Vogue LeadersS pracími papírky rozjela obří byznys. Moje generace se umí prodat, říká Petra Doubková
Kateřina Špičáková20. 12. 2024
Vymyslela revoluční prací papírky a rozjela perfektně šlapající byznys. Petra Doubková, zakladatelka firmy EcoHaus, v rozhovoru prozrazuje svůj recept na úspěch z pohledu mladé podnikatelky a říká: „Největší překážkou žen je, že si nevěříme a neumíme se navzájem podporovat.“
Foto: Tereza Ročňáková
Petra Doubková, zakladatelka firmy EcoHaus
Žádné zbytečné plasty a zátěž pro životní prostředí – jen malý papírek, který se v pračce okamžitě rozpustí a prádlo šetrně vypere. Revoluční nápad, za kterým stojí mladá podnikatelka Petra Doubková, se stal základním stavebním kamenem firmy EcoHaus. Doubková ji začala budovat v roce 2021, kdy se s projektem přihlásila do soutěže startupů na Technické univerzitě v Liberci a vyhrála ji. EcoHaus vznikal úplně od nuly, bez investorů, pomocí
crowdfundingu – a za rok a půl se vypracoval ke třicetimilionovému obratu. Doubková se dnes kromě vedení společnosti věnuje také mentoringu. Co radí lidem, kteří mají dobrý podnikatelský nápad, ale nevědí, jak začít? I o tom mluví v rozhovoru pro Vogue CS.
Petro, vy máte ráda módu. Kdysi jste provozovala výběrový módní e-shop, a než vznikl EcoHaus, chtěla jste vytvořit udržitelnou kolekci teplákových souprav. Máte ambice se k tomu snu někdy v budoucnu vrátit?
V rámci textilní tvorby už ambice nemám, ale zároveň mám i prostřednictvím pracích papírků k tomuto světu pořád blízko. Z hlediska udržitelnosti módy je totiž naprosto zásadní, jak se o své oblečení staráme, aby nám dlouho vydrželo. Nestačí jen koupit si kvalitní kousek, je potřeba o něj také správně pečovat. Praní v konvenčních přípravcích ho může snadno zničit. V EcoHausu navíc úzce spolupracujeme s několika módními návrháři, díky čemuž zůstávám s módou v kontaktu.
Co konkrétně za EcoHaus s módními návrháři řešíte, jak vypadá vaše spolupráce?
Aktuálně například pracujeme na projektu
Prací bible. V českém prostředí chybí pořádná publikace o materiálech a péči o ně. Proto jsme se pro veřejnost rozhodli vytvořit opravdu komplexní manuál praní, který by měl být k dispozici jak v digitální, tak tištěné podobě. Spolupracujeme na ní nejen s návrháři, jako je například Beata Rajská, ale také s jinými odborníky a specialisty, kteří se v knize podělí o svoje znalosti a tipy. Spolupráci s Beatou Rajskou nebo také třeba se značkou Poner jsme navázali hned po uvedení pracích papírků na trh. Sponzorovali jsme jejich přehlídky a vytvořili pro ně limitované kolekce našich produktů, které jsme tak dokázali dostat do povědomí lidí se zájmem o
udržitelnost.
Udržitelnost je v módě aktuálně velké téma, které má mnoho rovin. Co je podle vás problém číslo jedna v souvislosti s udržitelností a módním průmyslem?
Je to opravdu komplexní problematika. Je například dobře, že v poslední době hodně zaznívá, že oblékat se udržitelně je
drahé. Osmdesát procent lidí na udržitelný šatník nemá peníze a souzním s názorem, že bychom třeba maminky samoživitelky neměli bičovat za to, že nakupují ve fast fashion řetězcích. Pro mě osobně je zásadní více informovat, že textil je napuštěn nebezpečnými chemikáliemi. Většina lidí to běžně ani nevnímá, ale v textilu trávíme 24 hodin denně, ať už jde o povlečení, nebo o spodní prádlo až po trička a kalhoty. Je nutné to řešit, protože například vznik nejrůznějších vyrážek nebo atopických exémů souvisí právě s parfemacemi a přítomností dalších chemických látek v oblečení.
Foto: Tereza Ročňáková
Petra Doubková, zakladatelka firmy EcoHaus
Pro vás je udržitelnost velké téma celoživotně, nejen v profesním směřování. Co vás na tuto cestu přivedlo?
