Sto nejkrásnějších domů světa vytvořených umělou inteligencí

Před lety se mi zdál sen. Byla jsem zrovna na cestě do práce, když se najednou všechny budovy milánské čtvrti Cadorna proměnily v bazény. Do redakce Vogue se muselo doplavat nebo dopádlovat na lodičce. Ta snová vize byla prostě a jednoduše překrásná — místo betonové šedi mělo město azurové odstíny jako moře a bylo zalité sluncem. S ranním budíčkem tahle verze Milána nemilosrdně zmizela, ale dokázala se mi navždy otisknout do paměti. A dnes, s pomocí nástrojů umělé inteligence, už není vůbec žádný problém tenhle sen zhmotnit do nejmenších detailů.

Díky umělé inteligenci můžeme, i co se týče architektury a interiérového designu, popustit uzdu fantazii. A jak říkávala Franca Sozzani, dlouholetá šéfredaktorka italské Vogue: „Když se sní, nemá smysl klást si hranice, nejlepší je totiž snít ve velkém.“ Někteří designéři si tento koncept velmi rychle osvojili a prostřednictvím programů, jako je Midjourney, jedné z nejpopulárnějších platforem text-to-image, dali obrazovou podobu některým ze svých nejfantastičtějších vizí. Ve velkém. Krása AI navíc spočívá v její přístupnosti — nemusíme být nerdi ani programátoři, abychom ji mohli bez problémů používat. Stačí platformu „nakrmit“ dostatečným množstvím jednoduchých inputů, tedy inspiračními fotkami nebo textově zpracovanými představami o tom, co bychom rádi vytvořili. Vmžiku z nás můžou být nástupci Le Corbusiera nebo Franka Lloyda Wrighta!

Na jednu stranu jde o zajímavou hračku, ale zároveň se jedná o něco, co zcela radikálně mění způsob, jakým velká architektonická studia navrhují, případně o projektování přemýšlí. Včetně toho, které tvoří ve šlépějích Zahy Hadid. Zaha Hadid Studio využívá DALL·E 2 a Midjourney jako užitečná cvičení fluidních architektonických forem a prvků, které měla samotná Hadid v oblibě. Vypadá to tedy, že daleko lepší než nové technologie brzdit nebo se jim vyhýbat, je začít využívat je ve svůj prospěch. Vynálezce AI Reid Hoffman předpověděl, že ji bude za pár let používat každý profesionál coby pohodlného osobního asistenta, který velmi rychle dokáže plnit naše zadání. A že umění — od architektury po módu — současné hranice naší představivosti brzo překonají. Umělá inteligence dokáže dobře formulovat a doplňovat naši kreativitu a představy, nabízí nám miliardy obrázků, analýz a existujících řešení, která se ukrývají v obrovské knihovně internetu. Je to, jako by náš virtuální asistent během minuty obešel celý svět, prošel všechny existující archivy, podle kterých následně splnil náš požadavek. Umělá inteligence se živí obsahem internetu, nasává mízu znalostí od těch, co tu byli před námi a zanechali na něm svou stopu, aby nám ji vyplivla zpracovanou nazpět. Příliš snadné, říkáte si? A trochu nespravedlivé? Je to možné (některé společnosti už ostatně podobný typ otázky řeší u soudu). A mezitím například designér Tim Fu celému světu předvedl, jak pomocí LookX dokáže proměnit obyčejný kus zmačkaného papíru v budovu ve stylu Franka Gehryho.

Na internetu můžeme najít extrémně fantaskní domy, jako ten od Sony Gevorkyan z drapované látky nebo třeba plyšové mrakodrapy. Aspoň prozatím jsou takové projekty realitě vzdálené kvůli materiálům, které má k dispozici stavební průmysl. O dost více přesvědčivé jsou ovšem takové projekty, jež rozšiřují naše vidění světa a stimulují kreativitu našeho způsobu bydlení. Takové, co nám dávají pocit, že ta neuvěřitelná bílá terasa vyčnívající nad středomořským zálivem, ten strop s bohatými freskami, ta obrovská vitráž, která na protější stěnu zrcadlí realistický obraz zasněžených Alp nebo prostě a jednoduše ta překrásně grandiózní vila budou jednoho dne skutečností.

AI si hraje s virtuálnem jen do určité míry, ale pravdou je, že od té doby, co se umělá inteligence objevila a začala zcela reálně tvarovat skutečný svět, má to pro nás nedozírné následky. Proto si pojďme obrázky, které vyrábí, náležitě užít. A pojďme snít. Ve velkém!