Proměny módního průmyslu

Ukazuje se, že jsou kulturně, sociálně i environmentálně senzitivními zákazníky a u svých oblíbených značek předpokládají, že jsou uvědomělé (woke) a současně autentické. Vzhledem k tomu, že se podle zprávy společnosti Deloitte Global Powers and Luxury Goods 2020 do roku 2025 očekává jejich až 50% podíl na celkových nákupech luxusního zboží, důraz se kromě PR přesouvá také na CSR, corporate social responsibility. Společenská zodpovědnost značek, které by měly více než dříve brát v úvahu přesahy a dopady svého podnikání, je motivána navíc tím, že až tři čtvrtiny mileniálů jsou podle průzkumu připraveny měnit své nákupní chování podle dopadů na životní prostředí. Zpráva Deloitte uvádí, že na značky to klade nároky podporovat diverzitu a udržitelnost, být společensky odpovědné, genderově senzitivní a politicky korektní, omezovat rasismus či ageismus ve všech podobách a především za všech okolností vystupovat eticky. Už nyní mnoho výrobců transparentně uvádí etické aspekty vlastní produkce i dodavatelských řetězců, což dříve nebývalo běžné, ale navíc se obracejí k nápravě předchozích pochybení. Udržitelnost nejen v oblasti férové výroby a etické produkce, ale také z hlediska omezování uhlíkové stopy, se stala jedním z klíčových témat. Mezi značkami, které se zavázaly být do roku 2050 uhlíkově neutrální, jsou například Chanel a Armani.  

Novým hybatelem v oblasti luxusní módy se stává re-sale, který rovněž proměňuje celé odvětví. Čím dál více značek umožnuje nebo alespoň podporuje prodej zboží z druhé ruky, popřípadě mimo jiné s ohledem na životní prostředí přistupuje k prodeji neaktuálních kolekcí (nebo rovnou kolekce jako takové ruší). Například Stella McCartney přijala za své motto: make well, buy well, resell. Skupina Kering začala prodávat starší kolekce (které byly dříve určeny ke zničení) v rámci programu RealReal, najdete mezi nimi třeba značku Gucci. A ready-to-wear řetězce následují. Rentals se přitom týká nejen oblečení, ale také třeba šperků. Luxusní značky se rovněž propojují s menšími a nabízejí kurátorované platformy s širokým výběrem odrážejícím jejich sdílené hodnoty pro různorodé skupiny zákazníků. 

Velkým tématem ve fashion průmyslu je digitalizace. Poslední rok a půl ukázal, že nové technologie hrají v našich životech stále významnější roli. Značky to nutí redefinovat způsob, jakým prezentují svou nabídku. Mění se pojetí přehlídek, showroomů i prodejen. 

Navzdory tomu 63 % respondentů generace Z preferuje osobní prodej, od kterého očekávají lepší zákaznický servis. I v případě kontaktních prodejů se ale mění pojetí, a to zejména s ohledem na bezpečí nakupujících i prodejců a lokálně platných pravidel. Role kamenných obchodů se podle Deloitte mění z místa prodeje na místa, která dotvářejí zákaznický engagement. Měly by se stát unikátním zážitkem a součástí širší omnichannel strategie brandu. Zákazníci nicméně přestávají rozlišovat mezi online a offline kanály, očekávají jejich interaktivitu. Například Furla nabízí přístup k online prodejům přímo ve svém kamenném obchodě, Balmain jako jedna z prvních značek ukázala na Instagramu 3D modely a Tommy Hilfiger spolupracuje s IBM na nástrojích k personalizaci nákupů.