Anna Šrenková: Péče o zvířata v domácnosti stále potřebuje hodně osvěty

Studium jsem si musela o rok prodloužit, ale za získané zkušenosti to rozhodně stálo. V Giessenu se pěstovala veterinární medicína à la doktor House. Žádné učení zpaměti, ale logické a medicínské myšlení – to mě začalo neuvěřitelně naplňovat. Takže když jsem dostala nabídku nastoupit na kliniku jako doktorand interní medicíny, ráda jsem ji přijala následující tři roky strávila pod vedením specialistů v oboru na světové úrovni. 

Získání titulu MVDr. byl vlastně teprve start k dalšímu vzdělání. Dostala i k vedení, mentorování a vzdělávání studentů. Po návratu do České republiky jsem nastoupila jako internistka na klinice Vetino Jaggy Praha a brzy jsem se začala orientovat na studenty. Založila jsem facebookovou vzdělávací skupinu a začala organizovat studentské praxe u nás na klinice. Pravidelně také organizuji VETcamp – letní vzdělávací tábor pro studenty veterinární medicíny i bezplatné přednášky u nás na klinice. Zároveň mentoruji mladší kolegy nejen naší kliniky. Medicína jde neustále vpřed a my musíme držet krok. Předávání vědomostí mě naplňuje a považuji ho za důležité pro zajištění dobré úrovně veterinární medicíny. Naši studenti si takový přístup rozhodně zaslouží. 

Dalším krokem ke zkvalitnění veterinární péče je vzdělávání veřejnosti a majitelů zvířat. Věděli jste, že veterináři jsou povoláním, které nejčastěji páchá sebevraždy? Důvodů je více, ale tím hlavním je nátlak majitelů a obrovská zodpovědnost. Veterina je služba jako každá jiná, stejně tak chovatelství je drahé hobby. Majitel zvířete musí být připraven na výdaje za péči o svého mazlíčka. Kolegové jsou často svědky finančních kompromisů na úkor zdraví zvířete. Navíc se sama nezřídka setkávám s dotazy, které signalizují nedostatečnou péči nebo neznalost ze strany majitelů. Také léčba naslepo bez zjištění diagnózy pomocí diagnostických postupů (vyšetření krve či ultrazvuk, které něco stojí), nemůže být úspěšná. Téměř v polovině českých domácností přitom najdeme psa nebo kočku. To vše mě motivovalo k založení edukativních stránek pro majitele psů a koček Uveterinarky.cz. Aktivně se rovněž zapojuji do online poraden, přispívám do médií, sdílím s veřejností konkrétní případy z praxe.  

Nyní se například aktivně zabývám problematikou pasivního kouření a domácích mazlíčků. Riziko pasivního kouření pro domácí mazlíčky je totiž často podceňovaným tématem. Nejedna studie prokazuje zvýšená rizika vzniku rakovin dutiny nosní, plic i mízních uzlin u zvířat kuřáků. Pro zvířata, která trpí nějakým respiratorním onemocněním, může vdechování kouře vést ke zhoršení dýchacích potíží. Nejlepší, co tedy pro sebe a své zvířecí parťáky můžete udělat, je přestat kouřit. Když to není možné je pro zvířecí kamarády každá, prokazatelně méně škodlivá, bezdýmná alternativa rozhodně lepším řešením než pokračování v kouření cigaret. Našla jsem se i v dalších formách „osvěty“ a komunikace s šířkou veřejností – například se podílím na přípravě podcastů o veterinární péči a správě facebookového profilu naší kliniky.

––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––