5 knih o ženách, jejichž příběhy stojí za to znát

Jelena je šestatřicetiletá ruská investigativní reportérka, neúnavná kritička Kremlu, aktivistka, která se hned první den války na Ukrajině rozhodla, že bude reportovat přímo z válečné zóny. V publicistické knize Moje Rusko se odráží patnáct let její reportérské práce. Jelena, jež byla za svůj aktivismus několikrát napadena, zatčena, a dokonce se ji pokusili otrávit, zavítala během své kariéry mimo jiné do zastrčených koutů středního Ruska, aby přinesla pravdivý pohled na život obyčejných lidí. Vkrádá se do domácností a škol, ptá se dětí i dospělých na lásku i nenávist. Jako první třeba napsala o punkové kapele Pussy Riot nebo o masakru v kazašském Žanaozenu, během kterého policie střelbou potlačila demonstraci nespokojených těžařských dělníků. Zabývala se protesty proti výstavbě kontroverzního úseku dálnice Moskva – Petrohrad přes Chimkinský les, upozornila na přítomnost ruských bojovníků ve válce na Donbasu. Její další počiny? Infiltrovala se do kurzů tréninku osobního rozvoje, aby odhalila důvody, proč spáchala sebevraždu slavná modelka Ruslana Koršunovová. Je toho ale mnohem, mnohem víc...

Helena Rubinstein je jedna z nejúspěšnějších podnikatelek 20. století, která vsadila na unikátní obchodní strategii a bravurní marketing, aby vybudovala kosmetické impérium v hodnotě sto milionů dolarů. Její životní příběh? Začal se psát v polském Krakově. Když Heleně rodiče domluvili sňatek, s kterým dcera nesouhlasila, rozhodla se, že raději prchne na lodi do Austrálie. Do kufru si přihodila pár kelímků krému na bázi lanolinu, který se získává se z ovčích mazových žláz (krém intenzivně páchl). V Austrálii pak pracovala jako guvernantka, ale ve volných chvílích přemýšlela, jak krém vylepšit. Přidávala do směsi různé byliny, aby zápach přehlušila. Nakonec zvítězila levandule, borová kůra a leknín. Výsledkem byl Créme Valaze, do kterého se Austrálie úplně zamilovala. Helena expandovala do Londýna, New Yorku, Paříže a dalších míst. Kosmetický průmysl se dodnes opírá o její roztřídění pleti na tři základní typy i o dělení řasenek na obyčejné a voděodolné. Heleno, děkujeme!

Devětatřicetiletá Američanka, která vyhrála 82 závodů Světového poháru, posbírala tři olympijské medaile a sedm z mistrovství světa. Během své kariéry byla navíc považována za jednu z nejkrásnějších sportovkyň. Ve své autobiografii překvapivě hovoří o svém těžkém boji s depresemi. A i po ukončení profesionální dráhy inspiruje miliony lidí po celém světě. Založila nadaci The Lindsey Vonn Foundation, jejímž cílem je posílit a obohatit životy dívek a mladých žen. Jenom na Instagramu Lindsey sleduje přes 2 miliony lidí (@lindseyvonn), kde bývalá vrcholová sportovkyně nabádá ženy, aby neztrácely sebevědomí, i když si myslí, že jejich tělo má k dokonalosti ukrutně daleko. „Jsem normální člověk a občas se hrbím, skrčí se mi břicho nebo mám na zadku celulitidu. Ale nezapomínám na to, jak mi mé tělo pomohlo v životě dosáhnout úžasných věcí. Jsem silná a hrdá na to, že jsem nikdy nepodstoupila žádnou plastickou operaci a neupravuji své fotky ve Photoshopu,“ říká žena, jejíž životní příběh vás pohltí. 

Věděli jste, že rakouská císařovna Sisi, jedna z nejpozoruhodnějších osobností habsburské monarchie, měla tetování? A že platila za vášnivou cestovatelku, která s sebou na palubu jachty brala kozy jen proto, aby měla posádka a hosté denně čerstvé mléko? Spisovatelka Dagmar Beňaková se ponořila do studia života téhle inspirativní ženy natolik intenzivně, že jsou na světě již čtyři knihy (Toulky po stopách císařovny Sisi, Za sluncem po stopách císařovny Sisi, Dopisy od Sisi, Dosud nezveřejněná korespondence císařovny; vše vyšlo v Gradě). „Byla ženou mnoha tváří a mnoha talentů. Měla silného a nezávislého ducha a pokrokové názory. Osobní svobodu řadila mezi nejcennější hodnoty. Byla upřímná, nesnášela přetvářku. Ráda plavala, což byla tenkrát u žen z vysoké společnosti dosti netradiční aktivita. Také šermovala a podnikala náročné horské túry. Do dějin se chtěla zapsat i jako básnířka — své verše tvořila potají a zanechala je pro budoucí generace. Byly stejně provokující a šokující jako ona samotná. Chytře investovala peníze. Byla inteligentní, sečtělá a ovládala několik cizích jazyků, mezi nimi i tak obtížné jako maďarština nebo řečtina,“ uvedla autorka o Sisi v jednom z rozhovorů. Tohle je ale jen malá ochutnávka. Více si přečtěte v jejích povedených knihách!

Rok 1904. Helen Kellerová ve svých čtyřiadvaceti přebírá diplom na ženské fakultě Harvardu. Po boku však má přítelkyni Anne Sullivan, bez jejíž pomoci by školu nedokončila. Nebýt jí, nejspíš by ani neuměla mluvit, natož číst. Helen byla totiž hluchá a slepá. Obě ženy později společně rozjely kampaň pro zlepšení pracovních podmínek slepců. Objížděly Ameriku s přednáškami o potížích handicapovaných, pořádaly sbírky a pomáhaly spolkům, které se starají o hluchoslepé lidi. Z Helen se stala známá osobnost i díky tomu, že založila Organizaci na podporu trvale slepých z války, která proslula jako Helen Keller International. Americký prezident Lyndon B. Johnson jí udělil Prezidentskou medaili svobody, nejvyšší civilní vyznamenání. Celý život její schopnosti obdivovali prezidenti i příslušníci královských rodin. Obdiv si zasloužila. Znáte její příběh?