbec. Ani si nezakouříte, ba ani kafíčko si nedáte!

Zato můžete vyzkoušet rozličné animační programy – kurz ajurvédského vaření, návštěvy botanické zahrady a výrobny oleje (ano, potraviny si tu dělají sami), čaj o páté, sitárové koncerty nebo ohňostroje. Taky vám zařídí výlety, smění peníze, zajistí dopravu… 

Hned po příjezdu vás čekají lékaři. Ti vás laskavě vyslechnou, zváží, změří, nesouhlasně zakroutí hlavou a předepíšou program na celou dobu pobytu. Terapie zahrnuje jídelní a nápojová doporučení (pokud nemáte placatku s sebou, tak se to dodržuje lehce, v dostřelu totiž nejsou žádné obchody s potravinami), každodenní dvouhodinou sestavu procedur – hlavně masáže a nějaké ty slisované byliny. Na pokoj dostanete láhev se studenou a termosku s teplou vodou a mejdan může začít!  

Nudit se nebudete. Kromě cáchání v moři si ve volných chvilkách můžete třikrát denně zajít na jógu či meditaci. Zcela dle očekávání tu učí mladí krásní hypermobilní lidé, což nás staré, ošklivé a tuhé trochu demotivuje, zato jsou milí a zábavní. 

Specifickou kategorií ajurvédských metod je čištění. Nejjemnější metodu představují olejové nosní kapky. Rozpuštěné ghí místo snídaně je už vyšší level. Vrcholem se pak stává velký očistný den, kdy poránu vypijete deci oleje, a pak ho v půlhodinových intervalech zapíjíte teplou vodou. Následně už jen zaznamenáváte průběh čištění. Když to jde dobře, dostanete rýžovou polévku už k obědu. A pak ještě večer. A opravdu, cítíte se očištěni!

Oproti české kuchyni je tu jídlo barevné, voňavé, vege(tariá)nské, založené na zelenině, rýži a luštěninách. Koření, oříšky, kokos, semínka (třeba taková rýže se sezamem, mrkví a oříšky… Yummy, yummy!). Takovou stravu miluju, ale chápu, že když se většinu života živíte vepřovým a pivem, můžete vnímat zdejší pobyt jako trest za všechny své hříchy. Když jsem pozorovala pána od vedlejšího stolu, který si coby zákusek vyzvedl v jídelním bufetu dvě fazole plus dvě mrkvičky vařené v páře a pak je pod přísným dohledem manželky pitval, bylo mi ho opravdu líto.

Jídlo je neskutečně složitá kapitola, ještě že ji tu za mě někdo řešil. To, co dostává vaši dóšu do rovnováhy ráno, ji může rozkolísat večer. Zároveň záleží na tom, jak jsou potraviny připravené, jak a kdy jíte (pomalu/rychle/v klidu/u telky nebo u počítače/vestoje…), jak pravidelně, jestli nevynecháváte chody. Skvělí kuchaři vám tu uvaří, upečou a usmaží všechny ty dály, thorany, curry, dosy, idly (což je cosi, co vypadá a chutná, jako houbička z molitanu) a nekonečno toho dalšího. Na vás jen zůstává u jídelního bufetu trefit ty správné hrnce patřící vaší dóše. A když netrefíte, tak kombem bílá rýže – zelenina v páře nemůžete nic zkazit. Ovoce je tu k dispozici hojně, ale na to pozor, to se smí až 1,5 hodiny po jídle, kapišto? Ale ne večer! K pití dostanete vody až k utopení, ale můžete si dát i vodu ochucenou – římským kmínem, koriandrem, zázvorem. Anebo, když jste opravdu zhýralí, můžete si dopřát šálek svého dóšického čaje. Ale ne večer!

Asi nejpříjemnější částí ajurvédského retreatu jsou masáže. Nejdřív vás terapeutka oťupká klůckem a otře vám tlapky. Položí vám palec na 3. oko a zazpívá mantru, aby se dobré dílo podařilo, a vetře do temene nějaký zázrak. Většinou vsedě vám namasíruje hlavu (olejem), tělo (olejem) a uloží vás na lůžko, kde se k ní přidá druhá masérka a jdou na to čtyřručně. Zepředu, zezadu, z boku, i z toho druhého. Následuje masáž obličeje a pak už přicházejí různé procedury dle lékařova předpisu: rytmické bouchání či masáž bylinkovými balíčky, nožní masáž (to vás uloží na podlahu, terapeutka se chytne provazu visícího ze stropu a pošlape vás. Měla jsem štěstí, ta moje vážila asi 40 kilo. Napaření obličeje a nosní kapky. Parní lázeň (kdo viděl Poirota v lázních, tak přesně tak to vypadá). Nebo shirodhara, což je masáž čela kývajícím se pramínkem – ano, teplého oleje. Pokud vás něco bolí, dostanete „hořčičnou placku”, v níž musíte vydržet dvě hodiny. Jde vlastně o množství bahýnka z účinných bylin. Nepěkné, ale funguje.

Na závěr trapie odkloužete do sprchy, kde si většinou smíte umýt jen tělo, aby zázrak na temeni a olej na vlasech mohly ještě hodinu působit. Oblečete se do ústavního pláště, což jsou různě vzorované šikézní bavlněné župánky, vypijete teplou vodu a jste propuštěni.

Fakt je, že profesionální láskyplná péče o tělo, žaludek i mysl, olej a voda, detox, pravidelný rytmus, příroda, letní teploty a úsměvy dělají divy. Přijde mi zázračné, že po prosincovém absolutoriu ajurvédského pobytu nejsem unavená přes den ani po dvou měsících, což už roky nepamatuju. Odlehčení a pročištění je bezva věc a jak je vidět, dá se zvládnout i bez hladovek. Přestala mě bolet hlava. Můj těžce zkoušený žaludek tiše vrní. Líp spím. Jen to bolavé koleno si stojí na svém. No, a co, vyhlašuju rok 2024 rokem Pravého kolene!

Ale: Pokud byste se na očistný ajurvédský pobyt chtěli vypravit, vězte, že své nevyřešené problémy si vezete s sebou. A že tu máte kus času na přemýšlení! Jen abyste neřekli, že jsem vám to zatajila.