Otrokem telefonu: Jak znovu získáte svobodu

Není to tak dávno, co jsem svůj telefon BlackBerry vyměnil za smartphone bez tlačítkové klávesnice. Moje produktivita byla rázem tatam a mně se před očima otevřel zcela nový svět user friendly aplikací a neutuchajícího proudu TikToku či reelsů. Do světa na dosah prstů jsem se coby průzkumník nořil stále hlouběji. Cítil jsem se však bezpečně, protože jsem byl přesvědčen, že můj mozek již není tvárný a tento experiment jej nedokáže nijak poznamenat. 

K mému překvapení se však moje mysl během několika dnů až týdnů přeskupila natolik, že jsem začal prožívat problémy s pozorností, které se běžně připisují mladším generacím. Nedokázal jsem se soustředit na nic jiného nežli na rychlé sekvence obsahu a od telefonu jsem se nedovedl odtrhnout podobně jako kamarád, nad jehož závislostí jsem donedávna nevěřícně kroutil hlavou. I já sám jsem se však několikrát přistihl, že jsem proscrolloval celé dny, díval se na nesmyslná zábavná videa a připadal si vlastně spokojeně a úplně normálně. „It´s evolution, baby,” uklidňoval jsem se refrénem písně od Pearl Jam a všechny ty prudké změny jsem považoval za svou pozdrženou adaptaci na současný svět. Za záchrannou brzdu jsem zatáhl až ve chvíli, kdy jsem měl pocit, že si usmažím mozek, jak tento drogovému rauši podobný stav nazvala jedna má studentka. 

Přestal jsem přemýšlet do hloubky a pouze surfoval po internetových mělčinách, které ve své známé populární knize The Shallows popisoval americký novinář a technologický kritik Nicolas Carr. Tyto „mělčiny“ představují stav mysli, kdy se naše myšlení stává povrchním, roztříštěným a neschopným udržet dlouhodobou pozornost kvůli neustálému rozptylování digitálními médii. Díky této zkušenosti mi bylo jasné, že mi to přerůstá přes hlavu a já jsem navzdory novým technologiím začal postrádat své „staré dobré já”. 

Prostředí digitálních informací a sociálních platforem má obchodní model postavený na ekonomii pozornosti. Vytěžování pozornosti coby zdroje znamená společenskou proměnu stejně hlubokou, jakou byl nástup průmyslového kapitalismu a vytvoření mzdové práce coby hlavní formy lidské dřiny. Pozornost je z psychologického hlediska nedílnou součástí našeho vědomí a místem, kam v daném okamžiku zaměřujeme svou mysl. Obchodníci s pozorností, influenceři či marketéři o tomto procesu dobře vědí, stejně jako o tom, že pozornost filtruje, co se nám dostává do hlavy, a mnohdy tak zásadně ovlivňuje naše životy. Jde o mocnou sílu, která je však nestálá a snadno narušitelná, a tak nejrůznější vlivy soutěží, aby naši pozornost co nejvíce ochočily a z pomyslného koláče si ukously ten největší díl. Často tak činí stimulací rychlého dopaminu à la kokain či blikající „výherní automaty”. „Žijeme v prostředí plném megafonů a jsme vystaveni ničivé vlně zvuku, kde na nás 24 hodin denně svůdně mrkají kasina a vše je součástí systému přesně navrženého tak, aby nám naši pozornost odebral pro zisk,” píše v nedávno vydané knize americký novinář Chris Hayes. Volání Sirén, jak se toto dílo jmenuje, odkazuje ke zpěvu Sirén, které v antické mytologii vábily námořníky ke svému ostrovu, kde tito ztroskotali a zemřeli. Pro mě osobně byl podstatný onen výše uvedený příměr. Nemám totiž rád, pokud mi někdo něco proti mé vůli bere, což mi umožnilo vzít si pozornost zase pomalu, ale jistě zpátky. 

