Vogue LeadersŠéfka Nadace Neuron: V nejpokrokovějších zemích si vědce hýčkají, Česko se to stále učí
Kateřina Špičáková17. 2. 2025
Chtěli jsme ukázat, že práce vědců má obrovský dopad a že jejich příběhy jsou fascinující, říká Monika Vondráková, spoluzakladatelka a CEO Nadace Neuron. Pod její záštitou v lednu proběhl další ročník prestižních Cen Neuron, jejichž cílem je podporovat tuzemské vědkyně i vědce a představovat je širší veřejnosti.
Foto: Jan Rasch/ Nadace Neuron
Věda je krásná, důležitá a prospěšná pro všechny. O tom veřejnost již více než dekádu přesvědčuje Nadace Neuron. Pod její záštitou jsou každoročně vyhlašovány také Ceny Neuron, jejichž laureátky a laureáti se kromě designové trofeje dočkají také významné finanční podpory. Ředitelka nadace
Monika Vondráková v rozhovoru pro Vogue CS vysvětluje, jak se postoj české společnosti k
vědkyním a vědcům v průběhu let proměnil, a zmiňuje i to, co by šlo ještě zlepšit.
Nadace Neuron pomáhá české vědě získávat prestiž. Máte pocit, že se pohled společnosti na naše vědkyně a vědce proměnil od doby, kdy jste nadaci zakládala?
Rozhodně ano. Když jsem Neuron před čtrnácti lety skládala dohromady, vnímání vědy bylo mnohem odtažitější. Vědci byli často zobrazováni jako lidé v pláštích, kteří jsou zavření někde v laboratořích, daleko od běžného života. Díky tomu, že ráda buduji značky a věnuji se mimo jiné i PR, jsem ovšem záhy pochopila, proč to tak je. Lidé se přirozeně začnou zajímat o vědeckou práci, jakmile jí porozumí, a proto jsme si jako jeden z cílů stanovili popularizaci výsledků vědy. Chtěli jsme ukázat, že práce vědců má obrovský dopad a že jejich příběhy jsou fascinující. Dnes vidíme, že věda se stává součástí společenského diskurzu a že prestiž českých vědců roste. Nadace k tomu výrazně přispěla udílením prestižních Cen Neuron, které jsou spojené s vysokou osobní finanční prémií (ocenili jsme již 141 vědců a vědkyň) a vědecké úspěchy propojují s veřejností.
Čelí vědkyně a vědci v Česku předsudkům nebo stereotypům?
Situace se zlepšila, ale ještě před pár lety byli vědci vnímáni spíše jako uzavřená komunita. Díky větší medializaci a osvětě dnes veřejnost lépe chápe, jak důležitá je jejich práce. I základní výzkum, jehož přínos není okamžitě viditelný, hraje klíčovou roli v dlouhodobém pokroku. Ceny Neuron v tomto směru udělaly velký krok – nejenže oceňujeme vědeckou excelenci, ale také vyzdvihujeme příběhy laureátů, aby inspirovaly další generace. Osobně mě tento trend těší. Na začátku jsem si dělala starost, zda vědci, kterým udělíme skleněnou sošku, již jsem navrhla skoro na koleni, ji budou vnímat jako prestižní ocenění. Uvědomila jsem si, že ji musíme podepřít velkými penězi, aby to opravdu rezonovalo nejen u vědců, ale i u společnosti a mecenášů. Jak se ale zvyšovala prestiž ocenění, vylepšovali jsme i vzhled samotné ceny a dali ji do rukou odborníků z
Lasvitu. Myslím, že se to nakonec povedlo.
Nejen vy považujete za velký problém odliv mozků do zahraničí, podle vás je klíčové udržet české vědce v Česku. Můžete to trochu rozvést?
Odliv talentů je moje velké téma. Vlastně kvůli tomu vznikl i Neuron. V nejpokročilejších zemích si vědce pečlivě hýčkají, zatímco u nás jsme v minulosti viděli, jak snadno mohou odejít jinam. Neuron vznikl i proto, aby ukázal, že
věda má v Česku budoucnost. Podporujeme mladé vědce, propojujeme je s byznysem a usilujeme o to, aby tu měli podmínky srovnatelné se zahraničím. Když přijde krize, neměli bychom na vědě šetřit, ale naopak do ní investovat – právě vědci totiž přicházejí s řešeními, jak z krize vyjít silnější.
Foto: Jan Rasch/ Nadace Neuron
Proč je propojování vědy a byznysu tak důležité a jak konkrétně tento cíl Nadace Neuron naplňuje?
