Vogue DailySnová krajina Salvadora Dalího
Michaela Dombrovská11. 5. 2022
Jeden z největších malířů historie si vysloužil přívlastky jako extravagantní, provokativní či bizarní. Své sny promítal do obrazů, ale navrhoval také šperky, nábytek, šaty, psal knihy a filmové scénáře. Salvador Domingo Felipe Jacinto Dalí i Domènech, markýz Dalí de Púbol, by právě dnes oslavil narozeniny.
Namaloval přes 1500 obrazů a jeho nejznámější dílo, obraz Persistence paměti, jinak také tekoucí hodiny, zná snad úplně každý. Divadelní muzeum v rodném Figueras si vybudoval sám, ještě za svého života. Je to město, kde se roce 1904 narodil a kde také v roce 1989 zemřel. V okolí se nacházejí další dvě důležitá místa, která nesou výrazný Dalího otisk, a to dům v Portlligatu a sídlo v Púbol, podle něhož mu později připadl také šlechtický titul.
Roztékající se hodiny, které měly připomínat relativitu času, patří spolu s rozlézajícími se mravenci, slony na tenkých nohou nebo vejci mezi často opakující se symboly, které ve své práci zachycoval. Jeho díla se nacházejí ve sbírkách řady muzeí po celém světě,
pražské muzeum Salvadora Dalího najdete jen pár kroků od Václavského náměstí, to nejznámější, americké
Salvador Dalí Museum, na Floridě.
V roce 1929, ve stejnou dobu, kdy byl přijat mezi pařížské surrealisty, mu do života osudově vstoupila Gala, jeho múza a později také manželka. Sama kontroverzní a skandální osobnost tehdejší umělecké scény kvůli Dalímu opustila manželství s básníkem Paulem Éluardem i jejich malou dceru. A byla to právě ona, která iniciovala komerční aktivity Salvadora Dalího po druhé světové válce v Americe, kam společně přesídlili.
Kromě obrazů ilustroval knihy, navrhoval šperky i nábytek, vytvořil dekorace pro baletní představení a podílel se dokonce na reklamních kampaních různých firem, kvůli čemuž se nakonec se surrealisty rozešel ve zlém. Určitého zadostiučinění se mu dostalo v roce 1973, kdy byl jmenován členem Královské akademie umění v Madridu.
S filmařem Luisem Buňuelem, kterého poznal ještě během studia malířství v Madridu, spolupracoval na filmech
Andaluský pes (1929) a
Zlatý věk (1930), kreslil skici pro Walta Disneyho a pracoval na snových sekvencích do Hitchcockova filmu
Rozdvojená duše (1945). V roce 1942 vyšla jeho autobiografie
Tajný život Salvadora Dalího, za další dva roky román
Skryté tváře. Navrhoval také obálky Vogue, mezi jinými
prosincovou z roku 1938,
dubnovou z roku 1944 nebo
prosincovou z roku 1946.
Po návratu do Španělska se s manželkou usadil v rodném Katalánsku, kde kromě občasných pobytů v Paříži a New Yorku strávili zbytek života. Poznal i jiné ženy, řadu let měl blízký vztah například se zpěvačkou Amandou Lear, jeho srdce ale patřilo pouze Gale, kterou nakonec přežil o sedm let. Podle sídla, které jí věnoval a zasvětil, mu král Juan Carlos I. udělil titul markýz z Púbolu. Veškerý majetek malíř odkázal své zemi.
Právě v Púbolu byla předloni uvedena výstava
Gala/Dalí/Dior: Of Art and Fashion, která vypráví příběh o přátelství neobyčejného umělce a slavného návrháře. To se datuje od dvacátých let minulého století, kdy byl Christian Dior galeristou. Poté, co otevřel vlastní módní dům, inspiroval se dílem Dalího hned v podzimní kolekci roku 1945. O několik let později společně stvořili
Costume of the Year 2045. Odkaz na toto přátelství a jeden z pilířů módního domu byl patrný i v
debutové kolekci Rafa Simonse pro Dior v roce 2013.
Salvador Dalí se nejen podílel na filmové tvorbě, řada snímků je také inspirována jeho životem a v jiných vystupuje jako skutečná historická osobnost. Film s názvem
Dali & I: The Surreal Story podle románu Stana Lauryssense je aktuálně ohlášen na rok 2022. Zatím si připomeňte třeba
Little Ashes z roku 2009 s Robertem Pattinsonem v hlavní roli, který zachycuje malířovo mládí v Madridu. Nebo si užijte atmosféru Paříže dvacátých let minulého století v kouzelném filmu Woodyho Allena
Půlnoc v Paříži z roku 2011, kde se se Salvadorem Dalím hlavní hrdina setkává v salonu Gertrudy Stein.