Ples Sobje slaví pět let a vrací se ke kořenům

Je to pro mě kreativní, místy až experimentální platforma. Dává mi možnost potkat se s těmi, kteří mě baví napříč obory. Dává mi možnost diskutovat a vymýšlet s nimi alternativní přístupy až pokusy. A to, co mě baví, mě i nabíjí energií. Dává mi možnost se vytancovat v oblíbené architektuře, tentokrát na Nové scéně ND od Karla Pragera, kterou obdivuju a miluju. Zároveň mi bere spoustu času, o němž si dokážu představit, že ho investuji do svých jiných, možná zdánlivě hlubších projektů.

Téma letošního Plesu Sobje by Mumm je Take Me Back, takže na první ročník a motivace za ním jsme vzpomínali hodně. Jednoduše jsme si chtěli zatancovat a mít možnost pozvat svoje alter ego na skvělou akci. Takovou, která bude inkluzivní, plná kreativců z různých bublin, plná překvapení a s neodmyslitelným dress codem, kterým přizýváme zúčastněné, aby se stali součástí scénografie.

Vlastně skoro stejné, jen jsme trochu poučené z některých chyb nebo slepých cest. V samotném týmu stále trochu punkové a hnané čistou nezištnou touhou tvořit.

Poslední dobou se snažím vymanit ze škatulky módní designérky. Chápu se spíš jako takový kreativní nomád. Odivi už dávno není jen značka, která chrlí kolekce. Je to multidisciplinární studio, v němž já stále ráda navrhuji. Navrhuji, vymýšlím, a designuji tedy nejen oděv i svatební (Sobje), ale i například produkt (ODIVI home), prostor (Casa T v Portugalsku) nebo právě nějaký zážitek #odiviexperiences. Můžete tedy s námi vyrazit na výlet do vysokých hor, na rezidenční pobyt k oceánu, zažít skvělou architekturu nebo si dopřát luxusní zážitek včetně osobního kuchaře a mé přítomnosti v mém nejoblíbenějším domě Solo House by Office KGDVS ve Španělsku. A komu všemu patří i design a kreativa okolo Plesu Sobje. Jednoduše mě baví navrhovat a sdílet s lidmi to, co mě fascinuje.

Ke klasickým kolekcím se nechci vracet. Myslím si, že sezonalita je neudržitelná a kolekce a jejich prezentace většinou klasickou přehlídkou přežitkem doby. Vracím se ale zrovna k oděvu. Vzniká soubor oděvů, který je místy konceptuální, místy esenciální, a především motivovaný mou potřebou s důrazem na funkci. Jednoduše kousky, které potřebuju ke svému životu a vydrží mi celý život od hor až po červený koberec. Stále hledám balanc v extrémních kontrastech.

Největší radost mám ze samotných prostorů. Architektu Karlovi Pragrovi by bylo tento rok 100 let. Miluji světelný objekt od Pavla Hlavy a Jaroslava Štursy, který prostupuje celým prostorem, a těším se, jak ho světelně pojme Lunchmeat studio. A ten všudypřítomný unikátní zelený kubánský serpentin, ach... Tohle je love letter. Nová scéna je prostě můj nejoblíbenější prostor v Praze. Také mám radost ze spolupráce s herečkou, choreografkou a performerkou Kristinou Tukan. Ta byla součástí našeho prvního Plesu Sobje. Nyní ve spolupráci s hercem Janem Cinou připravují takový pokus, imerzivní performances a improvizovaný rituál. Těším se, kam se to vyvine. Zemitý a velmi kreativní kulinářský Ze.Mě projekt vymyslel úžasné párování s luxusním šampaňským Mumm. No, a hudební program je taktéž pěkně nabitý. Těším se taky na masky návštěvníků. Jejich fantazie mě každý rok velmi dojímá.