Dostat se na Oxford nebo Cambridge vyžaduje odolnost, vizi i míru divnosti

Osobně sedět na přednáškách největších kapacit svých oborů, poznávat podobně založené lidi ze všech koutů světa, navazovat jedinečné kontakty, poznávat cizí kultury, ale taky naučit se zvládat stres, tlak a vedle znalostí získat i opravdovou sebedůvěru. Studium v zahraničí je dnes díky Erasmu a volnému pohybu v EU do značné míry dostupné spoustě vysokoškoláků. Chodit ale na prestižní školu zvučného jména už tak snadné není. Přesto pokud o tom sníte, určitě byste neměli svůj sen vzdávat. 

„Na prestižních univerzitách prestiž de facto znamená víc práce, víc čtení, víc tlaku, víc pochybnosí. Tak proč je to vlastně super? Najednou se ocitnete mezi lidmi s obrovskou mírou zapálení, s přirozenou zvědavostí, velkou chutí pracovat, diskutovat, zpochybňovat, co víme a objevovat, co nevíme. Často ti, kteří na střední byli vnímáni jako příliš ambiciózní nebo trochu neuchopitelní, tady dostanou šanci zazářit,“ vysvětluje Mgr. Nicole Štýbnarová, M. Phil. Štýbnarová po studiu práva a právní vědy na PF UK odjela na doktorandské studium na univerzitu v Helsinkách a současně jeden rok strávila studiem magisterského programu práva na Oxfordu, který absolvovala se stipendijní podporou nadace Bakala Foundation.

Ta v rámci programu Scholarship uděluje stipendia talentovaným studentům, kteří mají skvělé akademické výsledky a pro svůj další rozvoj potřebují finanční podporu. „Studium v zahraničí mi dalo chuť poznávat a zkoušet nové, neustrnout na místě a navazovat a udržovat kontakty s lidmi. Je to těžko přenositelná zkušenost, ale život za hranicemi člověku ohromně rozšíří obzory. Já osobně budu už navždy o rozmanitosti světa přemýšlet jinak,“ říká ředitel nadace Václav Pecha, který sám studoval v USA.

Jedním z čerstvých letošních stipendistů programu Scholarship je Jakub Haluška, který se přihlásil na duální magisterský program v oboru veřejná politika na Sciences Po v Paříži a na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Od studia v zahraničí očekává především kvalitní profesory s bohatou praxí v oboru a mezinárodní prostředí plné lidí s různými názory a pohledy na věc. „Kromě toho doufám také v úzké propojení s pracovním trhem. Můj program zahrnuje povinnou stáž, kterou mohu absolvovat buď v New Yorku, nebo v Paříži. Mám v plánu zaměřit se na organizace, jako je OECD v Paříži či OSN v New Yorku, čímž bych získal cenné mezinárodní pracovní zkušenosti,“ popisuje Haluška, který stejně jako ostatní stipendisté do špičkového studijního prostředí vyrazí začátkem nadcházejícího akademického roku.

Co musí člověk splňovat, aby měl šanci stipendium od Bakala Foundation získat? Základem je samozřejmě dobrá studijní historie, podle Štýbnarové je ovšem důležitá také schopnost umět vysvětlit svoji motivaci a výzkumný nebo vzdělávací záměr tak, že bude jasný i lidem, kteří nejsou experty v oboru. „Studentům vždycky říkám: Pokud chcete zkoumat hvězdný prach, vysvětlete to tak, aby to za nezbytné považoval i váš kamarád ze školky,“ uvádí. Další výhodou je, když má člověk nějaký x-factor. „Pomůže třeba, když je člověk nadšený, otevřený, když umí přiznat, že nějaký detail nepromyslel, ale je vidět, že už v další minutě uvažuje o tom, jak ho zahrnout do své vize. Osobně si myslím, že výhodou může být také nějaký element divnosti,“ doplňuje akademička, která aktuálně působí na Harvardu a zkoumá, jak proces dekolonizace ovlivnil právní doktrínu a chápání ženských práv.

Jakub Haluška se domnívá, že komise v rámci programu Scholarship hledá hlavně uchazeče s ambiciózním studijním plánem, který je pevně propojen s jejich kariérními cíli a má významný společenský dopad. To potvrzuje také Pecha, který potenciálním uchazečům doporučuje, aby měli něco, za čím si jdou a čemu jsou ochotni obětovat svůj čas i mimo pole školních povinností. „Doporučuji trénovat svou vlastní vnitřní odolnost, protože celé výběrové řízení je jen předehrou pro studium v zahraničí, které v mnoha ohledech představuje výzvu,“ upozorňuje ředitel Bakala Foundation.

„Budoucím uchazečům bych osobně poradil začít s přihláškou co nejdříve a plně využít všech konzultačních možností, které Bakalova nadace nabízí. Je důležité zaměřit se především na esej, protože ten hraje klíčovou roli při pohovoru v dalším kole výběrového řízení,“ radí dále Haluška. Uchazeči by podle něj měli také umět identifikovat, co je činí výjimečnými ve srovnání s ostatními kandidáty, a klást na tuto výjimečnost důraz. „Najděte své jedinečné silné stránky a zkušenosti, které vás odlišují, a prezentujte je jasně a sebevědomě. V neposlední řadě je zásadní zachovat klid během pohovoru,“ doplňuje absolvent bakalářského studia na Středoevropské univerzitě.

Podle Štýbnarové by každý, kdo má rád výzvy a baví ho proces poznání, měl směřovat co nejvýš – tedy i zkusit se dostat na univerzitu, která je jeho opravdovým snem. „Studium a práce s podobně naladěnými lidmi je obrovským přínosem v rámci sebepoznání, intelektuálním rozvoji, projevu a sebevědomí,“ říká a připomíná i pragmatickou stránku věci: „Potkáte lidi a dostanete se do míst, odkud je cesta k možnostem uplatňovat svoji kreativitu a talent kratší než například z Litovle na Olomoucku, odkud pocházím já. Ne vždycky to vyjde, někdy chybí málo a někdy se to podaří napodruhé. Rozhodně si přeji, aby pochybnost, jestli to klapne, mladé lidi neodradila od přihlášení se a pokusu jít s kůží na trh,“ uzavírá.