Vogue Leaders
Socioložka Nina Fárová: Mladá generace za nás všechny problémy nevyřeší
BARBORA ŠŤASTNÁ6. 6. 2024
Gender je mnohými v Česku vnímán jako sprosté slovo; pro socioložku Ninu Fárovou je to předmět vědeckého zkoumání. V rozhovoru mluví o názorové propasti mezi příslušníky generace Z a o tom, jak se genderové předsudky propisují i do uvažování umělé inteligence.
Foto: Nina Fárová
Nina Fárová
Na začátku letošního roku se ve světových médiích dost diskutoval výzkum, podle něhož se v mnoha zemích vyspělého světa rozevírá značná názorová propast mezi příslušníky generace Z. Zatímco mladé ženy do 25 let jsou vstřícnější vůči imigraci, LGBT a citlivější k otázce klimatické změny; mladí muži jsou naopak více konzervativní, často volí pravicově i krajně pravicově orientované strany. Týká se tento genderový nesoulad názorů i Česka?
Je to zajímavé zjištění a nemohu říci, že by mě to úplně překvapilo. Po celou dobu, co se zabývám genderovými tématy, z výzkumů vyplývá, že ženy více vnímají genderové nerovnosti a v mnoha tématech mají méně stereotypní názory. To je dlouhodobý trend. Tady se nám to zdá možná překvapivější, protože jde o mladou generaci. Ale na určité úrovni tomu tak bylo vlastně vždy. Pokud se o u mladých lidí tento trend zvýraznil, jedním z vysvětlení by mohlo být, že názorové bubliny se ostřeji vyhraňují pod vlivem sociálních sítí. Například mladí muži na Instagramu a na TikToku mohou být pod vlivem antifeministických trendů, jejich vzory se často stávají influenceři, kteří jako ideál prezentují toxickou maskulinitu a ženy vnímají jako druhořadé.
Ano, článek, který jsem na to téma četla, výslovně zmiňoval bývalého kickboxera Andrewa Tatea, který se v tomto směru vyjadřoval velmi extrémně.
Andrew Tate, to je známá postava, extrémně toxická. Momentálně je obviněn z obchodu s lidmi a sexualizovaného násilí. A znovu jsme u algoritmů. Když se dostanete na sociálních sítí do takové skupiny, algoritmus vám začne zobrazovat podobný obsah a dlouhodobě vás to ovlivňuje. V průzkumech vidíme, že i když se mladá generace v mnoha otázkách posouvá, je otevřenější, neznamená to, že by nepracovala s žádnými stereotypy. Nelze předpokládat, že jen změna generace za nás všechno vyřeší.
Myslíte, že mladí lidé nějak replikují názory svých rodičů? Ze svého okolí ten pocit spíše nemám...
Asi je důležité dívat se i na to, odkud ti lidé jsou, do jakých škol chodí. Možná že v Praze nebo ve velkých městech můžeme mít pocit, že mladá generace smýšlí určitým způsobem. Ale když se podíváme na děti z jiných regionů a z jiných typů škol, dojdeme k jinému výsledku. Musíme mít na paměti, že společnost je segregovaná do různých vzdělanostních i ekonomických tříd, a tím pádem nemůžeme předpokládat, že všichni mladí lidé jsou stejní.
Vy konkrétně působíte na pracovišti zaměřeném na gender a vědu. Právě genderová studia jsou terčem snad nejvíce posměšků. Mnoho lidí je vnímá jako jakési ideologické mlžení. Pociťujete to vy sama ve svém životě?
Už se s tím tolik nepotkávám, protože se pohybuji v akademické komunitě, mezi lidmi, s nimiž mám hodně společného. Jen při některých příležitostech, když se ocitnu mezi lidmi z přírodních nebo technických věd, tam někdy zazní, že „ten gender je nějaký nesmysl, co to vůbec znamená“, a musíme to trochu vysvětlovat. Na laické úrovni to samozřejmě občas musím vysvětlovat kamarádům nebo rodičům, ale to jsou takové detaily. Pochopitelně, kdybych nahlédla do facebookových diskusí pod svými rozhovory, asi se o sobě dozvím pěkné věci (směje se). Ale to není zrovna referenční skupina, která by mě zajímala. Takže si myslím, že se to celkově hodně posouvá k lepšímu. I genderové a humanitní obory se dostávají do povědomí.
Ve své nové práci se zabýváte genderovou dimenzí umělé inteligence. Co to znamená?
Každá nová technologie ovlivňuje naše životy a životy mužů a žen ovlivňuje často rozdílně. To platí i pro umělou inteligenci. Musíme si klást otázku, jestli má nějaké genderové dopady, jestli nástroje AI někomu prospívají více, někomu méně. Nemůžeme všechno jen nekriticky přijmout v domnění, že to lidstvu prospěje. Žádná technologie totiž není neutrální. Spíš je potřeba se ptát, které části lidstva to prospěje a jak.
Nina Fárová je postdoktorandkou v Sociologickém ústavu, kde působí v oddělení Národní kontaktní centrum – gender a věda. Dlouhodobě se věnuje tématu mužů a maskulinit ve vzdělávání, dalším jejím výzkumným zaměřením je vztah genderu, vědy a technologií. Působí zároveň jako odborná asistentka na katedře sociologie Univerzity Hradec Králové, kde vyučuje genderová studia a kvalitativní výzkum. Je členkou Pracovní skupiny Muži a rovnost žen a mužů Úřadu vlády ČR a Genderové expertní komory ČR.
