Oslava české státnosti

Michaela Dombrovská28. 9. 2022

Den české státnosti, svébytnosti a suverenity byl mezi státní svátky navržen zkraje nového tisíciletí a dnes už tradiční prezidentský projev měl tehdy poprvé jmenovec patrona českých zemí Václav Havel.

Foto: Getty Images

Česká republika slaví každoročně hned třikrát. Den vzniku samostatného československého státu (v roce 1918) si připomínáme 28. října a Den obnovy samostatného českého státu (v roce 2003) pak 1. ledna. Přestože Den české státnosti, který připadá na 28. září, patří mezi nejmladší české státní svátky, světce a patrona českých zemí svatého Václava si lidé připomínají už několik staletí a mezi významné dny patří od počátků samostatného Československa. V roce 1929 vyvrcholily v tento den oslavy Svatováclavského milénia za účasti prezidenta T. G. Masaryka a první prezidentský projev poté, co byl Den české státnosti zařazen mezi státní svátky, přednesl v roce 2000 Václav Havel. Právě Václavské náměstí v Praze je také místem, kde se odehrávaly nejdůležitější okamžiky československých a českých dějin.

Pokud někdo ohrožuje naši svébytnost danou určitým typem lidských měřítek, norem standardů, pravidel a zvyklostí, jakož i určitou sdílenou etikou a estetikou, pak jsme to my sami, kteří tak činíme z vlastní volby, nedbalosti a pohodlnosti. — Václav Havel

Srdce Václava Havla

Michaela Dombrovská

Den české státnosti odkazuje na dvě významné události středověku. V roce 935 přemyslovského knížete Václava, vnuka prvního doloženého Přemyslovce Bořivoje a světice Ludmily a také významného šiřitele křesťanství, zavraždil mladší bratr Boleslav. V roce 995 jeho syn Boleslav II. nechal vyvraždit rod Slavníkovců. Oba z dnešního pohledu jinak diskutabilní činy mají své místo v historii budování celistvosti a politické jednoty českých zemí. Státní svátek připomíná především kulturní a státnický význam svatého Václava a jeho následovníků v českých dějinách a národním uvědomění; se životem, smrtí i zázraky, které měl vykonat, se však pojí řada legend, které už počátkem 11. století vedly k jeho svatořečení.

Foto: Getty Images

Podle jedné z pověstí spí svatý Václav ve středočeské hoře Blaník se svými rytíři a české zemi vyjede na pomoc, až jí bude nejhůř. Jiná z legend zase vypráví, že to byl právě on, kdo u nás zavedl tradici pěstování vína. Je po něm pojmenovaná jedna z nejstarších českých vinic ve východní části areálu Pražského hradu v prostoru pod dolní bránou, kde měl kdysi sázet révu a sklízet hrozny pro výrobu mešního vína. Zářijový státní svátek je tak po celé zemi tradičně spojen s vinobraním a koná se také Národní svatováclavská pout ve Staré Boleslavi, která bývá zakončena bohoslužbou na Mariánském náměstí.

Po patronovi českých zemí je pojmenována řada náměstí a je námětem mnoha uměleckých děl. Okolí jezdecké sochy svatého Václava od sochaře J. V. Myslbeka v horní část Václavského náměstí je oblíbeným místem srazů, i když spíše než jezdce si možná vybavíte jeho koně. Patrně nejznámější je socha svatého Václava od Petra Parléře ve Svatováclavské kapli v katedrále svatého Víta, ale jeho vyobrazení najdete i ve své peněžence, zdobí totiž dvacetikorunové mince.

Kdo si nepamatuje minulost, je odsouzen k jejímu opakování. — George Santayana

Český kníže se však zapsal nejen do národního povědomí. Dobrý král Václav (Good King Wenceslas) je také ve Velké Británii a později i USA oblíbená koleda z roku 1853, která v Anglii vznikla na text českého básníka a dramatika V. A. Svobody. Vypráví o jednom ze zázraků, které sv. Václavovi připisuje lidová slovesnost, a je zachována v mnoha provedeních. V podání světoznámého smíšeného dobrovolnického pěveckého sboru Mormon Tabernacle Choir, založeného v roce 1847, se vyprávění prolíná s výpravnou produkcí a hlavní role se ujala Jane Seymour. Stejný název (Good King Wenceslas) nese také například americký historický film z roku 1994, který mimo jiné také v Česku natočil režisér Michael John Tuchner.