Vogue LeadersK čemu je dobrá emoční inteligence
Michaela Dombrovská8. 2. 2022
Emoční inteligence se prosazuje nejen v oblasti péče o duševní zdraví, ale také v leadershipu. Představuje dovednost zvládat vlastní emoce a u sebe i jiných lidí je rozpoznat a porozumět jim. Na rozdíl od IQ, se kterým se rodíme a které lze tréninkem či studiem posilovat jen do určité míry, patří EQ mezi dovednosti, kterou lze rozvíjet v průběhu života.
Býváme sice emotivní každý v jiné míře, ale právě v této oblasti dokáže nejprve uvědomění a poté trénink téměř zázraky. Emoční inteligence (EQ) nám pomáhá nejen lépe porozumět sobě samým, ale také se vyznat v emočním rozpoložení ostatních. Je důležitá pro mezilidské vztahy v osobním i profesním životě. Navíc úzce souvisí s představivostí a kreativitou. Emočně inteligentní lidé se dokážou naladit na jiné, vnímat jejich potřeby a přání. A také vše sladit ve prospěch celku, nebo dokonce vyšších cílů. Přirozeně tedy patří k
dobrému leadershipu.
Mezi prvními, kdo se emoční inteligencí začal věnovat, byl
psycholog Daniel Goleman, který vytyčil čtyři základní komponenty EQ. Důležité je přitom i jejich pořadí, protože se rozvíjejí postupně a staví na sobě. První tři oblasti se zaměřují spíše introspektivně (tedy na člověka samého) a až poslední míří směrem k okolí. Každá z oblastí se přitom dá postupně zlepšovat.
Sebeuvědomění
Jde o schopnost
uvědomovat si sebe samé, vědomě reflektovat vlastní jednání. Tedy zamyslet se nad tím, jaké pocity ve vás vyvolává nějaká konkrétní situace nebo člověk. Jak se v některých situacích chováte a jak pravděpodobně působíte na své okolí. Je to také příležitost zvážit své silné a slabé stránky, což je mimochodem technika, kterou využívají i jiné seberozvojové přístupy. Je užitečné vědět, kde jste silní v kramflecích a co je váš kryptonit, protože díky tomu můžete předvídat, čemu budete emocionálně čelit. Podle Davida Golemana je sebeuvědomění
morálním kompasem, který nám pomáhá udržovat směr.
Sebeřízení
Management se netýká jen firem, řídit a
tedy regulovat bychom měli umět také sami sebe. V tomto kroku byste tedy měli rozpoznat, jaké chování či reakce se vám líbí, a jaké naopak nikoliv. Zvláště reakce jsou často naučenými vzorci jednání vůči některým podnětům. Bez pevné vůle a motivace (která je někdy uváděna jako samostatná komponenta) přitom nikdo daleko nedojde. Motivace přichází částečně skrze vnější podněty, ale ta vnitřní má mnohem větší náboj a tedy i udržitelnější výsledky. Ne vždy se člověku daří, v takových chvílích se vám budou hodit dobré návyky a k tomu si vzpomenout, proč jste se do toho konkrétního úkolu vlastně pustili, tedy co je vaší skutečnou motivací.
Kreativita znamená vymýšlení nového. Inovace znamená dělání nového. — Theodore Levitt
Empatie
Schopnost
empatie se někdy považuje téměř za synonymum emoční inteligence, ale určitě sama o sobě nestačí. Schopnost naslouchat a vcítit se do pocitů jiných totiž opravdu staví na předchozích dovednostech. Empatie potlačuje přehnané projevy ega, protože díky ní svou pozornost věnujete také lidem okolo vás. A poznáte například, kdy je třeba podat pomocnou ruku a kdy si naopak (většinou nevyžádané) rady nechat pro sebe.
Sociální dovednosti
Dovednost nejen navazovat, ale také udržovat a rozvíjet vztahy s jinými lidmi přichází na řadu až nyní. Společně s dovedností fungovat v týmu, řešit konflikty, nacházet kompromisní řešení. A v rámci sociálních dovedností můžete procvičovat své komunikační dovednosti, znalosti etikety i umění vhodného chování. Lidé okolo vás jsou vašimi učiteli a také zrcadlem.
Emoce jsou zdrojem energie, působí jako hnací síla pro rozumově uvážená (a někdy zcela neuvážená) rozhodnutí. Lze jimi své okolí nadchnout a doslova strhnout. Podporují také kreativitu a v profesním prostředí s tím spojený inovační potenciál. Umění s emocemi nakládat proto patří mezi důležité dovednosti, abychom se v životě cítili úspěšní a v pohodě, a patří rovněž k základní výbavě skvělých lídrů nebo manažerů.