Pruhovaná trička i dřeváky. Francouzská inspirace z Bretaně

Francouzská a česká kultura mají k sobě velmi blízko, ať už jde o specifický vliv, jaké mělo francouzské umění na českou tvorbu, nebo stopy francouzského jazyka v češtině, které mají kořeny v období od národní obrození až po první republiku. Kromě Paříže to byla právě Bretaň se svou drsnou krásou, blízkostí nespoutaného oceánu a nedotčenou přírodou, jež přitahovala malíře. Zvláště poté, co ji pro ostatní „objevil“ Paul Gauguin, se na přelomu 19. a 20. století stala významným uměleckým centrem moderního umění. 

Výstava zachycuje přítomnost českých umělců v Bretani v letech 1850–1950. Obrazy Jaroslava Čermáka, Antonína Chittussiho, Alfonse Muchy, Josefa Čapka, Františka Kupky, Jana Zrzavého, Věry Jičínské, Aléna Diviše, Toyen či Jana Křížka doplňuje srovnání s obrazy Paula Gauguina, Paula Sérusiera, Emila Bernarda a Charlese Filigera. Obraz Luciena Simona například zachycuje dílnu vyšívaček, díky které můžeme nakouknout do módní tvorby přelomu století, Tavík František Šimon zase přibližuje atmosféru dobové pláže, která odhaluje (doslova), že ani tehdejší společnost nebyla zrovna prudérní. 

K vidění jsou nejen tradiční bretaňské motivy, ale i nálady v podání Toyen. Václav Brožík zachytil venkovské výjevy a také tradiční bretaňské dřeváky (v moderní verzi se tato obuv mimochodem vrací znovu do módy), Jan Zrzavý čepce a Věra Jičínská místní kroje. Ty se samozřejmě liší podle oblastí, ale jejich základem je většinou bílá a černá, kombinace, která v pruzích tvoří bretaňskou vlajku Gwenn-ha-du. Z uniforem bretaňských námořníků se na módní mola (a do prakticky každého šatníku) díky Coco Chanel dostala pruhovaná trička a faux pas by nezpůsobil ani nádherný květovaný (černobílý, jak jinak) šál podobný tomu z obrazu Carla Mosera. 

V roce 1944 Jan Zrzavý napsal: “Když jsem poprvé vstoupil do Bretaně, jako by se mi krásný sen náhle uskutečnil...” Na výstavě načerpáte inspiraci z jeho nádherně pastelových obrazů a možná budete mít chuť se vydat na výlet po jeho stopách.