Od telefonu jsem se stoprocentně neodřízl, ale naučil jsem se čas na něm strávený dávkovat. O návrat do zlatého věku, kdy jsem žil jako civilizací nedotčený mnich a nerušeně četl bibli, jsem se nepokoušel už jen proto, že tento čas nikdy neexistoval. Má pozornost byla už od narození kolbištěm nejrůznějších médií či novinek zábavního či herního průmyslu, kterým jsem se věnoval namísto toho, abych se modlil a pracoval. Vážné obavy o rozptylování pozornosti a duševní úpadek ostatně nejsou jen horkým aktuálním tématem, ale provázely každou zásadnější inovaci v oblasti komunikace. V osmnáctém století to byl například žánr románu, který byl Thomasem Jeffersonem považován za bezcennou „hromadu odpadu”. „Romány strhávají pozornost tak hluboko a poskytují takovou radost, že se mysl, která si na ně zvykne, už nemůže vrátit k namáhavému úkolu vážného studia,“ lamentoval ve své době anglikánský kněz Vicesimus Knox. 

Zásadní rozdíl je však v tom, že si nás papírové knihy nedokázaly „přečíst” tak, jak to umějí digitální média, která shromažďují data o našem chování, přizpůsobují se našim přáním a nenápadně formují naše touhy i závislostní návyky. A právě onu snadnost, se kterou tak činí, je třeba při odvykání znesnadnit a zkomplikovat, což znamená vrátit se pomyslně do dob, kdy neexistovaly dálkové ovladače a přepnutí televizního kanálu vyžadovalo vstát z gauče.

Chcete-li znovu převzít kontrolu nad svým časem, pozorností a duševní pohodou, zkuste omezit vliv smartphonů na základě těchto 10 praktických rad:

Vypněte notifikace: Deaktivujte nepotřebné notifikace z aplikací, jako jsou upozornění na novinky ze sociálních sítí, her nebo zpravodajských serverů. Snížíte tím neustálé vyrušování a nutkání neustále kontrolovat telefon.

Používejte režim letadlo: Dočasně se odpojte od internetu zapnutím režimu letadlo během práce, studia nebo času s rodinou. Pomůže vám to soustředit se na úkoly bez rozptylování zprávami nebo hovory.

Nastavte si limity času na obrazovce: Využijte vestavěné funkce telefonu nebo aplikace třetích stran k nastavení denních limitů pro konkrétní aplikace nebo celkové používání telefonu. Podpoříte tak uvědomělé používání mobilu a omezíte bezcílné prohlížení.

Vytvořte zóny bez telefonu: Určete si místa, jako je ložnice, jídelní stůl nebo obývací pokoj, kde telefon nepoužíváte. Podpoříte tím lepší spánek, smysluplnější rozhovory a snížíte závislost na zařízení.

Přepněte na černobílý režim: Nastavte displej telefonu na černobílý (grayscale) režim, aby byl méně vizuálně přitažlivý. To může snížit lákavost barevných aplikací a omezit bezduché scrollování.

Odstraňte sociální sítě: Smažte z telefonu obzvlášť návykové aplikace, jako je Instagram, TikTok nebo Twitter, nebo si pro ně nastavte striktní časové limity. Případně k nim přistupujte jen z počítače.

Používejte klasický budík: Přestaňte telefon používat k buzení a pořiďte si tradiční budík. Tak zabráníte, abyste den začínali kontrolou notifikací, a omezíte večerní používání obrazovky.

Praktikujte všímavost: Buďte si vědomi svých návyků při používání telefonu. Než po něm sáhnete, zeptejte se sami sebe, zda je to nutné. Všímavost vám pomůže dělat záměrná rozhodnutí, kdy a proč telefon používáte.

Věnujte se offline aktivitám: Najděte si koníčky nebo aktivity, které nevyžadují obrazovku, například čtení papírových knih, cvičení, zahradničení nebo pobyt v přírodě. Snížíte tak závislost na telefonu coby zdroji zábavy.

Vzdělávejte se: Zjistěte si více o psychologických efektech smartphonů, například jak využívají vaši pozornost a spouštějí reakce dopaminu. Porozumění těmto mechanismům vás může motivovat k větší disciplíně a zdravějším volbám.