Jste věčný začátečník? Jak u běhu konečně vydržet

Proč běh většina (znovu) začínajících tak rychle vzdá? Protože hned na začátku svůj výkon přeženou – jak v tempu, tak ve vzdálenosti i ve frekvenci tréninků. Jenže co takový start znamená pro tělo, které nebylo na pohyb zvyklé? Bude unavené, bude stávkovat a bude to pro něj celkově velká dřina. Jenže běhání by nemělo pojednávat hlavně o dřině a přemáhání se, ale také o tom, že si pohyb užijete a budete mít z něho radost. Když začnete pomalu a tělo si bude postupně na nový druh pohybu zvykat, běh vám půjde lépe, bez bolesti, píchání v boku a vyčerpání. Nebojte se také prokládat běhání chůzí, běhat opravdu pomalu a začínat i s krátkou trasou. Však pak budete moct postupně navyšovat a sami uvidíte, že se pokroky brzy dostaví. Každý nový úspěch vás bude motivovat a budete se i na další běhání těšit. 

Když běháte sami, zažíváte občas velký boj s vlastní hlavou. Ta začíná někdy stávkovat už po pár metrech. Musí si poradit s myšlenkami typu: Nemůžu běžet kvůli únavě, kvůli tomu, že fouká, že mě tlačí boty, že cítím jídlo v žaludku, že se na mě dívají, že vypadám směšně, že ještě nemám běžecký styl, že jde poznat, že jsem začátečník… Naskýtá se spousta témat, která by mohla hlava přemílat. Jenže když běžíte s někým ve dvojici, začnete si povídat a najednou nevnímáte, jak dlouho běžíte. Přestanete kontrolovat svůj dech, došlap i vzdálenost a nesledujete ostatní, co si (možná) o vás říkají. Prostě to jde nějak samo. Vybírejte si ale coby sparing partnera někoho, kdo má se začátečníkem trpělivost nebo také začíná. Nebo zkuste běžeckou skupinu. Není od věci najmout si na první běhy trenéra, který vám vše vysvětlí. 

Když začnete běhat, je potřeba se také psychicky připravit i na reakce okolí. Otázky a poznámky, proč vlastně běháte a že si zničíte kolena, že se při běhání venku nebo v zimě určitě nachladíte a proč už zase jdete běhat, když je tak ošklivě, nikomu nepřidají a ještě ke všemu ani nemusejí být pravdivé. Většinou věštecké poznámky pronášejí ti, kteří sami nikdy neběhali a nemají se sportem žádné zkušenosti. Proto raději tyto věci řešte s odborníky a rádce, kteří neběhají, prostě neposlouchejte. Běhání, pokud se provozuje správně a rozumně, naopak velmi prospívá jak tělu, tak skvěle působí také na psychiku. 

Ano, neběhejte jen tak nahodile. Určete si dny v týdnu a v ty vyrážejte běhat. Uděláte si z běhu pravidelnost a ta vede k návyku. Tělo si na pravidelný pohyb zvykne, a když pak vynecháte, budete cítit, že vám něco chybí. Není od věci si dát poradit trenérem, jak by vaše běhání mělo vypadat, a pak si postupně nechat vypracovat i tréninkový plán. Není jen pro pokročilé běžce, ale právě začátečníkům pomůže překonat krizi, kvůli níž mnozí běh vzdají. Když už do tréninku dáte svoje peníze a budete pod odborným dohledem, je pak náročnější ho tak snadno nechat. 

Běh je teď in, ale ne každému musí vyhovovat. Velkou chybou je začínat jen proto, že běhají vaši známí, že se teď s běháním prohýbají všechny sociální sítě nebo že to miluje váš partner a vy mu chcete udělat radost nebo trávit více času s ním. Pokud nemáte sami svou vnitřní motivaci, nikdy u sportu nevydržíte. Skvělé je dát si cíl. Může to být cokoliv – třeba zaběhnout prvních pět kilometrů souvislým během bez mezichůze, zvládnout první běžecký závod (ano, existují i třeba tříkilometrové trasy), zpevnit si během postavu nebo ji hezky vyrýsovat. Cíl by ale měl být vždy realistický a cesta k němu by vás měla bavit. Neměli byste se cítit tak, že se zaťatými zuby uděláte za každou cenu vše, abyste to dokázali. 

Při běhání se překonávají rekordy v rychlosti a vzdálenosti, ale cílem může být právě prožitek z běhu. Na běhání je totiž skvělé, že jde o hezký čas, kdy můžete být jen sami se sebou, v hezkém prostředí přírody. Jde u něho velice dobře i mentálně relaxovat. Jste tady jen vy, tady a teď. Stačí jen dýchat a třeba pozorovat okolní krajinu a nemusí jít rovnou o kopce. Můžete začínat na rovinatých stezkách a uvidíte, jak dobře vám les celkově udělá. Budete více na čerstvém vzduchu, což je skvělé také na posílení imunity a pro mentální zdraví. 

Každý sport má svá pozitiva, ale někdy přijdou i dny, kdy vám zrovna nejde – třeba jste unavení, málo jste spali, byla velká zátěž v práci nebo třeba jste i špatně jedli. Někdy prostě trénink nesedne, nejde vám dát do něj energii, nebaví vás… Když se tak stane občas, nevadí. Nějaké ty nezdary je fajn umět překonat a hned běhání nenechat. Pokud si za nějaký čas zase dáte trénink, uvidíte, jak dobrý pocit budete mít, protože ono to zase půjde a navíc budete i psychicky silnější.