Ivana Tykač: Dostat se tam, kde dnes jsem, mne stálo hodně sil

Pro mne je láska základem samotného bytí. Je pro mne energií a jsem ráda, že víru v lásku v sobě stále uchovávám, a to i se všemi zkušenostmi, které s různými druhy a proměnami lásky mám.

Třeba láska k mojí mamce – první člověk v mém životě, bez kterého si nedovedu svůj život představit. V dětství jsem na ní byla doslova závislá, stále jsem se na ni těšila a odjet někam na tábor bylo pro mne nepředstavitelné. Vyrůstala jsem s oběma rodiči a s dědou a se všemi měla láskyplný vztah, ale mamka byla pro mne v dětství vším. V její nepřítomnosti jsem si čichala k její noční košili a nemohla se dočkat, kdy přijde. A v pubertě se zase nemohla dočkat, až od té věčně kritické matky konečně odejdu. Léta jsme spolu měli vztah takzvaně nahoru a dolů. Takový ten italský – nemohou být spolu ani dlouho bez sebe. Moje mamka byla dlouhou dobu tou silnou ženou v mém životě, která je mi vzorem i oporou a jejíž věčné improvementy fakt nemůžu vystát. Před osmi lety postihlo maminku silné krvácení do mozku s velkými následnými komplikacemi, které jsme sice z velké části stabilizovali, ale vše je dnes jiné. Tou silnou musím být já a mamka mne už jen chválí a nikdy nekritizuje. Láska se nám proměnila.

Znáš to úsloví, že když potkáš svou druhou půlku, tak i když se snažíš se jí zbavit či vyhnout, tak vás to stále přitahuje k sobě? My dva jsme opravdu přesně z protilehlých kvadrantů a dobře se doplňujeme. Máme dobrou chemii a vnímáme v sobě každý kousek toho druhého. Ale samozřejmě tím, že jsme každý úplně jiný, dochází k řadě střetů, takže se nenudíme a neustále máme co řešit. A proč právě jeho? No protože je geniální dobrodruh a já se chci v životě bavit. Nedávno jsme si oba s mužem dělali psychologický test, kterým musel projít náš syn, když nastupoval do svého prvního zaměstnání. Syn prošel – vyšlo mu ve zkratce, že on je typ podnikatele, můj muž typ dobrodruha a já jsem šéf volební kampaně.

Tohle je zavádějící otázka. Nemohu milovat své děti stejně, protože u každého z nich miluju některý jeho konkrétní rys a ten miluju nejvíc právě u něho, a to naprosto vášnivě a je mi tím pádem velmi blízký. Dneska už obdivuju i tu pubertální vzpurnost. Říkám si, ty jo, to je síla, to je energie, ta má odvahu či koule do něčeho takového jít. Líbí se mi to a mám ji či jeho ráda pro tu jeho odvahu, originalitu anebo třeba poklid či dogmatičnost. Myslím, že kdyby to nebyly moje děti, tak tyhle vlastnosti u jiných moc milovat nebudu, v tom je láska ke všem mým dětem stejná. A ta láska se také proměňuje v čase – z mateřské se časem stává kamarádská či parťácká.

Ptá se
BARBARA NESVADBOVÁ
Spisovatelka a novinářka. Absolvovala Fakultu sociálních věd UK, obory žurnalistika a masová komunikace. Pracovala jako šéfredaktorka časopisů Xantypa, Playboy, sedmnáct let vedla z pozice šéfredaktorky českou edici časopisu Harper’s Bazaar. Je zakladatelkou nadačního fondu Be Charity, jehož posláním je podporovat dlouhodobě nemocné či jinak znevýhodněné osoby a jejich rodinné příslušníky, kteří se o ně starají. Vydala více než patnáct knih.

Odpovídá
IVANA TYKAČ
Podnikatelka, investorka a filantropka. Vystudovala VŠE v Praze. Podniká především v realitách a s manželem Pavlem Tykačem založila v roce 2012 organizaci Women For Women, která má několik úspěšných projektů zejména na pomoc dětem, rodinám a samoživitelům – Obědy pro děti, Bydlím, tedy jsem, Servis vztahů, Servis rodiny nebo IT pro děti.