MódaMódní inspirace podle Williama Shakespeara
Rosalind Jana10. 8. 2019
I po staletích má co říct k tomu, jak žít a oblékat se. Vogue představuje volány, živůtky a balonové rukávy inspirované Williamem Shakespearem. Klasiku, která je aktuálně trendem.
V poslední době je slavný bard mezi návrháři oblíbený. Kolekce pro podzim a zimu 2019 byly odkazy na dílo Williama Shakespeara prodchnuté. Po debutu Riccarda Tisciho pro Burberry, ve kterém byly modely i kabelky posety shakespearovskými citáty, čerpá jeho kolekce AW19 nazvaná Tempest z bouřlivého příběhu ostrovů, trosečníků a magické pomsty. David Koma se zaměřil na dvě hry o získávání a ztrátě moci: Macbetha a Krále Leara. Gruzínský designér, který se inspiroval alžbětinskými úbory s řadou vojenských detailů, do kolekce vnesl také motivy motýlů a hadů.
Foto: VCG Wilson/Corbis via Getty Images
Portrét Williama Shakespeara od neznámého autora, cca 1612
Další návrháři možná neodkazovali na Shakespeara přímo, přesto je inspirovala móda 16. století, kdy oblékání určovaly volány, živůtky a komplikovaný dress code pro různé společenské třídy. Módní mola v sezoně AW19 přinesla současnou verzi historických detailů, například balonové rukávy ve stylu Julie v podání značek Khaite, Simone Rocha a Molly Goddard. Límce a volány, které byly během alžbětinské éry značně extravagantní, vystupují u Roksandy Ilincic ve stříbřitě růžové a u Osmana hraje hlavní roli černá a bílá. V Miláně pojal Gucci límec ve stylu Pierrota a doplnily jej ostnaté masky vhodné pro kyberpunk verzi Romea a Julie.
V Londýně kolekce Mattyho Bovana plná volánů a korzetů odkazovala na Pendle Hill, kde se okolo roku 1612 odehrávaly čarodějnické procesy. Tedy desetiletí po Macbethovi, hře plné tehdejších obav z čarodějnictví a nebezpečných žen. Ženy shakespearovské éry ovlivnily také návrhy Husseina Chalayana, které, jak návrhář prozradil Vogue, byly inspirovány „způsobem, jakým jsou ženy historicky a dodnes pranýřované, pokud příliš projeví svou sexualitu“. Pro svou přehlídku AW19, která je současně 25. výročím jeho tvorby, se návrhář zaměřil na to, co nosily shakespearovské ženy v nevěstincích. To propojil s moderním šatníkem a zkoumal přitom nejrůznější detaily, které oslavují tělo. Výsledkem je měkká, tmavá kůže a kontrasty mezi těsnými korzety a bohatým řasením. Provokativní kolekce se současně dívá do minulosti i budoucnosti.
Foto: PIXELFORMULA/SIPA/Shutterstock
Chalayan AW19, London Fashion Week, únor 2019
Foto: Victor VIRGILE/Gamma-Rapho via Getty Images
Matty Bovan ready-to-wear AW19/20, London Fashion Week, únor 2019
Syrský rodák Nabil Nayal se také snažil propojit minulost a budoucnost. „Ve střetu mezi historickou technikou a nejnovějšími metodami vzniká energie,“ říká. Což v podání Nabila Nayala vedlo k několika kolekcím, které čerpaly z alžbětinských šatů. Jeho skvěle vytvořená přehlídka SS19 představená v Britské knihovně byla inspirována projevem Alžběty I. v Tilbury.
„Byla to éra představení a podívané, doba dramatické módy, kterou ovlivňovaly společenské, kulturní a náboženské proměny té doby,“ vysvětluje Nabil Nayal. „Bylo to také období rozporů. Reformace je v mé práci důležitým referenčním bodem a úspornost, kterou přinesla Anglii, je důvodem, proč mám rád černou a bílou. Byla to ale také opulentní doba oslavující řemeslo, které vidíme prostřednictvím portrétů lidí v hedvábí, brokátu a látkách vyšívaných zlatem a stříbrem. Nicméně jsou to především pláště a volné košile, co obdivuji nejvíce, což obnáší volánové límce, symbol doby.“
Foto: VCG Wilson/Corbis via Getty Images
Portrét královny Alžběty I. od neznámého autora, cca 1588, National Portrait Gallery, Londýn
Není to však poprvé, co si návrháři pohrávají s bohatými možnostmi světa a díla Williama Shakespeara. Přehlídka Valentino couture AW16 čerpala z romantismu a dramatu Shakespearových italských her v podobě jedné dlouhé, černé róby s vyšívanými řádky textu. Přehlídka Alexandra McQueena AW03 nesla prvky Bouře a Večera tříkrálového s kabátci, límci a tudorovský kostýmy. Kolekce AW97 Vivienne Westwood, která vzdala poctu alžbětinským siluetám, zahrnovala řadu charakteristických korzetů. A v roce 1980 Yves Saint Laurent na počest anglického gramatika předvedl zdobné svatební šaty s odkazem na Hamleta a Lady Macbeth.
Shakespeare, syn rukavičkáře, se vždy zajímal o to, co o člověku prozrazují a co odhalují nebo skrývají šaty. V neposlední řadě proto, že působil v branži, kde kostýmy byly klíčovou součástí každého představení. Jeho hry jsou plné přestrojování. Ženy převlečené za muže, bohatí lidé v oděvu chudých, maškarní bály umožňující setkání dvojice zamilovaných ze znesvářených rodin za výjimečných okolností. V průběhu jeho tvorby se postupně proměňuje důraz na vnější projev a něco tak malého jako rukavice může být plné silné intimity.
Hussein Chalayan, jehož módní přehlídky se podobají divadelním představením, popisuje vztah mezi oblečením a projevem jako „spojení myšlenek, těla a prostoru“. Pohled na balonové rukávy, límce a některé vybrané řádky poezie odhaluje fascinující propojení mezi érami, návrháři, slovy, historií a oblečením. A také s již dávno zesnulým dramatikem, který však stále nabízí způsoby, jak nahlížet na svět (a překvapivě i naše skříně) novýma očima.
Tip Vogue CS: Načerpejte inspiraci na Letních shakespearovských slavnostech, které probíhají v Praze, Brně a Ostravě.