Jak běhat, když teploty nebezpečně stoupají

Před lety jsem začínala běhat v zimě. Když jsem konečně přišla na to, jak se správně obléct a že nesmím v chladu postávat, abych nenastydla, běhalo se mi dobře. Pak nastalo jaro, které já osobně považuju za běžecký ráj — není zima, ani horko, prostě ideální podmínky. Jenže časem začala teplota prudce stoupat… Najednou mi i nenáročné běhy dávaly neskutečně zabrat. Neměla jsem energii a všechno šlo tak nějak víc ztěžka. Začala jsem se tedy poptávat zkušenějších běžců a zjistila, že se můj organismus musí v nových podmínkách postupně zadaptovat. A musím tomu dát za pravdu a přiznat, že jakkoliv trénovaná nyní jsem, teplotní přechod se mnou rok co rok pěkně „zamává“. Co tedy dělám, abych přežila (a běhání si užila)? 

Důležité pro mě bylo uvědomit si, že se jedná jen o dočasný přechod, při kterém si tělo na vyšší teploty musí  navyknout. Nemá tedy cenu se nějak zbytečně přemáhat, lámat to přes koleno. Funguje mi, když své tělo poslouchám, a tak není nikdy na škodu, když právě v tyto dny malinko uberu na intenzitě — neběžím naplno, ale ani příliš rychle, vzdálenosti zkracuji. Obejdu se i bez intenzivních intervalů (střídání velmi rychlých a pomalejších úseků). Dobře totiž vím, že odpočinek je někdy důležitější než samotný trénink a během těchto pár dní alespoň načerpám síly. Jakmile přejde tohle přechodné období, už mě ani hodně vysoké teploty nerozhodí. Ani při závodech.

Když vím, že ten den budou teploty extrémní, raději si přivstanu a  jdu běhat ráno, tedy v čase, když slunce ještě tak nepálí. A i když nejsem od přírody žádné ranní ptáče, krásně mě to nastartuje, dodá energii (mimochodem, poránu je probouzející se příroda prostě nádherná, svěží a krásně voní). A pokud nestihnu vyběhnout ráno, jdu klidně večer, kdy už je to také o hodně příjemnější a fajn (dny jsou v létě opravdu dlouhé, takže v tomhle čas nijak neomezuje). Pokud musím jít běhat přes den, vybírám si trasu, která vede pod stromy, a je tak zastíněná — například v parku nebo v lese.

Při běhání je poctivá hydratace jednou z nejdůležitějších věcí. Nemá ale smysl napít se najednou hodně před tréninkem (to akorát přeruší běh, když musíte hledat nejbližší WC), mnohem lepší je myslet na pití neustále, přes celý den. Pokud trénink trvá do hodiny, stačí se napít před během, ale hlavně hned po něm, abyste doplnili ztracené tekutiny. Když panují vysoké teploty, není od věci mít pití s sebou, například měkkou soft lahev (připomíná sáček) ukrytou v běžeckém opasku; případně existují běžecké batohy, v kterých pití můžete přenášet rovnou v lahvičkách, anebo v camel bagu (to znamená, že součástí batohu je rezervoár na vodu). Poslední zmíněné se ale hodí na delší běhy do přírody, do města toto bývá většinou zbytečné. 

V horku se vyplatí mít po ruce iontové nápoje, které doplňují minerály a zabraňují dehydrataci a také křečím. Piju je před nebo v průběhu náročného tréninku. Pokud si ale nechcete tyto přípravky kupovat, na letní běh postačí voda se špetkou soli a pár kapkami citronu nebo pomeranče. Po doběhu jsou vhodné nápoje regenerační, ale pokud můj trénink není náročný, vyhovuje mi voda se sladkou ovocnou šťávou (tělo po běhu zkrátka potřebuje i sacharidy), do které si nakapu minerály v tekuté formě.

Základem mojí běžecké výbavy na teplé dny je kšiltovka z funkčního, prodyšného materiálu. Dobře saje pot, který mi pak nestéká do obličeje. Kšilt zase kryje oči a tvář před přímými slunečními paprsky a čepice celkově chrání hlavu před úpalem. Když zuří extrémní teploty, kšiltovku si namočím do vody, při běhu mě pak příjemně chladí.

Co na sebe? Při oblékání v teple stále platí zlaté pravidlo: oblékat se tak, jako by bylo venku o deset stupňů více. Proto volím kvalitní prodyšné, lehké sportovní materiály, které odvádějí pot od těla a extrémně rychle schnou. Mnohé tkaniny již v sobě mají UV filtr, a některé dokonce dokáží i tělo i cíleně ochlazovat (tak funguje například nejnovější technologie Omni-Freeze ZERO Ice). 

Klíčové jsou ale i kvalitní běžecké ponožky. Od těch neběžeckých se liší jednak cenou (ano, jsou o dost dražší než běžné ponožky, ale věřte, že investice se vám vrátí). Ty správně zvolené totiž disponují dobrým materiálem, který i v letní variantě vydrží, navíc na místech, kde se noha více tře s botami, mají speciální zesílené zóny, které v daných místech kůži chrání. Jsou značeny levá — pravá, takže nezaměňovat! A co víc, dobrá ponožka odvede vlhkost od chodidla, a zabrání tak vzniku puchýřů, které právě v teplejších dnech více hrozí. Teď už vlastně nehrozí...