Kam v létě za uměním

Helmut Newton patřil k nejslavnějším fotografům módy, aktů a portrétů. Mezi prvními začal klást důraz na osobnost modelek a proslavil se provokativními, eroticky zabarvenými snímky. Více než dvacet let spolupracoval také s Vogue. Výstava v pražském Museu Kampa představuje široký kontext Newtonových prací. K vidění jsou také fotografie z pražského Nového světa roku 1988, na nichž v roli modelů spolupracovali čeští fotografové Tono Stano a Gabriela Fárová.

Národní galerie letošní léto nabízí inspiraci v podobě vybraných děl šedesáti francouzských impresionistů, které zapůjčilo dánské státní muzeum Ordrupgaard. Mezi autory jsou Claude Monet, Edgar Degas, Auguste Renoir, Alfred Sisley či Camille Pissarro, romantickou malbu zastupuje Eugène Delacroix a realistický způsob zobrazení Gustave Courbet či umělci takzvané barbizonské školy Camille Corot a Charles-François Daubigny. Z postimpresionistických autorů můžete vidět Paula Gauguina a také Paula Cézanna.

Unikátní srovnání se nabízí, pokud budete pokračovat do Jízdárny Pražského hradu, kam díla impresionistů ze Slovinska zapůjčila Národní galerie v Lublani. Malby Ivana Grohara, Riharda Jakopiče, Matiji Jamy či Mateje Sterneny mají podle kurátorů význam po celé 20. století. 

Letní výstava ve dvou patrech pražského Musea Kampa připomene mecenášskou, sběratelskou a výstavní činnost Jana a Medy Mládkových, kteří před sametovou revolucí v americkém Washingtonu vytvořili centrum středoevropské kultury. Jejich dům byl místem setkávání umělců, spisovatelů i politiků. Výstava představí dobovou korespondenci i rozhovory s umělci a kurátory a je součástí oslav 100. narozenin sběratelky a zakladatelky muzea. Její život přibližuje rovněž divadelní představení nazvané Meda, ve kterém hlavní roli ztvárnila Tatiana Vilhelmová.

V Liberci můžete obdivovat práci Běly Kolářové; její fotografie, asambláže nebo kresby vytvořené líčidly jsou mezinárodně oceňované. Po boku manžela Jiřího Koláře, který od čtyřicátých let představoval klíčovou osobnost české kulturní scény, si dokázala vybudovat vlastní uměleckou identitu. Její díla má ve svých sbírkách Národní galerie, Uměleckoprůmyslové muzeum, ale také například Musée d'art moderne de la Ville de Paris.

Moravská galerie v Brně pak připomíná umělce samouka, grafika Vladimíra Boudníka, kterého Bohumil Hrabal ve své povídce nazval Něžným barbarem. Boudník proslul jako průkopník grafických technik, založil i vlastní směr řečený explosionalismus. 

Galerie Kvalitář během letních měsíců zve na první sólovou výstavu malířky Antonie Stanové. Autorka přivádí diváka do vlastního světa deníkových záznamů, kde nejrůznější atributy zobrazuje jak na dvou malířských plátnech, tak v centrální instalaci, která připomíná bohatou jídelní tabuli. Autorka ve svých obrazech opakuje tvarosloví lidského těla, ke kterému vztahuje konkrétní příběh. Dojem z výstavy umocňují netypické textilní závěsy, které vytvářejí měkké a rozptýlené světlo a zároveň oddělují výstavní prostor od okolního světa. 

Na samém sklonku prázdnin se také poprvé koná pražská verze mezinárodní iniciativy Friend of a Friend (FOAF) za účasti devíti progresivních galerií, které budou sdílet výstavní prostory s dvanácti mezinárodními hosty a společně prezentovat současné umění. 

Galerie Rudolfinum vedle sebe staví díla mezinárodně respektovaných sochařů a sochařek starší i střední generace. Jsou mezi nimi také popkulturou inspirované plastiky Paula McCarthyho, artefakty londýnského sochaře původem z Austrálie Rona Muecka nebo Berlíňanky Isy Genzken, která mimo jiné spolupracovala také na kolekci SS19 Proenza Schouler. Z českých autorů je zastoupen například Krištof Kintera. 

A Cool Breeze, Galerie Rudolfinum v Praze, do 11. 8. 2019

Výstava, která obsahuje zápůjčky z pařížského Centre Pompidou či muzea v Remeši, představuje působení výtvarníka Josefa Šímy ve skupině Vysoká hra, francouzsky Le Grand Jeu. Členové spolku, zejména básníci, se pokoušeli proniknout za hranice reálného. Inspiraci čerpali z mytologie, podvědomí či ezoterického myšlení. „Jsme odhodláni ke všemu,” uvádí manifest skupiny, ke které umělce táhlo odmítání zavedeného způsobu života, předsudků či komerce. 

Josef Šíma: Cesta k vysoké hře, Valdštejnská jízdárna, Národní galerie Praha, do 30. 7. 2019

Pokud jste ještě neměli čas zajít do Uměleckoprůmyslového musea na výstavu Šílený hedvábník, v létě ještě máte šanci. Manželé Ascherovi změnili směr, kterým se ubírala móda, náměty na jejich látky tvořili umělci jako Matisse, Braque a Derain a z jejich tvorby pak čerpali inspiraci světoví návrháři, mezi nimi Dior, Balenciaga, Lanvin nebo Saint Laurent. 

Alberta Giacomettiho představuje v českém prostředí poprvé další velká retrospektiva, a to ve Veletržním paláci. Malíř, sochař a jeden z nejvýznamnějších umělců 20. století patřil k jádru pařížské avantgardy a po druhé světové válce proslul protáhlými figurami, které svádějí ke srovnání s uznávaným českým sochařem Olbramem Zoubkem. Hlavní roli v životopisném filmu s názvem Finální portrét, který zachycuje jeho život i tvorbu, ztvárnil oscarový herec Geoffrey Rush. 

Národní muzeum připomíná stoleté výročí volebního práva pro ženy prostřednictvím příběhů konkrétních osobností, z nichž každá se potýkala s různými problémy v osobním i profesním životě. Na výstavě je mimo jiné zastoupena první lékařka v Rakousku-Uhersku Anna Bayerová, spisovatelka Božena Němcová, závodnice Eliška Junková, aristokratka Sidonie Nádherná nebo dirigentka a skladatelka Vítězslava Kaprálová.