Jsem všeobecně citlivý a empatický člověk, záleží mi na věcech a lidech. Věnovat se udržitelnosti je pro mě zároveň badatelská činnost. Ráda se učím nové věci, zajímám se o obrovské množství témat, ale baví mě jít do hloubky a zjišťovat si detailní informace z různých úhlů pohledu. Díky nim pak můžu věci chápat komplexně.
Udržitelnost a
ekologie z tohoto zájmu pak vyplynuly přirozeně, protože v nich vše zmíněné spojuje.
Vám se s EcoHausem povedlo něco, co zní jako filmový příběh – mladá žena s nápadem rozjela firmu sama z nuly na sto. To ale pro většinu lidí není běžný vývoj. Mají mladí podnikatelé v Česku dostatečnou podporu a možnosti, které k rozjetí byznysu potřebují?
Mně osobně hrozně moc dala účast v akceleračním programu
Start It od ČSOB, mohu ho maximálně doporučit všem, kdo se snaží rozjet vlastní projekt. Z mého pohledu ale úspěch souvisí především s vnitřní motivací jednotlivce. Kdybych já sama tak moc nechtěla rozjet
podnik a neměla tak velkou chuť do toho jít, i kdybych pak měla větší vnější podporu, nepodařilo by se mi to. Nejtěžší je udělat první krok. Když jsem spouštěla první crowdfundingovou kampaň, hrozně jsem se bála, že to nevyjde, že peníze nevyberu a všichni se mi budou smát. Ale odhodlala jsem se a dopadlo to dobře. Myslím, že lidé si cení otevřenosti, upřímnosti a vize. V rámci mentoringu školím hodně
mladé lidi, ale i starší a s věkem úspěch podle mě tolik nesouvisí. Je to především o chuti podniknout akční kroky k naplnění svých cílů.
Já o tom přemýšlím spíš z hlediska vstupního kapitálu. Když se starší člověk rozhodne rozjet byznys, pravděpodobně má nějaké úspory, které do něj může investovat. Ve dvaceti ale peníze nazbyt většinou nemáte, tak co pak?
To je dobrý postřeh, ale já si u starších začínajících podnikatelů všímám, že úspory investují ne vždy smysluplně a efektivně. Často je utopí například ve vytvoření líbivého
brandu, nevěnují tolik pozornosti jádru věci a pak se diví, že se jejich produkt neprodává. Mladí jsou vynalézaví a moje generace má nespornou výhodu, že se umí přirozeně pohybovat ve světě marketingu a sociálních sítí. Umíme se prodat, máme jinak nastavenou mentalitu. Starší generace s nimi není tak srostlá.
Kdyby za vámi teď přišel student se zajímavým nápadem a požádal vás o tři základní rady, jak ho nejlépe prodat, co byste mu řekla?
Ráda radím lidem podle jejich konkrétní zkušenosti, ale určitě bych mu řekla: Nepochybovat o sobě a nebát se udělat první krok, nebát se selhání a nemít žádná očekávání. Důležité není hned vybudovat miliardový byznys, ale dělat to, co mě baví a co mi dává smysl.
Rozjíždět byznys a nemít žádná očekávání, to mi přijde riskantní. U vás to zafungovalo?
Je pravda, že u mě zafungovala spíš pověstná metoda cukru a biče. Když jsem vyhrála soutěž startupů, vůbec jsem to nečekala a v euforii jsem do médií řekla, že za dva týdny startuje crowdfundingová kampaň. A pak už jsem ji prostě musela udělat, takže jsem za čtrnáct dní zvládla, co jiní pečlivě připravují třeba rok a půl. To mi pomohlo věci nakopnout, ale i tak platilo, že jsem nečekala, že se tak rychle dostaneme na desetitisíce zákazníků nebo třeba že díky tomu budu dělat rozhovor do Vogue.
Co na vašich pracích papírcích zákazníci nejvíc oceňují? Já o nich poprvé slyšela od mojí maminky, což mě překvapilo, protože bych zájem o inovace čekala spíš právě u mladší generace.
Do podnikání jsem šla s tím, že našimi zákazníky budou především zástupci
generace Z, ve skutečnosti jsou ale naší cílovou skupinou nakonec právě hlavně ženy ve věku nad čtyřicet. Překvapilo mě to, museli jsme přehodnotit celý marketing, a to byla opravdu velká výzva. Ale samozřejmě se snažíme neškatulkovat a dnes nabízíme široký sortiment produktů. Každý u nás kupuje a oceňuje něco jiného, zpětné vazby jsou různorodé. Někoho baví, že fungujeme zcela bez plastů, někomu se líbí design, někdo má rád naše edukativní videa. To mi vyhovuje, protože pestrost je pro mě důležitá a na mé práci mě baví.
