Slovanská epopej ožívá v unikátních fotografiích

Společně s průmyslníkem Charlesem R. Cranem, který zrod díla financoval, ji v roce 1928 předal československému lidu. Jde o cyklus dvaceti velkoformátových obrazů, kterými malíř shrnul dějiny slovanských národů. Správcem díla je v současnosti Galerie hlavního města Prahy, do nedávna bylo vystaveno v Moravském Krumlově. V roce 2010 se Slovanská epopej stala kulturní památkou a nejnověji ožívá také na stránkách unikátního knižního díla.  

Velkoformátová ručně vázaná Epopej vznikala pod rukama špičkových českých řemeslníků, umělců a historiků, výhradně v tuzemských řemeslných dílnách. Knihu s významnou historickou, kulturní a uměleckou hodnotou v limitovaném nákladu 200 kusů vydává nakladatelství Albatros. Každý z nich vzniká na zakázku s unikátním pořadovým číslem a jeho součástí jsou také artefakty se symbolickým přesahem. 

Výtvarnice a patronka projektu Jarmila Mucha Plocková navrhla pro publikaci pozlacenou brož ze stříbra, v jejímž středu je zasazen sluneční kámen jantar. Prostřednictvím tří kamenů z různých míst, které jsou tematicky spojeny s místy vyobrazenými na plátnech Slovanské epopeje a které osobně vybíral geolog a filozof Václav Cílek, se pak lze doslova dotknout slovanských dějin. Úvodem do knihy přispěl filozof Miroslav Petříček, jeden z žáků Jana Patočky. Certifikát pravosti je zpracován na ručně vyrobeném konopném papíru s drobnými pilinami z památné lípy v Chlístově staré až 750 let, pod kterou podle legendy v roce 1414 kázal sám mistr Jan Hus. Jeden výtisk této ojedinělé publikace nakladatelství společně s autorem věnují Muzeu hlavního města Prahy. 

Jan Drnek původně vystudoval kybernetiku a podílel se například na vývoji přístroje ke snímání očních pohybů. Díky těmto zkušenostem mohl připravit matematický model, který digitalizaci celého díla umožnil. „Kniha nabízí možnost zkoumat každý detail obrazů, navíc ideálně nasvícených,“ doplňuje fotograf. Podle něj Slovanská epopej, ve které Alfons Mucha spíše než nejdůležitější události zachytil archetypální podstatu slovanských dějin, ještě čeká na důkladné prozkoumání a pochopení. Kniha je artefaktem se sběratelskou a investiční hodnotou, která původnímu výtvarnému projevu skrze fotografie dodává nový rozměr a otevírá nové možnosti vnímání.

Myšlenka zachytit dějiny Slovanstva se však zrodila už v Paříži, kde v roce 1900 Alfons Mucha připravoval pro Světovou výstavu část výzdoby pro tehdejší pavilon Bosny a Hercegoviny. Velkoformátové plátno, které zachycuje střet antické a slovanské kultury, je součástí sbírky Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a aktuálně jej můžete spolu s dalšími vidět v Muzeu Kampa, kde je dílo Alfonse Muchy vystaveno v kontrastu s tvorbou streetartového umělce Pasty Onera. Specializované Muchovo muzeum, které spravuje zhruba stovku nejznámějších děl zejména z pařížského období Alfonse Muchy, je pak umístěno v barokním Kaunickém paláci v Panské ulici na Starém Městě v Praze.