Znovu najít štěstí v nešťastné době. Tipy, jak úspěšně bojovat se stresem

Válečné konflikty, ekonomická i klimatická krize, nárůst extremistických tendencí ve společnosti, obavy spojené s rychlým rozvojem technologií – to všechno jsou důvody, kvůli kterým je čím dál těžší nepropadat trudomyslnosti a v klidu si žít svůj vlastní, malý, spokojený život. Už ani na sociálních sítích není možné dopřát si chvilku klidu eskapistickým projížděním cizích mazlíčků, miminek nebo esteticky naaranžovaných večeří. Otevřete Instagram, vypadne na vás video s brutálním týráním zvířat a hned za ním video tramvajáka, který pořvává rasistické komentáře směrem k seniorovi s plačícím vnukem v náručí. Přečtete si, že muž za znásilnění nezletilé dostal sotva podmínku, a nakonec zjistíte, že by na těhotenských testech měla být ze zákona otisknutá propaganda konzervativního antipotratového hnutí.

Přišlo jaro, venku je krásně, čtete Vogue a na 20. března navíc připadá Mezinárodní den štěstí. Pojďme si ale přesto tady a teď společně připustit, že důvody ke štěstí se v poslední době hledají tak nějak obtížněji než dřív. Těch individuálních, rodinných, vztahových nebo schovaných v každodenních maličkostech je možná dost, ale každý, kdo není lhostejný k okolnímu světu, čelí zásadnímu rozčarování, vzrůstajícímu strachu a někdy až paralyzujícím úzkostem. Od propuknutí pandemie covidu se vývoj světa ubírá tak trochu šejdrem. Ale co se s tím dá dělat?

Konkrétní společenské problémy mají různá konkrétní řešení. Jako jednotlivci nemůžeme mávnutím kouzelného proutku všechno změnit, můžeme ale usilovat o větší sounáležitost, apelovat na empatii a podporovat solidaritu, jak jen je to v našich silách. Abychom v sobě ale našli sílu i na tohle, musíme nejdřív opečovat sami sebe. Jednou z cest je naučit se pracovat se vším tím stresem, který řadu z nás plíživě, ale pevně obepíná. Jak na to, radí vědkyně Lucie Ráčková, která se zkoumáním stresu a lidí v extrémních podmínkách dlouhodobě zabývá.

Jedním z klíčových přístupů, jak se proti stresu bránit, je naučit se pracovat se stresem akutním. „S tím pomáhají například dechová cvičení, práce s tělem nebo mindfulness techniky,“ říká Ráčková. Pomoci vám mohou nejrůznější šikovné aplikace do telefonu – zkuste například appku Headspace, která je zaměřená na meditaci, nebo Othership, která vás prostřednictvím dechových cvičení naučí se zklidňovat a regulovat emoce.

Další oblastí, na kterou je podle Ráčkové zásadní se zaměřit, je dlouhodobé budování psychické a fyzické odolnosti. Do toho patří dostatek kvalitního spánku, vyvážená strava, pravidelný pohyb a třeba i otužování, které pomáhá tělu lépe zvládat stresové situace. Zkuste třeba aplikaci Foodvisor, která funguje jako nutriční kouč – na míru vám vypočítá, kolik bílkovin, sacharidů, tuků a vlákniny potřebujete, aby vaše tělo bylo na konci dne dostatečně vyživené a nehonila vás mlsná.

Neméně důležité je dbát také na sociální a psychologické zdraví. „Kvalitní vztahy s blízkými a dobré pracovní i sousedské prostředí hrají zásadní roli v naší celkové pohodě. Silné sociální vazby totiž nejsou jen zdrojem radosti, ale i klíčem k lepšímu zvládání krizových situací,“ vysvětluje odbornice. Aktivní zapojení do komunity, dobrovolnictví nebo jednoduše péče o dobré vztahy v našem okolí nám navíc pomáhají cítit se ukotveně a smysluplně. Podívejte se, jak byste mohli někomu pomoct. Někdy stačí i drobnosti.

Další cestou, jak zvýšit odolnost vůči stresu, je neustálé učení a rozvoj, ať už jde o studium nových jazyků, učení se hře na hudební nástroj, nebo zkoušení nových dovedností. Mozek tak zůstává pružný a lépe se přizpůsobuje změnám. 

Zní to strašně jednoduše, ale je to tak. Když budete příliš dlouho kmitat v jednom kole a nenajdete si čas na kvalitní odpočinek – každodenní spánek je pouze základ, rozhodně to není veškerý odpočinek, který potřebujete – těžko se vám budou zvládat krize. Chce to pravidelnou dovolenou a výlety do přírody, protože pobyt mimo města prokazatelně snižuje stres. Vědomě si dopřávejte chvíle klidu a věnujte pozornost tomu, při čem si opravdu odpočinete. Pro někoho je to běhání, pro jiného čtení v křesílku u okna, pro dalšího vyšívání.

Lucie Ráčková na závěr upozorňuje, že samozřejmě není nutné dělat všechno najednou. „Tipy berte jako inspiraci pro sebe a svou cestu. Každému vyhovuje něco jiného. Procházíme různými fázemi života s různými kapacitami přijímat či dávat,“ připomíná vědkyně a dodává, že nejdůležitější je spřátelit se se svou vlastní stresovou odpovědí a naučit se ji přijímat a respektovat.