Milena Králíčková: Přichází generace, pro kterou je přirozená nejen rovnost, ale i ohleduplnost

Ke studiu všeobecného lékařství na Lékařské fakultě v Plzni Univerzity Karlovy ji inspiroval otec, který byl rovněž lékařem. Ale stejně jako maminka – učitelka matematiky – se věnuje také pedagogické práci a péči o studenty, mladé vědce a talenty považuje za zásadní. Radost a odpočinek od pracovního vytížení jí přinášejí dvě dcery, kterým se snaží věnovat v každém okamžiku svého volného času. V jejím životě hraje velkou roli tradice silné ženské linie a pevných rodinných hodnot. Možná i proto zvolila za svůj obor embryologii a reprodukční medicínu, k jejichž rozvoji přispívá prakticky i v teoretické rovině – v mezinárodním srovnání patří mezi významně citované autorky. Etika je nedílnou součástí jejího přístupu k vědecké práci i řízení akademických týmů.

Je to ohromný pocit radosti a štěstí a velká čest. Zároveň je to závazek. Už během kampaně jsem zdůrazňovala, že instituce, která je starobylá a nejstarší ve střední Evropě, musí být zároveň moderní a dynamická. A jeden z nástrojů, jak toho dosáhnout, je elektronizace. To není můj cíl, je to jen nástroj. K modernějšímu vzdělávání a mezinárodní spolupráci. Univerzita potřebuje proměnit své vlastní vnitřní prostředí, v první řadě třeba studijní a další informační systémy, které jsou nezbytné pro běžný provoz. Když se ohlédnu zpět za obdobím, kdy jsem byla prorektorkou, tak se během pandemie prokázalo, že dokážeme být dynamičtí, že i na něco tak dramatického, jako je nutnost přejít do online vzdělávání, jsme na většině fakult schopni reagovat velmi pružně. Potenciál máme evidentně velký. A právě to bych do budoucna ráda rozvíjela.

Už v prvních dnech války na Ukrajině jsme připravili opatření pro současné ukrajinské studenty, kterých tu máme několik stovek a kteří třeba řeší výpadky příjmů. Řešíme desítky žádostí o pomoc v sociálně tíživé situaci a vypořádáváme se s tím; našli jsme vnitřní zdroje. Jsme připraveni pomáhat. Zároveň se připravujeme na příchod nových studentů z Ukrajiny, umožňujeme jim postupně nastupovat do studia v takzvaném režimu free‐movers, účastnit se přijímacích zkoušek a pak od října studovat. Velkou pomocí je i rychlá a profesionální reakce ministerstva školství. Máme zvláštní zákon, který nám umožňuje modifikovat přijímací řízení, a máme vyhrazenou finanční kapitolu, abychom studenty mohli začít podporovat i speciálním stipendiem. Určitě nejsme hotovi, změny musejí být hlubší a systémové. České vysoké školy se aktivizují k tomu, aby začaly společně pomáhat ukrajinským univerzitám, abychom jen nečekali na ty, kteří přijdou, ale abychom se aktivně spojili se školami a pomohli i jim, přímo na Ukrajině. Postupujeme krůček po krůčku a snažíme se na krizi adekvátně reagovat.

Začínám od svého nejbližšího týmu, kam patří dvě prorektorky a šest prorektorů a další členové kolegia rektorky. Daří se nám nastavit velmi živou komunikaci s fakultami, navštěvujeme je a potkáváme se s vyučujícími i studenty. V komunikaci směrem navenek mi bude určitě velkou oporou prorektor pro vnější vztahy, doc. Martin Vlach z Matematicko‐fyzikální fakulty, který už dříve jako proděkan pro vnější vztahy prokázal, že umí oslovit naše cílové skupiny, uchazeče o studium, studenty, odbornou i širokou veřejnost. Příjemně mě překvapilo, že jsme v kolegiu v zásadních otázkách sladěni, že za každým rozhodnutím je rozbor situace, že sdělení mají reálný obsah a že se vzájemně respektujeme. Pokud se nám podaří tyto předpoklady udržet, tak Univerzitu Karlovu společně opravdu posuneme.