Mám velkou radost, že jsme zafinancovali vznik scénáře divadelní hry
Elegance Molekuly, která skvěle ukazuje příběh profesora Holého: jeho objev antivirotik by bez propojení s byznysem nikdy neměl globální dopad. Je to příběh o odvaze riskovat, o porozumění vědeckému
potenciálu i trpělivosti. V Česku se věda a podnikání dlouho pohybovaly odděleně, ale i v tomto se doba posouvá kupředu. My se snažíme k tomu přispět například tím, že pořádáme setkání, kde vědci a podnikatelé sdílejí své zkušenosti a hledají společné cesty. Výsledkem jsou nové spolupráce, které mají potenciál měnit svět.
Již delší dobu probíhá společenská diskuze o nedostatečném zastoupení žen napříč profesemi, které byly historicky spíše doménou mužů. Mezi letošními laureáty Cen Neuron jsou ženy pouze dvě. Je žen ve vědě málo?
Počet žen ve vědě roste. Když jsme začínali, figurovalo jich mezi laureáty Cen
Neuron jen minimum. Dnes vidíme, že se situace mění – minulý rok jsme mezi sedmi oceněnými měli čtyři vědkyně. Klíčem je vytvořit prostředí, kde se ženy mohou vědě naplno věnovat, aniž by musely volit mezi kariérou a rodinou. Podmínky na ústavech se zlepšují, do hry hodně vstupují také možnosti flexibilní pracovní doby, příspěvky na hlídání dětí a další.
Jak napomoci tomu, aby mělo více žen chuť usilovat o kariéru ve vědecké sféře?
Dělat něco na nejvyšší úrovni vždy obnáší nějaké oběti. Není to tak jen ve vědě, ale i v byznysu. Speciálně ve vědě je to pak o hlubokém, plném ponoření se do zkoumaného problému. Aby se dala skloubit rodina i věda, je to mimo jiné i o managementu svého času a lidí kolem sebe, tato dovednost hraje velkou roli. Stejně tak záleží na podpoře vědeckých institucí – mnohé již nabízejí flexibilní pracovní podmínky, aby vědkyně mohly skloubit osobní a profesní život. Čím více se toto prostředí bude zlepšovat, tím více žen se pro vědeckou dráhu rozhodne.
Jakým dalším překážkám vědkyně čelí?
Na tuto otázku se často ptáme našich laureátek a jejich odpovědi jsou spíše pozitivní. Dokázaly se s podmínkami popasovat, ale stále vidíme určité stereotypy. Často se říká, že muži se zaměřují na jedno téma do hloubky, zatímco ženy
přemýšlejí více ze široka. To sice může zpomalit rychlost viditelných výsledků, ale také přinést komplexnější přístup k problémům. Věříme, že podpora diverzity ve vědě přináší lepší řešení a širší perspektivu.
Foto: Nadace Neuron
Monika Vondráková na předávaní Cen Neuro 2024
V rámci programu Neuron Junior popularizujete vědu také mezi mladými. Je těžké současnou mladou generaci pro vědu nadchnout?
Věda je o zvídavosti a objevování. Děti se rodí s přirozenou touhou zkoumat svět, ale pokud nedostanou správnou motivaci, může se z vědeckých předmětů stát noční můra. Proto ve vzdělávacím systému důležitou roli hrají především učitelé srdcaři. Z tohoto důvodu jsme se v letošním ročníku rozhodli udělovat Cenu Neuron za rozvíjení lásky k vědě a vyzdvihovat učitele a jejich metody, jak děti pro vědu zapálit. K tomu chystáme také nový program Science is beautiful, který je zaměřen na teenegary a vzbuzení jejich zájmu o vědu. Jeho cílem je ukázat dospívajícím, že věda je krásná, dobrodružná a plná emocí, že je cool být vědcem a být světu užitečný.
Jaké hlavní obavy mají mladí aspirující čeští vědci?
Myslím si, že největší obavou mladých vědců bývá myšlení starších vědců v ČR. Občas tam pak vzniká bariéra. Ve světě jsou starší profesoři mnohem častěji spíše mentory, kteří jsou mladé otevřeni generaci a mladším kolegům dávají příležitosti i v útlém věku. To se u nás ne často stává a někdy to vede k frustraci.
A co například strach z finančního zajištění?
Nemyslím si, že dnes při rozhodování, zda se vydat na vědeckou dráhu, hrají klíčovou roli peníze. Příslušníky
mladé generace více zajímá to, zda je budoucí povolání bude bavit, má prestiž a jestli v něm naleznou vášeň.
Monika Vondráková je spoluzakladatelkou, ředitelkou, předsedkyní správní rady a mecenáškou Nadace Neuron. Pod jejím vedením se z Neuronu stala prestižní nadace, která již ocenila více než 140 osobností ze světa vědy a uskutečnila 11 vědeckých expedic. Současně zastává roli viceprezidentky v česko-německé technologické investiční skupině ABRA Holding.