7 hříchů českého zdravotnictví. Jak by podle expertky měla vypadat reforma systému?

Záběr aktivit Andrey Daňkové je velmi široký. Nejprve ji zlákalo herectví a modeling a v obojím se jí velmi dařilo. Umělecký svět ale opustila, aby se mohla věnovat oblasti, ve které našla opravdový smysl. Ve 27 letech se stala historicky nejmladší členkou vedení ÚHKT, přednáší komunikaci na lékařských fakultách a působí v poradní skupině medicínských odborníků. S Andreou Daňkovou jsme si povídali o zásadních problémech českého zdravotnictví: Z čeho pravděpodobně pramení nespokojenost lékařů a pacientů, a co se může stát, pokud reforma nepřijde včas?  

O tom, jak by mělo zdravotnictví budoucnosti vypadat, má Andrea Daňková jasnou představu: „Bude digitalizované a tady používám budoucí čas, protože to už je vážně nutné. Také musíme změnit celkové nastavení společnosti a přijmout zodpovědnost za své vlastní zdraví. Vzhledem k demografickému vývoji bychom měli i výrazně zlepšit podmínky pro ženy a v neposlední řadě musíme posilovat spolupráci se zahraničím.“

První a zásadní problém vidí Daňková v tom, že právě takové jasné nastavení cílů chybí v politickém sektoru. „Málokomu se chce převzít skutečnou odpovědnost, ale dříve či později to bude nezbytné. Měli bychom mít plán finanční stability minimálně na pět, lépe však na deset let dopředu.“ Na otázku, co potřebuje české zdravotnictví především, odpovídá Andrea Daňková jednoznačně: Zvýšit transparentnost. Teprve až budeme znát skutečné údaje o kvalitě, dostupnosti a ekonomických výsledcích, bude možné nastavit jasné a smysluplné cíle. 

Problém, který se dotýká mnoha vrstev sociálního systému, je stárnoucí populace. Odborníci upozorňují, že spolu se zvyšujícími se náklady směřujeme k neudržitelné lékařské budoucnosti a hrozí, že péče už nebude snadno dostupná pro všechny. Podle Andrey Daňkové a jejích kolegů je reforma zdravotnictví nevyhnutelná, a čím později se kroky k ní uskuteční, tím dražší to bude. 

Mezi lékaři i pacienty narůstá nespokojenost a vláda situaci hasí pouze improvizovanými, kontroverzními kroky. Problémem jsou samozřejmě peníze. „Snad všichni ministři financí vidí zdravotnictví jako nákladovou položku. Přitom bychom ho měli vnímat jako sektor, který dokáže, pokud se s ním bude pracovat správně, podpořit ekonomický růst,“ osvětluje Daňková. 

Podle Andrey Daňkové existují dvě základní oblasti, do kterých je potřeba investovat, aby mohl být zdravotní sektor i v budoucnu efektivní a udržitelný. Tím prvním je digitalizace, ve které jsme ve srovnání s dalšími evropskými státy skutečně velmi pozadu. Lékařská praxe dodnes zůstává u papírů, nesdílení dat a nepropojených databází. Druhou oblastí, která může v budoucnu pomoct ušetřit mnoho peněz, jsou preventivní programy. Pokud bychom podle studie institutu McKinsey dnes investovali do zdraví české populace, mohli bychom dosáhnout navýšení růstu HDP v průběhu příštích dvaceti let až o 0,7 % ročně, což představuje dodatečných 840 miliard Kč. 

Dlouhodobě je v Čechách podceňovaná i úroveň zdravotní gramotnosti. Pacienti často nemají představu, kolik lékařské úkony stojí, na které preventivní prohlídky mají od pojišťovny nárok a jak přistupovat ke svému zdraví. Lepší gramotností se zvyšuje také včasný záchyt nemocí. Suma sumárum nám může zdravotní gramotnost do budoucna i finančně velmi prospět. Andrea Daňková popsala systém bonusů, který se v zahraničí běžně využívá: „Lékaři jsou v rámci systému motivováni nejen za počet registrovaných lidí, ale i za práci s nimi. Sleduje se dlouhodobá kvalita péče, třeba to, jak praktik své pacienty edukuje.“

Zdravotnictví už dávno není výhradně mužským oborem. V ČR je momentálně na 60 % lékařek, z celkového počtu zdravotníků tvoří ženy dokonce 80 %. To je skoro největší podíl v Evropě. Zda by nebylo dobré situaci nějak reflektovat, je otázka, která se podle Andrey Daňkové ale úplně ignoruje. 

Téma, které s tím zásadně souvisí, je mateřství, které se podle společenského i legislativního nastavení stále bere spíš jako handicap. Chybí částečné úvazky i dětské skupiny, a to komplikuje návrat lékařek do práce, na čemž opět tratíme všichni, protože zbytečně přicházíme o kvalifikované lidi i finance. „Zúčastnila jsem se diskuze, kde ani ředitel jedné velké nemocnice, ani prezident České lékařské komory nebyli ochotni připustit, že je potřeba situaci řešit. Působí to tak, že krátkozrace vnímají úplně jinou socioekonomickou realitu než ženy,“ popisuje Andrea Daňková zkušenost z konference, na které byla, světě div se, jedinou pozvanou ženou.

Většina zmíněných problémů vychází z toho, že české zdravotnictví nedokáže udržet prst na tepu doby. To, co bylo funkční v éře seriálu Sanitka, je už dnes překonané. Reforma představuje, jak se zdá, jedinou šanci na udržitelnou lékařskou budoucnost pro nás i následující generace. To je podle Andrey Daňkové velmi náročný projekt a pro ni osobně i životní výzva: „Vyměnila jsem svět modelingu za noci strávené nad statistikami, za konference plné ostrých loktů a neustálý boj s byrokracií. Kdybych ale teď měla možnost vše vrátit, neudělala bych to. Svůj sen žiju teď.“