Vogue LeadersHolky nejsou v ničem horší než kluci. Není důvod, aby měly jiné startovní pozice
Kateřina Špičáková7. 2. 2025
„Když jsem se stala CEO, někteří lidé odešli, protože pod ženskou šéfkou nikdy nepracovali. Nevěděli, jak reportovat ženě,“ říká v rozhovoru pro Vogue CS ředitelka Creative Dock Gabriela Teissing. Proč je pro ni důležité podporovat rovné příležitosti a v čem je podle ní pro pracovní týmy přínosný ženský leadership?
Creative Dock má kanceláře v Praze, Curychu, Berlíně, Mnichově i v Saúdské Arábii. Všude, kde firma působí, se aktivně snažíte podporovat ženy; zlepšovat jejich postavení a pracovní podmínky. Proč je to pro vás důležité?
Dlouhodobě funguji v prostředí, kde převažují muži. Creative Dock je technologická firma a oblast technologií je stále spíše mužskou doménou. Přestože to z pozice CEO sama maximálně podporuji, ani u nás není genderové zastoupení vyrovnané 50 na 50. Jsem ale přesvědčená, že
rovnováha mezi počtem mužů a žen v pracovních týmech je dlouhodobě jedině prospěšná. V Creative Docku stavíme produkty určené celé společnosti, jejíž důležitou součástí jsou také ženy, nebylo by tedy efektivní, kdyby u nás dělali pouze muži. Nejde jen o praktickou stránku věci. Pořád nejsme vedené k tomu, abychom se uměly prosadit v podnikání, ve vedoucích pozicích nebo právě v technologických oborech. Proto je pro mě důležité říkat ženám, že se toho nemusí bát. Souvisí s tím například i
nerovnosti v platovém ohodnocení: ženy stále neumějí ohodnotit samy sebe, mají problém nastavit svoji hodnotu a trvat na ní. V rámci Creative Docku se proto snažím na toto dbát a vytvářet inkluzivní prostředí, ve kterém se všichni cítí dobře, protože takové prostředí je produktivnější. Proto se ženami mluvím o tom, co je trápí. Holky nejsou v ničem horší než kluci a není důvod, aby měly jiné startovní pozice.
Narazila jste v některé z uvedených zemí v tomto tématu na nějakou překážku?
Ano, například kultura Blízkého východu je úplně jiná než naše a pro Evropanku je těžké do ní proniknout, to je velkou překážkou. Lidé tam jsou vychováváni v jiném hodnotovém systému. Šla jsem do toho s velkou naivitou, téma rovnosti je pro ně citlivé a je nutné přistupovat k němu opatrně. Z našeho pohledu mají ženy na Blízkém východě těžký život, ale nemyslím si, že ony to vnímají stejně. Posun k větší nezávislosti u nich sice také probíhá, ale probíhá pomalu a jiným způsobem než u nás. Mají svoje vlastní vzory, například manželka emíra z Kataru je velmi otevřená a dokonce běhá maraton, které jsou pro ně mnohem funkčnější, než když přijede běloška z Česka a začne jim vysvětlovat, jak mají žít svůj život. Moje agenda, zahrnující například rovné odměňování, byla na hony vzdálená skutečným problémům tamních žen.
Nejsme vedené k tomu, abychom se uměly prosadit. Proto je pro mě důležité říkat ženám, že se toho nemusí bát.“
Můžete mi říct více o konceptu Holky holkám, který jste rozjela na LinkedIn?
(smích) Od mužů za to dostávám hroznou čočku. Ptají se, proč předávám moudra jen holkám, proč necílím za všechny. Já na to říkám, že tak to prostě je. Za svůj profesní život jsem nasbírala spoustu zkušeností z různých pozic: byla jsem zaměstnaná, měla jsem vlastní firmy, další firmy jsem vedla. Všechno jsem si musela odžít, na řadu věcí sama přijít a mnohdy bych ocenila, kdyby mi někdo
poradil. Proto se teď své zkušenosti snažím předávat dál. A získávám krásnou zpětnou vazbu, která mě motivuje: různé ženy za mnou chodí s tím, že jim
Holky holkám pomohlo například ve vyjednávání o penězích, v rozhodování, zda mají odejít do jiné práce, nebo se díky tomu naučily samy sebe prodat. Často jsou to maličkosti, ale kolikrát právě maličkosti dělají rozdíl.
