Slunovratské mystérium

Léto oficiálně začne necelé tři minuty před sedmnáctou hodinou. A právě dnes můžete v hlavním městě sledovat mystérium, které Praze před mnoha staletími věnoval císař Karel IV. a které přetrvává dodnes. Pokud budete stát u Staroměstské mostecké věže, ať už ze strany Křižovnického náměstí, nebo přímo na Karlově mostě, a v den slunovratu se okolo 20 hodiny dívat směrem ke Katedrále svatého Víta, projde slunce při západu nejprve lucernou velké jižní věže katedrály, pod kterou je pochovaný svatý Václav, poté lucernou východní gotické věžičky (říká se jí sanktusník), pod kterou leží ostatky svatého Vojtěcha, a nakonec zapadne v místech, kde jsou uloženy ostatky svatého Víta. Zapadající slunce nádherně rozzáří celé panorama Pražského hradu a vzdá hold ochráncům českých zemí.  

Pražské mystérium si ještě více užijete s trochou znalostí z české historie. Autor katedrály sv. Víta a současně staroměstské mostecké věže Petr Parléř tato místa symbolicky propojil, a to na popud císaře Karla IV. Každá stavba v době jednoho z největších českých králů měla duchovní rozměr a k lidem promlouvala skrze symboly. Římský císař, český a německý král byl fascinován vesmírným řádem a traduje se, že vybudoval Prahu jako pozemskou obdobu nebeského Jeruzaléma. Všechna čtyři města pražská (Staré Město, Nové Město, Hradčany, Malá Strana) byla orientována na mystická čísla, světové strany a nebeské jevy. Řadě symbolů už dnes není snadné rozumět, ale několik z nich máme možnost vidět na vlastní oči. Už kolem 13 hodiny (dříve to bylo v pravé poledne) můžete obdivovat další výjimečný úkaz, kdy se stín kamenného lucemburského jednoocasého lva dotkne o něco níže zobrazené svatováclavské orlice. Propojí se tak symboly Lucemburků (mimochodem v latině lux znamená světlo a burg hrad) a Přemyslovců, tedy rodů, ze kterých Karel IV. pocházel a které spojil. Pražským mystériem v Praze zanechal svůj jedinečný podpis na další tisíce let. 

Pokud budete sledovat mystérium z Křižovnického náměstí, jde o místo, odkud bylo podle legendy tělo knížete Václava přes rozbouřenou Vltavu odneseno na Hrad po jeho zavraždění ve Staré Boleslavi. Český kníže Václav byl tím, kdo do Prahy přivezl relikvii svatého Víta a postavil rotundu, jejíž základy jsou dnes zachovány pod katedrálou. Pokud jste dali přednost Karlovu mostu, jeho základní kámen byl položen roku 1357, 9. července v 5 hodin a 31 minut. Toto datum a hodina založení tvoří vzestupnou a sestupnou řadu lichých čísel 1-3-5-7-9-7-5-3-1, což mělo městu přinášet prosperitu. Astrologicky se jednalo o konjunkci Slunce se Saturnem v ascendentu Lva, který je zároveň heraldickým znakem Českého království. Karlův (dříve Kamenný most) také stojí o pár metrů výše proti proudu oproti předchozímu Juditinu mostu, čímž byla krása slunovratského mystéria vlastně umožněna. A aby toho nebylo málo, v době Karla IV. připadal podle tehdy používaného Juliánského kalendáře slunovrat na 15. června, tedy na svátek svatého Víta. První známý velmistr svobodných zednářů u nás, malíř Alfons Mucha, zobrazil slunovratový západ slunce na Hradčanech na první československé poštovní známce. 

Letní slunovrat se také pojí s Oslavami mezinárodního dne jógy. Na popud Indie jej vyhlásila v roce 2014 Organizace spojených národů a od roku 2015 se připojilo už více než 200 zemí. Jóga se v tento den cvičí na mnoha ikonockých místech, včetně newyorského Times Square, poblíž pařížské Eiffelovy věže nebo v Sydney u Opera House. Na půdě OSN letos lekci vede Naréndra Dámodardás Módí, premiér Indie. V Praze můžete vyzkoušet třeba lekci v zahradách Šternberského paláce. A pokud ještě neznáte aplikaci WHO mYoga, kterou spustila Světová zdravotnická organizace, možná je dnes ten pravý den ji vyzkoušet.