Co dělat, když vám běhání právě teď nejde 

Zejména horké letní počasí může být náročné i pro trénované a zdatné běžce. Vysoké teploty vás můžou okrádat o energii a výsledkem je, že jde všechno víc ztěžka. Fintou je si přivstat a běhat brzy ráno, kdy ještě slunce tolik nepálí a teploty nejsou tak vysoké. Stejně tak se vyplatí běhat večer, vidět je opravdu dlouho. A pokud už musíte jít běhat přes den, volte alespoň místa, která jsou krytá stromy — tedy park nebo les, zkrátka lokace, kde se neuvaříte. Nikdy také nezapomeňte pít. Není vhodné se „nalít“ před samotným během, lepší je hydratovat se pravidelně a stále. V tropickém počasí mějte tekutiny vždy u sebe, můžete si pořídit speciální flexibilní běžecký opasek, do kterého se vejde půllitrová lahev, ale nejlepší jsou tzv. soft flask, měkké lahve, které skoro nic neváží, a v opasku tak nepřekážejí ani při rychlém pohybu. Na delší trasy doporučuji běžeckou vestu, která má buď zabudovaný vak na vodu uvnitř a vy pijete speciální hadičkou (je to tzv. camel bag), anebo si soft lahve vložítee do kapes na vestě. Na běh jsou ideální i iontové nápoje, díky kterým při silném pocení nepřijdete o důležité minerály. Vždy si ale kryjte hlavu funkční prodyšnou kšiltovkou, kterou klidně při běhu namočte do studené vody (bude vás příjemně chladit a běhání nebude tak náročné). Na rychlost a velké výkony ve vedru zapomeňte, už tak je to pro tělo zátěž a nechejte to na dny, kdy bude chladněji! 

Další příčinou, proč aktuálně stagnujete, může být prostá nuda. Jak vypadá vaše trasa? Je pořád stejná, se stejným tempem? Máte už pocit, že tu už znáte každý kámen, každý strom? Tak zkuste trasu jednoduše změnit. Skvěle fungují třeba běžecké výlety, kdy máte naplánovaný nějaký cíl (například hrad, kopec, nějakou vyhlídku) a potom běžíte zpátky. Pokud však není možné cestu měnit, zkuste minimálně vystřídat směr a pohrajte si s tempem. Skvělé jsou k tomu například pouliční lampy. Jsou za sebou rozmístěné pravidelně a vy podle nich můžete měnit rychlost. Příklad? Mezi první a druhou poběžíte rychle, zatímco mezi druhou a třetí zpomalíte, a tak to měníte stále dokola. Anebo změňte tempo od nejpomalejšího a postupně s každou další lampou navyšujte. Zapojíte do běhu hlavu a bude vás víc bavit. 

Mnoho běžců vynechává velmi zásadní věc — stejně tak, jako je důležitý samotný trénink, i odpočinek hraje významnou roli. Když totiž tělu nedopřejete čas na „znovunabití“, nebudete mít dostatek sil a budete akorát unavení a nepůjde vám to. Nic nepřehánějte, neběhejte každý den, ale dopřejte si den dva v týdnu úplně bez běhu. V ten čas, pokud jinak nedáte, jděte třeba na jógu, plavejte, zkuste kompenzační cvičení. Na odpočinek také funguje vířivka, sauna (ano, i v létě), masáž. Výbornou regenerační pomůckou na každý den je ovšem speciální válec, který slouží k masáži svalů a fascií. Položte si na něj třeba nohu a rolujte. Ale pozor, není to vždy úplně příjemné, ale úleva se pak dostaví veliká. Na svaly a jejich regeneraci fungují také masážní přípravky, které obsahují arniku. A co teprve profesionální sportovní masáž, která tělo zaručeně postaví na nohy! 

Být na běhání sám je mnohdy jedna z příčin, proč to mnoho lidí vzdá. Nedostatek motivace, stále to samé dokola, neschopnost zvládat vlastní hlavu, která neustále opakuje, že něco nejde nebo že něco bolí... Tak vypadají signály, že nastal ten pravý čas vyhledat odborníka, tedy běžeckého trenéra nebo kouče. Co pro vás udělá? Podívá se na vaši techniku běhu, opraví chyby, zjistí vaši fyzickou zdatnost, ale i to, co od běhání očekáváte a vystaví vám tréninkový plán. Díky němu budete přesně vědět, co máte dělat, navíc můžete i sledovat své pokroky. Pokud se na samotného trenéra necítíte, skvěle fungují i tréninkové skupiny vedené profesionály. Ve větším množství lidí nebudete tak na očích a díky ostatním budete mít i lepší motivaci a budete chodit běhat pravidelně. 

Proč vůbec běháte? Co vás žene dopředu? Mít nějaký svůj cíl je velmi důležitá věc. Když totiž víte, za čím „běžíte“, jde všechno pak o dost o dost lépe. Každý může mít motivaci jinou: nabrat kondici, zhubnout a zpevnit tělo, vyčistit si po náročném dni hlavu nebo zaběhnout nějakou vzdálenost či zajímavý závod. Vše se dá zvládnout, ale důležité je zůstávat nohama při zemi a nechtít všechno hned. Ano, i na maraton se dá od nuly natrénovat, ale ne za měsíc nebo za dva. Začínejte malými a postupnými cíli: zkuste si zaběhnout pět kilometrů, pak desítku, půlmaraton a teprve pak se třeba propracovat k maratonské metě. Cíle se různí. Pro někoho může být metou i desítka pod hodinu. Jedno by ale mělo být stejné, ať už máte jakýkoliv cíl: skutečnost, že to děláte jen pro sebe a že vás pohyb baví. Protože když vám dělá něco radost, jde všechno snáze. Uvidíte sami.