Nedávno jste na LinkedIn přidala video, ve kterém zmiňujete, že pro ženy je těžké vzdělávat se v oblasti leadershipu, protože většina knih o něm je psána pro muže. Proč podle vás ženy potřebují jiný vzdělávací materiál?
Na základě mojí zkušenosti mužský leadership předpokládá určitý přístup: Lídr má být vůdce, ten, co inspiruje, řeší strategii firmy, je rozhodný a silný. A protože žen ve vedení je obecně málo, snažíme se tomuto mužskému pojetí lídra přizpůsobit, sama jsem to zažila. A to je škoda, protože máme specifické silné stránky, které můžeme ve vedení dobře využívat.
Ženský leadership je hodně založený na sebereflexi, schopnosti naslouchat a ochotě brát v potaz různé názory. To neznamená, že neumíme být rozhodné, jen že nepotřebujeme od začátku bouchat do stolu a prosazovat svou za každou cenu. Mimochodem, platí i z opačné strany, že ne každý umí pracovat pod ženským šéfem. Když jsem se stala CEO, někteří lidé odešli, protože pod ženou nikdy nepracovali a ani nevěděli, jak ženské CEO reportovat. Na nikoho se kvůli tomu nezlobím a chápu to. Myslím ale, že byznysu by obecně prospělo, kdyby v něm existovalo víc pohledů na to, jak může dobrý šéf vypadat. Dokud budou knihy o leadershipu psát hlavně muži pro muže, tak se to nestane.
Několik už jste jich vyjmenovala, ale jaká další specifická pozitiva má podle vás ženský leadership?
Nebojíme se jít do detailu, takže jsme schopné vytvářet opravdu dobré produkty. Jsme hodně pracovité, protože jsme k tomu vychovávané. Stejně tak jsme zvyklé se s věcmi moc nemazat, díky čemuž jsme efektivní. A dokážeme nacházet různá řešení, jsme kreativní. Možná i toto souvisí s faktem, že jsme vychovávány jako slabší. Proto umíme hledat alternativní cesty, jak se dostat k výsledku.
Ženský leadership je založený na sebereflexi a naslouchání. Nepotřebujeme prosazovat svou za každou cenu.“
Creative Dock vedete tak, aby ho po vás mohl někdo převzít. To se mi zdá specificky ženské, leckteré mužské ego by to asi nezvládlo.
Myslím, že muži mají osobnost víc spojenou s prací, zatímco my ženy ji máme rozdělenou mezi práci a rodinu. Za úspěch nepovažujeme jen kariérní postup, ale i to, když se nám podaří dobře vychovat děti a zajistit jim spokojený život. Proto nám asi nevadí říct: O.K., teď tady budu tři, čtyři roky fungovat jako CEO a udělám maximum pro to, aby člověk, co to po mně převezme, měl nejlepší šanci uspět, protože jsem tu něco vybudovala, strávila jsem na tom kus svého života a jsem na to hrdá. Nepotřebuju ale být vnímána jako ta jedna jediná, která za úspěchem stojí, komu se to povedlo. Muži jsou v naší společnosti hodně hodnocení podle toho, jakou mají kariéru, a řekla bych, že ani pro ně není jednoduché přijmout, že se jim do jejich pole teď motají i ženy.
V Creative Docku dbáte na vedení zaměstnanců k samostatnosti a zodpovědnosti za vlastní práci, ne ve všech českých firmách je takový přístup standardem. Vám se to osvědčilo dobře?
