Devět životních lekcí od Jane Goodall, legendární primatoložky, která změnila svět

Doktorka Jane Goodall si v deseti letech přečetla knihu o Tarzanovi a pevně se rozhodla, že chce „odjet do Afriky, žít s divokými zvířaty a psát o nich knihy". Toto předsevzetí se jí splnilo, když se během cesty do Keni seznámila s antropologem a archeologem Louisem Leakeyem, který ji v roce 1960 v jejích 26 letech najal, aby studovala šimpanze v Gombe v Tanzanii.

Poté, co Goodall zjistila, že jsou šimpanzi ohroženi kvůli ničení životního prostředí a nelegálnímu obchodu se zvířaty, založila v roce 1977 Institut Jane Goodall, organizaci na ochranu přírody, která má nyní 25 poboček po celém světě. „Nejenže jsme součástí přírody, ale jsme na ní závislí," říká v rozhovoru pro Vogue ze svého domova v přímořském anglickém Bournemouthu, kde žije dodnes. „A jak z ekosystému kvůli nám mizí jeden druh za druhým, ekosystém slábne a nakonec se zhroutí. To se děje po celém světě – je to děsivé."

V den, kdy se Goodall dožívá devadesáti let, nejeví primatoložka žádné známky toho, že by se chystala polevit ve svém úsilí, protože i nadále cestuje po světě „300 dní v roce", aby šířila své poselství. Zejména program její organizace Roots & Shoots, což je iniciativa, která má inspirovat mladé lidi po celém světě, ji udržuje v chodu. „Mladí lidé díky němu získávají energii a odhodlání, a skutečně tak mění svět k lepšímu," říká. „Je to moje hlavní naděje do budoucna. A tak budu pokračovat, dokud budu žít, a budu se snažit zasívat semínka vědomostí a zodpovědnosti na dalších a dalších místech."

Toto je devět životních lekcí, které se Goodall za devět dekád na planetě Zemi naučila.

„Moje matka říkala, že když chceš něco dokázat, musíš na sobě tvrdě pracovat. Využijte každou příležitost, a pokud se nevzdáte, snadno najdete cestu – toto poselství jsem předávala do celého světa."

„Pokud mluvíte s někým, kdo s vámi nesouhlasí (mám na mysli třeba popírače změny klimatu), nehádejte se s ním. Musíte se vcítit do jeho povahy; snažte se najít něco, co sdílíte. Třeba máte oba rádi psy nebo knihy. Pak najděte nějaký příběh, protože musíte oslovit srdce. Nemá cenu se hádat s hlavou, protože vás neposlouchá."

„Když jsem se dostala na univerzitu v Cambridgi, řekli mi, že nemůžete být dobrý vědec, když chováte empatii ke svým subjektům. Naštěstí jsem měla skvělého učitele, který mě naučil, že se tito vědci naprosto mýlí."

„Podporujte sny svého dítěte, i když může být naprosto zřejmé, že nebude v tomto snu pokračovat. Díky tomu se bude cítit dobře – cítit se dobře, když jste mladí, je opravdu, opravdu důležité."

„Může se stát, že budete v polovině své univerzitní kariéry a změníte názor na to, co chcete dělat. To není na škodu. Proboha, nesetrvávejte v rozhodnutí, o němž máte pocit, že je chybné."

„Přála bych si, aby každý pochopil, že každý den, který prožije na této planetě, má nějaký dopad. A že můžete ovlivnit, jaký dopad bude mít, když budete přemýšlet o tom, co kupujete, co si oblékáte, jakým způsobem komunikujete s lidmi a se zvířaty."

„Nikdy jsem se nepovažovala za nějakého vůdce. Ve své práci nechci vést, ale lidé mě chtějí následovat. Když lidé chápou, že každé slovo, které řeknete, myslíte vážně, a když vidí, co děláte, tak pak se může stát, že sami změní svůj názor."

„Nemyslím si, že se v životě dějí náhody. Myslím, že se věci dějí z nějakého důvodu. Máme na výběr, zda budeme naslouchat, nebo ne."

„S bezradností se vyrovnávám tak, že musím jednat; něco udělat. A samozřejmě když cestuji, potkávám spoustu dalších úžasných lidí, kteří jednají, dělají, konají. Z toho čerpám spoustu energie."