Čelí v Česku mladé ženy podnikatelky podle vaší zkušenosti nějakým specifickým výzvám nebo překážkám?
Čelí především samy sobě. Pro nás
ženy je největší překážkou skutečnost, že si nevěříme, a to je hrozná škoda. Některé ženy se to snaží dohnat přejímáním kvalit z mužské polarity, ale nemyslím, že je cestou, aby ze sebe žena dělala muže podnikatele. Měly bychom si vážit našich specifických kvalit a vkládat je i do
podnikání. Byznys je pořád spíš mužské pole, jsem tedy obklopená muži a vidím, že jsou nastaveni jinak. Pro ženy je těžké to uchopit, třeba i proto, že většina sebevzdělávacích knih je psaná pro muže. Zároveň vnímám, že muži se mezi sebou navzájem podporují, my ženy to tolik neumíme. Máme v sobě zakódovanou rivalitu. Bylo by dobré, abychom se na ni zaměřily a odbouraly ji.
V souvislosti s tím mě zajímá vaše angažmá v platformě Inspire & Impact Network, kterou založila Renata Mrázová, aby pomohla vytvořit podpůrnou a vzdělávací síť právě pro ženy – podnikatelky a odbornice z různých odvětví.
Ano, myslím, že jsem asi nejmladší členka.
Co se vám na tom projektu nejvíc líbí?
Hlavně bezpečné prostředí, to se povede vytvořit málokomu. Asi není těžké propojit úspěšné byznysmenky, ale vybudovat komunitu tak, aby se v ní všichni cítili dobře, to mi nepřijde jako lehký úkol. Když přijdete na školení a vidíte ženy, které vytvořily nebo vedly obrovské podniky a znáte je hlavně z
obálek časopisů, jednoho by to mohlo vyděsit. Tady to ale neplatí. Je pro mě skvělé vidět, že i takové osobnosti jako třeba Simona Kijonková se při setkání chovají přívětivě jako úplně normální lidé.
Vy se bezpečné a komfortní pracovní prostředí snažíte vytvářet i v EcoHausu a v rámci mentoringu zdůrazňujete důležitost work life balance. Jak to ve své firmě konkrétně děláte?
Při studiu jsem čtyři roky pracovala v
nemocnici, kde jsem si zažila
mobbing i
bossing ze všech stran. Díky této zkušenosti se snažím být vůči svým zaměstnancům citlivá. V EcoHausu máme přátelské prostředí. Možná to je někdy na škodu, ale můj styl vedení se zakládá na empatii. V některých firmách vypadají vánoční večírky tak, že se jdou všichni kolektivně opít. U nás si společně zajdeme třeba na
jógu nebo na meditaci a večer uděláme grilování. Snažím se být chápavá, vycházet zaměstnancům vstříc, a budovat tak zdravou firemní kulturu. Na mých lidech mi záleží, a proto se jim snažím naslouchat. Když se s lidmi v práci necítíte dobře, je to špatně. Podnikám proto, abych se měla hezky, a chci, aby se měli hezky také ostatní. Největší výzva pak pro mě je, když přijde někdo talentovaný, ale firemní kulturu narušuje. To se s ním pak musím rozloučit, což je vždy těžké, ale nezbytné. Sama v takových situacích procházím byznys koučingem a psychoterapií, hodně mi to pomáhá. A stejně se snažím pečovat i o duševní zdraví svých zaměstnanců.
Foto: Tereza Ročňáková
Petra Doubková, zakladatelka firmy EcoHaus
Petra Doubková studovala Textilní marketing a Průmyslové inženýrství na textilní fakultě Technické univerzity v Liberci. Do podnikání se ale vrhla už po maturitě, kdy založila mini e-shop Fashion Brands, specializující se na výběrovou značkovou módu. EcoHaus založila v roce 2021 a z pozice ředitelky firmy se věnuje především vývoji a mediální prezentaci produktů a filozofie společnosti. Nově vytváří lifestylový podcast Propereme to zaměřený na ekologii, textil a zdraví. Dlouhodobě se věnuje také mentoringu.