Work-life blend: Zvyšte svoji efektivitu tím, že se naučíte odpočívat v práci

Zejména v posledních letech oblíbený termín work-life balance má nástupce: v pracovním prostředí se čím dál častěji užívá pojmu work-life blend. Work-life balance totiž předpokládá rovnováhu mezi pracovním a osobním životem a počítá s platností pomyslných píchaček – od devíti do pěti jsem v kanceláři, pak zavírám počítač, odcházím a mám volno. Work-life blend oproti tomu bere v potaz, že tak jednoduše to vždy nefunguje, a nabízí výrazně větší flexibilitu, která je obzvlášť potřeba, pokud máte malé děti nebo pracujete při rodičovské. „Děti vodíte na osmou do školky nebo školy, takže do práce chodíte dřív naopak odejít z ní potřebujete už kolem patnácté nebo šestnácté hodiny, abyste děti zase vyzvedli, byli s nimi nebo je odvedli na kroužky. Některé pracovní úkoly tak musíte dodělat večer, až děti usnou,“ nastiňuje reálnější životní situaci Aneta Martinek, CEO platformy #HolkyzMarketingu.

Další variantou například je, že nepracujete v pondělí dopoledne nebo v pátek odpoledne, protože je to prostor pro rodinu, ale část práce si doděláváte v neděli večer nebo v sobotu během poobědového spánku ratolestí. Život se nedá nalajnovat a v současnosti si spousta rodin nemůže dovolit a třeba ani nestojí o model, v němž jeden z rodičů pouze vydělává a druhý se pouze stará o teplo domácího krbu. Ceny, nároky i osobní ambice rostou, a tak vidíme více maminek, které po kavárnách vyřizují maily s miminkem spícím v kočárku, a naopak více tatínků, kteří s dětmi obrážejí nákupy a další pochůzky. 

Ale právě proto, že se dvě hlavní oblasti našich životů stále častěji různými způsoby protínají, se musíme naučit nejen dobré časové organizaci, ale především kvalitní péči o sebe sama a také odpočinku, který je dobré si ordinovat i během pracovní doby. „Je to jediný způsob, jak prolínat pracovní a osobní život tak, abychom se z toho nezbláznili,“ upozorňuje autorka knihy Organizační porno. 

Aby u vás work-life blend fungoval, je potřeba stavět na třech pevných pilířích. Základním stavebním kamenem veškeré naší energie je spánek. „Je skvělé, když si každý najde svoji večerní rutinu, která mu pomůže připravit tělo na kvalitní spánek. Poslední jídlo dne si dejte ideálně dvě až tři hodiny před ulehnutím do postele, od té doby pijte už jen vodu, případně čaj. Večerku si zkuste nastavit tak, aby byla každý večer v podobný čas, stejně tak budíček. Pravidelnost vám pomůže spánek zkvalitnit,“ radí Martinek. Na večer byste se rovněž měli vyhýbat modrému záření, které zabraňuje vyplavování spánkového hormonu melatoninu. Můžete si osvětlení v domácnosti změnit na oranžovější až červená světla nebo si před spaním zapínejte červený filtr na telefonu či počítači. „Skvělé je také si spánek měřit, například pomocí Oura Ringu, protože díky tomu víte, na co přesně se pro kvalitnější spánek zaměřit.“ 

Dalším důležitým prvkem energie je jídlo. „Přemýšlejte nad tím, jaké první jídlo tělu dáváte a v jakém jste při tom rozpoložení. Zhltnout müsli tyčinku cestou do práce, nebo si v klidu vychutnat kvalitní snídani plnou sacharidů, bílkovin a tuků, to je velký rozdíl. Kvalitní a výživné jídlo si dopřávejte pravidelně během dne a myslete na dostatečný pitný režim složený primárně z vody,“ připomíná Martinek.

Pokud jste dobře vyspaní a kvalitně nasycení, přichází čas pro implementaci odpočinkových pauz do vašeho pracovního dne. Žijeme v době, kdy je 80 % prací sedavého typu a zapomínáme se hýbat, před čímž nás varuje například i Světová zdravotnická organizace. „Každou hodinu si naordinujte přestávku a během pár minut si dopřejte trochu pohybu. Deset dřepů, protažení, cokoliv, co je pro vás v tu chvíli ideální. Během dne taky můžete měnit polohu, ve které pracujete, třeba se přesunout k vysokému stolu. Také se můžete zamyslet nad tím, jestli některé meetingy nemohou proběhnout formou procházky venku. Tělo během dne potřebuje prokrvení,“ vypočítává Martinek.

Držet lidi přikované u stolů od – do není efektivní pro nikoho a dnes už si to dobře uvědomuje i řada firem. „Mnoho zaměstnavatelů k tomuto tématu přistupuje zodpovědně. Snaží se dělat osvětu a chápou, že lidé nejsou stroje, ale živé bytosti, které se potřebují zdrojovat, aby odváděli kvalitní výsledky. Už od školy si zvykáme na režim, kdy je 45 až 60 minut výuka, pak přestávka. Je to tak nastavené z nějakého důvodu,“ uzavírá Aneta Martinek.