Karel „Kovy“ Kovář: Umělá inteligence nikdy nenahradí lidskost

„Když mám definovat, co jsem, říkám, že jsem tvůrce obsahu na internetu, ale vždycky dodávám, že v téhle kategorii je spousta jiných – včetně psů, koček, kapybar nebo holek a kluků na OnlyFans,“ vysvětluje Karel „Kovy“ Kovář svoje povolání. Přední český youtuber a influencer vás 6. června v roli moderátora provede programem AI summitu by Vogue. V rozhovoru pro Vogue Leaders mimo jiné promluvil právě o obavách spojených s rychlým rozvojem technologií a umělé inteligence.

Jsou to v některých případech stavy střídavého šílenství (smích) a jindy doufám, že se mi daří skrze videa otvírat témata, která podle mě nedostávají dostatečný prostor. Mám radost, když mi diváctvo říká, že na moje videa kouká s rodiči nebo sourozenci a pak se o tom společně baví. Ve chvíli, kdy téma zažehne diskuzi, postaví mezigenerační most, probudí v lidech zájem – to je ta emoce. Chci, aby právě tohle bylo s mojí tvorbou spojené. 

Pro mě je zodpovědnost spojená s transparentností. Je třeba zdůraznit, na jaký žánr se u mě lidé dívají: Nejde o zpravodajství, ale spíše o publicistiku. O komentář, který obsahuje subjektivní názory. V popisku videa navíc uvádím, z jakých zdrojů jsem čerpal. Snažím se empaticky vcítit do toho, že různí lidé můžou mít různé pohledy na věc, a ve videu zdůraznit, že realita nebývá černobílá a že je důležitý kontext. Snažím se u každého videa na dané téma sdělit i trochu o historii, aby lidé měli přehled, co vede k jevům, které se aktuálně dějí. Možná i proto se mnou rezonuje téma moderních dějin a jejich výuky.

Rád říkám, že je to, jako kdyby člověk seděl v kanceláři, kde mu neustále někdo vyměňuje věci na stole, občas vymění kolegu a občas úplně celou kancelář. Je to dynamické prostředí a proměňuje se prakticky denně. Hodně to je o „doporučovacích“ algoritmech – na těch dost tvůrců závisí, protože určují, kolik lidí jejich tvorbu uvidí. A tyhle algoritmy se hodně mění. Byly časy, kdy preferovaly vydávání videí každý týden nebo každý den, sledovaly pravidelnost a nevadily ani kratší formáty. Pak přišla doba, kdy začaly naopak preferovat delší videa a pravidelnost tak důležitá nebyla. Ale trvalým faktorem zůstává „watch time“ – doba, po kterou divák video sleduje. Na základě toho platforma vyhodnocuje, zda video je, nebo není kvalitní. Ve zkratce – je rozdíl, když uživatel po třech vteřinách vypne dvacetiminutové video, nebo ho zhlédne do konce. Já to vnímám jako tlak, aby kvalita převážila nad kvantitou.

Mě fascinuje ta nepředvídatelnost. Nevíme, jak bude budoucnost vypadat, co nás v ní čeká, jak to ovlivní mezilidské vztahy. Fascinace budoucností tu byla vždycky, ale myslím, že málokdy se technologie vyvíjely takovým tempem. To je jeden z důvodů, proč jsem vzal nabídku na moderování konference Vogue na toto téma. Cítím, že i pro mě tam bude spousta informací, které si odnesu. Když mi přijde nabídka a já v sobě ucítím upřímnou zvědavost, vím, že je to dobré.

Lidskost. Myslím, že čím víc bude AI zastoupená v našem každodenním životě, tím víc si budeme vážit toho, že komunikujeme s někým z masa a kostí nebo že někdo, s kým se můžeme lidsky identifikovat, produkuje nějakou formu obsahu. Někdo předpovídá, že kvůli AI nastane konec tvůrců, ale já myslím, že efekt bude opačný: Ve světě, kde bude těžké poznat, co je, či není pravda, co bylo vygenerované, nebo co bylo vytvořeno rukama, lidskou hlavou, mozkem, si lidé o to víc budou vážit faktoru lidskosti nebo nějaké blízkosti. Nerýsuju úplně temnou budoucnost, i když myslím, že to v dalších letech bude náročné. Máme už videa generovaná AI, deepfakes, ale teď se bavíme ještě o něčem jiném – může jít o cokoli, co napíšeme jako prompt a v nějakém stylu to vygenerujeme. To bude výzva pro povědomí o tom, co je a co není realita. Dodnes jsme videa, třeba rozhovory, brali jako stoprocentní pravdu, ale vinou deepfakes se naše důvěra změnila a kvůli generativní AI bude náročné poznat, čemu věřit.

V čem mi AI konkrétně pomáhá, je přepis videa a titulkování. Zkoušíme také AutoPod, který rozstříhá podcast o dvou lidech a moderátorovi. Podle zvukové stopy pozná, kdo zrovna mluví, a podle toho stříhá. Chat GPT mi občas pomáhá při strukturování obsahu, který si vymyslím, nebo při psaní e‐mailů – zadám například, aby text udělal formálnější, jasnější nebo stručnější. Zatím jde o takovéto drobnosti, ale snažím se být v obraze, co AI umí, abych ji dokázal v tvorbě využít. Je možné, že časem přidám i generování obrázků nebo krátkých ilustrativních videí k tématu. Ale že by mi AI pomáhala tvořit samotný obsah videí? To zatím ne.

Pokud bude pokrok pokračovat tímto tempem – a on bude –, tak pro nás porozumění bude stále složitější. A mluvím o široké veřejnosti – na osvětu kolem umělé inteligence musíme dbát. Proto jsem velmi rád, že bude na konferenci Josef Šlerka, datový analytik, který je schopný svět AI srozumitelně popisovat. Role takových lidí bude čím dál důležitější. Když se mě diváci na AI ptají, často říkám, že jde o nastavení. Platformy, které používáme, mají jako hlavní cíl nastavený zisk – peněz i našeho času. Ne kvalitu informací, které nám dodávají, nebo dialogu, který na nich probíhá. To je asi to hlavní, na co se zaměřit: Na jakých hodnotách tenhle nový nástroj, který může být brzy těžké kontrolovat, budujeme. Ale musím dodat, že v tom sám sebe vnímám jako absolutního laika, co se aktuálně snaží prohlubovat své znalosti.