Lidé, kteří u nás pracují, mají rádi nezávislost. Na jejich práci je baví, že je každý den jiný a že některá rozhodnutí do určité míry mohou dělat sami. U našich zaměstnanců se předpokládá samostatnost a zodpovědnost, musím ale uznat, že vést takový podnik je těžké. Těch, kdo toto zvládají a chtějí, totiž není moc, spousta lidí naopak preferuje klid a rutinu. Proto máme hodně propracovaný náborový systém. Dost k nám chodí
absolventi, u těch občas narážíme na očekávání, že budeme fungovat jako prodloužená ruka školy, totiž že je pořád povedeme a budeme vzdělávat. Některé firmy to dělají, my na to moc zvyklí nejsme. Snažíme se ale míchat lidi z různých prostředí, protože nakonec je to vždy o jednotlivci. Kdo má rád změny, tomu se u nás líbí.
Mladí jsou otevření a dokážou se za sebe postavit. Není pravda, že nepracují, a nelíbí se mi, když to někdo říká.“
Jak se vám pracuje s mladými lidmi? Většina šéfů ve středním věku na generaci Z spíš nadává…
Já je žeru!
(smích) Generace Z má velkou výhodu v tom, že má schopnosti, které jsem já, když jsem nastupovala do práce, vůbec neměla. Když jsem začínala, postávala jsem u kopírky a všechno jsem se musela naučit od lidí kolem sebe. Dnes člověk nastoupí do první práce a umí toho spoustu – mladí jsou digitálně zdatní, umí si věci rychle vyhledat a osvojit. Na druhu stranu ale mají pocit, že když rychle umí, měli by i rychle platově růst. Zapomínají přitom, že postup vyžaduje i osobní zkušenosti a další věci. Lidé z gen Z jsou skutečně schopni přijít a říct: Jsem tu rok, chci sto padesát tisíc. To je pak musím vždycky mírnit, ale neberu to špatně. Naopak vnímám, že moje úloha je právě i v tom jim napovědět. Mladí nasávají nové znalosti a zkušenosti jako houby, jsou otevření a dokážou se za sebe postavit. Určitě není pravda, že nepracují, a nelíbí se mi, když to někdo říká. I v mojí generaci je spousta lidí, kteří nechtějí pracovat. Jde o to je spíš správným způsobem nadchnout.
V poslední době se objevilo hodně AI skeptiků a dost se mluvilo o negativních dopadech umělé inteligence. Vy patříte spíše k AI nadšencům, nebo ne?
Neřekla bych, že jsem nadšenec, ale určitě jsem early adopter. Vývoj
umělé inteligence je nezvratný a plakat, že je nebezpečná a že jsme to neměli dělat, je teď zbytečné. Už to tak prostě je a my se musíme zamýšlet, jak AI co nejlépe využít ve svůj prospěch. Samozřejmě je na místě regulace, nicméně ta už je v procesu. Na nás teď zůstává naučit se AI řídit dobrým směrem jako ostatně jakékoliv jiné technologie, které už dávno využíváme. V Creative Docku si například uvědomujeme, že největší hodnotou jsou lidé, kteří u nás pracují. AI proto využíváme k tomu, abychom tuto hodnotu posilovali. Její pomocí například zkoumáme, jestli máme ve firmě správné kompetence, správně rozdělené role a tak dále. Zároveň vyvíjíme projekt, kterému říkám
Centrální mozek lidstva: je to chytrá knihovna, která člověku nejen pomůže získat podklady k danému problému, ale rovnou i nadesignovat možná řešení. Jedna z obav spojených s AI je, že v práci spoustu lidí nahradí. Já myslím, že je potřeba dívat se na to z širší perspektivy. Technologie jsou fajn, ale stejně je obsluhují lidé.
Gabriela Teissing je zkušená česká manažerka s rozsáhlými zkušenostmi s vedením týmů a řízením strategických cílů v různých odvětvích. Od roku 2023 působí jako generální ředitelka Creative Dock. Ve firmě, kde je už od roku 2019, předtím zastávala několik vedoucích rolí včetně Chief Operations Officer a Group CFO & Head of Transformation. Gabriela je také zakladatelkou Dazzle Pictures a Rebel & Glory Creation Group. Mezi milníky její kariéry dále patří působení na pozici výkonné ředitelky ve společnostech Hercules Transforming Production a Havas Worldwide Digital Prague. Studovala na VŠE v Praze a také na The Wharton School v Pensylvánii.