Nejvlivnější ženy roku 2025: Představujeme umělkyně, které mění českou kulturu

Kultura a umění jsou součástí DNA Vogue CS, a proto ani v anketě Vogue Leaders: Nejvlivnější ženy roku 2025 nemohou chybět osobnosti z těchto oborů, které v poslední době výrazně promlouvaly do umělecké a kulturní sféry. Oceňte svým hlasem v anketě jejich práci a talent. „Zaměřili jsme se na ženy, kterým se v uplynulém roce svou činností podařilo transformovat naši kulturu v herectví obohaceném o společensky prospěšné iniciativy, ve fotografii otevírající pohled do LGTB+ komunity za normalizace, v investigativní filmařině, která stráží demokratické hodnoty, v klasické kinematografii nově vyprávějící příběhy silných osobností z naší společné československé minulosti a také v hudbě, která pomáhá sebepřijetí,“ přibližuje průběh výběru nominovaných v kategorii KULTURA A UMĚNÍ šéfredaktorka Vogue CS Danica Kovářová.

Mezi nominovanými proto figuruje například česká herečka Tereza Ramba, rozená Voříšková, která v roce 2019 získala Českého lva za výkon v komedii Vlastníci, v roce 2024 ale oslnila výkonem v divácky úspěšném filmu Zápisník alkoholičky. „Ramba proměnila svůj Instagram v platformu pro otevřenou diskusi o mateřství a duševním zdraví, současně její silné ztvárnění role v Zápisníku alkoholičky způsobilo, že se o této problematice začalo mluvit celospolečensky. Oceňuji, že nezůstává jen u herectví, ale zakládá si na smysluplné nástavbě, jako je podpora iniciativy Ženy s odvahou či patronace Mental Power Prague Film Festival,“ říká Kovářová.

Na Libuši Jarcovjákovou se v poslední době upíná hodně pozornosti. „Konečně!“ dodává šéfredaktorka Vogue CS. Po mezinárodním úspěchu, který Jarcovjáková zažila po přelomové výstavě v Arles před pěti lety, ji začala jako výjimečnou fotografku registrovat i veřejnost její rodné země. Napomohl tomu dokument Ještě nejsem, kým chci být režisérky Kláry Tasovské i retrospektiva v Národní galerii. „Kromě výjimečných dobových záběrů z nočního života pražské LGBTQ+ komunity v době normalizace mě fascinující i její snímky každodenních detailů našich životů,“ vysvětluje Kovářová.

Zuzana Piussi dokazuje, že dokumentárním filmem lze i v dnešní době změnit mnohé. Slovenská režisérka se převážně věnuje společensky a politicky orientovaným dokumentům reflektujícím slepé skvrny demokratických institucí. Šlape na kuří oka byrokratům, justici, organizovanému zločinu, v aktuálně uváděném filmu Pachová stopa také policejním silám. „Smekám před její odolností, kterou musí disponovat, když u investigování zůstává i přes nepřetržitý tlak, jemuž čelí,“ podotýká Danica Kovářová.

„Za jméno Ivety Grófové jsem lobbovala proto, aby Vlny nepřerostly v tsunami, která bere vše – film hollywoodského střihu totiž loni vznikl i na Slovensku a u nás zůstal neoprávněně ve stínu,“ upřesňuje Danica Kovářová nominaci režisérky, scenáristky a producentky, která stojí za podařeným dobovým snímkem a zároveň slovenským oscarovým kandidátem Ema a Smrtihlav. Grófová debutovala v roce 2012 snímkem Až do města Aš a její počin Pátá loď (2017) na MFF Berlinale získal ocenění Křišťálový medvěd. 

Polsko-českou zpěvačku Ewu Farnou netřeba dlouze představovat. Vedle nepopiratelných pěveckých úspěchů se jí dlouhodobě daří bořit stereotypy o ženské kráse a sebepřijetí. A uplynulý rok ni byl veleúspěšný. Jeho největší nej popsala sama, zpěvaččin osobní výčet nemá smysl parafrázovat: „Nádherné koncertní léto s top týmem. Druhá sold out O2 arena. Cca 20 kg dole a stále v procesu. Zlatá a Absolutní Slavice. Ohlášení stadionového koncertu #blázen. Ed Sheeran support.“