Nejudržitelnější italské pití, které milují i hvězdy

Recept na výrobu grappy se podle jedné legendy dostal do Itálie v 1. století př. n. l. zásluhou římského legionáře, který se techniku destilace naučil v Egyptě, podle doložených pramenů však první evropskou destilaci provedl germánský kmen Burgundů v roce 511. V Itálii se parní destilace oficiálně zavedla v roce 1779, kdy v italském městě Bassano del Grappa vznikla společnost Distilleria. 

Po samotném slisování vinné révy zůstanou stopky, větvičky, zrníčka i slupky. Tenhle biologický odpad se následně zpracuje dohromady, aby vznikla matolina, základ všech druhů grappy. U grappy stejně jako u vína rozhoduje o výsledné vůni odrůda. Výrazná pálenka se připravuje v alembiku, destilační nádobě z mědi, jež se skládá ze dvou nádob propojených trubkou a nádoby na jímání destilátu. Že jste o alembiku ještě neslyšeli? Pak vězte, že se zrodil v Arábii a vypadá jako potápěčský skafandr jako vyšitý z románů Julese Vernea. Mimochodem, alembik používali třeba alchymisté při přípravách zázračných elixírů. Ale zpátky k výrobě grappy: ohřev párou v alembiku nesmí nikdy přesáhnout 105 stupňů Celsia, jinak by se výlisky z hroznů spálily. Jakmile dojde ke svaření matoliny, začne pára vstupovat do mezistěn kotle. To je přesně ten okamžik, kdy se matolina může odstranit. A jelikož se při tomto procesu přísně dbá na ekologii, již využitá matolina putuje dál. Finálními produkty, které z ní vzniknou jinde, jsou třeba odlakovače na nehty.   

Giovane je mladá grappa, která se lahvuje ihned po destilaci. Monovitigno je z jedné, polivitigno z více odrůd vinné révy. Grappa může odpočívat v terakotových amforách nebo dřevěných sudech. Dá se ale naložit třeba i do sudů po skotské whisky, po rumu, po sherry, případně po portském vínu. Affinata zraje v dubových sudech nejméně rok, invecchiata potřebuje 12 až 18 měsíců, zatímco stravecchiata leží minimálně rok a půl. Aromatica se vyrábí z aromatických odrůd vinné révy, kdežto aromatizzata má v sobě přídavky esencí z bylinek nebo ovoce. Minimální obsah alkoholu v grappě se pohybuje kolem 37,5 %, ale horní hranice není stanovena: obvykle dosahuje něco mezi 40 až 60 %. A stejně jako šampaňské může mít označení pouze šumivé víno z kraje Champagne-Ardenne, i grappa je chráněna místem původu. Jako grappa se tedy může nazývat pouze destilát z výlisků vyrobený v Itálii. Podle průzkumu ji v Itálii konzumuje přibližně 8 milionů lidí, což je 16,9 % populace mezi 18 a 79 lety!

V čisté formě se nápoj servíruje vychlazený, ve skleničce na elegantní štíhlé nožce, nahoře s rozšířeným hrdlem. Grappa se musí nechat rozvířit, aby se naplno rozvinula její vůně. A pak už jen popíjejte po malých doušcích... 

Tip: Zavítáte-li do kraje Tridentsko-Horní Adiže, nenechte si ujít prohlídku v Distilleria Marzadro. V tomhle rodinném podniku vám proces výroby rádi zábavnou formou představí – a na závěr vás čeká zasloužená degustace.